Marty Ferrato
Základní info
Datum narození - 23.06. 2002
Místo narození - USA, Washington, Seattle
Výška/váha - 196cm/95kg
Vzdělání - Maturita - Strojní technik
Praxe - Taxikář - Aktuální
Licence - Řidičský průkaz sk. A, B
Zájmy - Hudba, workout, zbran, technologie, robotika
STORY
Úvod
Asi nejprve představím. To bude nejlepší pro začátek. Takže já jsem Marty Ferrato, je mi 19 let a mým největším triumfem je střední škola obor strojní technik. No.. Tohle by jako úvod docela ušlo, ne? Pocházím z Washingtonu. né toho města, ale státu. Přesněji jsem vyrůstal na předměstí Seattlu. Rodiče byli hodní a podporovali mě snad ve všem. Táta dělal dělníka ve fabrice a máma zase účetní jedné firmě. Neměli jsme se špatně. Do školy jsem to měl daleko a to se taky podepisovalo na moji aktivitě v hodinách. Kolikrát jsem prospal i přestávku. Samozřejmě se to podepsalo i na známkách a to už byl trochu problém.
Střední
Nějak jsem to ale doklepal a nakonec šel na střední se strojírenským zaměřením. Jiné děcka od nás šli na gymnázia a IT obory, ale to nebylo vůbec nic pro mě. Škola byla lehká, ale ty existence co tam chodil, to byla kapitola sama o sobě. Někdy to než škola, byla spíš budova primátů všech druhů. Našel jsem si tam i pár normálně smýšlejících kamarádů s kterýma jsem později trávil čas i mimo školu.
Nějaké story o prvních láskách, akcích, chlastu a lehkých drogách tu ani nebudu psát. Myslím, že tím jsme si prošli snad všichni, ale jedna story, aby se neřeklo, by tady mohla padnout.
Jednoho pátečního večera, když už jsme byli docela podparou, jsme se rozhodli si zajít pro cigára. Já jsem z nás vypadal nejstarší, ale taky nejvíc vylitej a proto jsem je šel koupit cigára já. Tetka za pultem nebyla asi úplně blbá a bylo ji jasné, že mi 18 ještě nebylo a chtěla po mě občanku. V tu chvíli nastoupilo mé opilecké výřečné já. Řekl jsem ji, že mám občanku v autě. Samozřejmě mě pro ni poslala. Byl jsem v pasti a tak mě nenapadlo nic lepšího než říct, že nevím kde parkuju. Neprošlo to a nakonec jsme šli jinde.
No poslední roční byl už trochu spořádanější, protože už se šlo do finále. Převážně jsem se furt učil a na nějaké akce a tak nebyl čas. Maturita nakonec byla ez. Ještě co dál? Na výšku už jsem jít nechtěl a pracovat se mi ještě úplně nechtělo, aspoň teda ne ve fabrice. Rozhodl jsem se nakonec pro cestování, ale kam.
San Andreas
Po delší době vybírání destinace mi padlo do oka San Andreas. Netrvalo to dlouho a už jsem seděl u okna v letadle a pozoroval jak se na křídle hýbou klapky a další hejblátka. Po příjezdu jsem byl ztracený a nevěděl pomalu ani kde si koupit svačinu. Nakonec jsem si pronajal nocleh a udělal si přes nějakou rychloautoškolu papíry na auto a motorku. Teďka jezdím s taxíkem a docela mě to i baví. Kolikrát pokecám s v klidu lidma, někdy dostanu tučné dýško, ale většina místních má své auta a tak o taxíkáře není moc zájem. Do konce života to teda dělat nechci. Hodně se mi tu ale zalíbila místní hasičárna, ale nevím jestli na to mám. Kdo ví, třeba nakonec budu hasič.
(Fotka Martyho služebního auta z Irise)
Marty Ferrato
Základní info
Datum narození - 23.06. 2002
Místo narození - USA, Washington, Seattle
Výška/váha - 196cm/95kg
Vzdělání - Maturita - Strojní technik
Praxe - Taxikář - Aktuální
Licence - Řidičský průkaz sk. A, B
Zájmy - Hudba, workout, zbran, technologie, robotika
STORY
Úvod
Asi nejprve představím. To bude nejlepší pro začátek. Takže já jsem Marty Ferrato, je mi 19 let a mým největším triumfem je střední škola obor strojní technik. No.. Tohle by jako úvod docela ušlo, ne? Pocházím z Washingtonu. né toho města, ale státu. Přesněji jsem vyrůstal na předměstí Seattlu. Rodiče byli hodní a podporovali mě snad ve všem. Táta dělal dělníka ve fabrice a máma zase účetní jedné firmě. Neměli jsme se špatně. Do školy jsem to měl daleko a to se taky podepisovalo na moji aktivitě v hodinách. Kolikrát jsem prospal i přestávku. Samozřejmě se to podepsalo i na známkách a to už byl trochu problém.
Střední
Nějak jsem to ale doklepal a nakonec šel na střední se strojírenským zaměřením. Jiné děcka od nás šli na gymnázia a IT obory, ale to nebylo vůbec nic pro mě. Škola byla lehká, ale ty existence co tam chodil, to byla kapitola sama o sobě. Někdy to než škola, byla spíš budova primátů všech druhů. Našel jsem si tam i pár normálně smýšlejících kamarádů s kterýma jsem později trávil čas i mimo školu.
Nějaké story o prvních láskách, akcích, chlastu a lehkých drogách tu ani nebudu psát. Myslím, že tím jsme si prošli snad všichni, ale jedna story, aby se neřeklo, by tady mohla padnout.
Jednoho pátečního večera, když už jsme byli docela podparou, jsme se rozhodli si zajít pro cigára. Já jsem z nás vypadal nejstarší, ale taky nejvíc vylitej a proto jsem je šel koupit cigára já. Tetka za pultem nebyla asi úplně blbá a bylo ji jasné, že mi 18 ještě nebylo a chtěla po mě občanku. V tu chvíli nastoupilo mé opilecké výřečné já. Řekl jsem ji, že mám občanku v autě. Samozřejmě mě pro ni poslala. Byl jsem v pasti a tak mě nenapadlo nic lepšího než říct, že nevím kde parkuju. Neprošlo to a nakonec jsme šli jinde.
No poslední roční byl už trochu spořádanější, protože už se šlo do finále. Převážně jsem se furt učil a na nějaké akce a tak nebyl čas. Maturita nakonec byla ez. Ještě co dál? Na výšku už jsem jít nechtěl a pracovat se mi ještě úplně nechtělo, aspoň teda ne ve fabrice. Rozhodl jsem se nakonec pro cestování, ale kam.
San Andreas
Po delší době vybírání destinace mi padlo do oka San Andreas. Netrvalo to dlouho a už jsem seděl u okna v letadle a pozoroval jak se na křídle hýbou klapky a další hejblátka. Po příjezdu jsem byl ztracený a nevěděl pomalu ani kde si koupit svačinu. Nakonec jsem si pronajal nocleh a udělal si přes nějakou rychloautoškolu papíry na auto a motorku. Teďka jezdím s taxíkem a docela mě to i baví. Kolikrát pokecám s v klidu lidma, někdy dostanu tučné dýško, ale většina místních má své auta a tak o taxíkáře není moc zájem. Do konce života to teda dělat nechci. Hodně se mi tu ale zalíbila místní hasičárna, ale nevím jestli na to mám. Kdo ví, třeba nakonec budu hasič.
(Fotka Martyho služebního auta z Irise)
Valyczsk