Volgogradskaya OPG je organizovaná zločinecká skupina založena šesti přáteli původem z Ruska, Volgogradu. Zakládají si na loajalitě a cti, na místo bohatství a příliš velké slávy. Byť každý z šestky má striktně danou svou činnost a povinnosti a celé skupině velí jeden člověk, jsou si sami sobě rovni. Členi organizace své působení neprozrazují a ve vybírání spoluprací, rekrutováním nových členů i ve vztahu k nepřátelům jsou pečliví a pozorní.
Ačkoli název může být zavádějící, organizace omezuje své působení pouze v San Andreas. Organizace využívá především industriální části San Andreas, kde provozuje nejen své legální, ale i některé nelegální aktivity. Členi organizace jsou lidé stejní jako ostatní, kteří nežijí pouze pro zločinecký život. To je důvodem, proč organizace nemá žádné své sídlo, ani omezenou oblast pro své působení.
Činnost organizace je rozdělena mezi jednotlivé členy první šestice, kteří dané činnosti velí a organizují ji. Největší činností organizace jsou všelijaké finanční podvody, krádeže, nebo působení v politické anebo státní sféře. Jelikož jsou členové mafie skuteční gentlemani, nesnižují se k věcem, jako je vykrádání obchodů, přepadání bank, nebo přepadání nebohých
kamioňáků. Volgogradskaya OPG slouží veřejnosti, jak by kdysi někdo řekl - "Bohatým bere, na chudý sere" - pokud se zrovna nejedná o prodej zbraní, nebo narkotik, v tomto ohledu jsou členové aktivní. Samozřejmě, když je akce, tak je i reakce. Vydírání patří občasně tedy i za nedílnou součást zisků.
Organizace nové členy vybírá pečlivě a dbá na zachování anonymity všech členů. Novým členům je přiřazována častokrát dost náročná, ve většině případů ale legální práce pro prokázání jejich možností. Členi jsou vybíráni na základě jejich kvalifikací, zkušeností ale překvapivě i vzdělání, které se může pro někoho z šestice hodit. Každý z nově přijatých, kteří prokázali své schopnosti a loajalitu jsou zařazeni pod jednoho člena šestice. O jejich zařazení bývá rozhodováno, pouze ve výjimečných případech na požádání. Jakmile novým členům bude svěřena důvěra, z legální těžké práce se stane nelegální náročná práce, o které mnohdy ani neví, že nelegální je.
Arina Ignatiev, narozena šestého února 1990 je původem z Volgogradu v Rusku. Zde taktéž vystudovala právní univerzitu zaměřenou na trestní právo, které však nezůstalo jejím jediným zaměřením. Arina je povahou arogantní a egoistická, častokrát své chování dokáže zakrýt maskou a tak s lidmi dobře manipulovat. Častokrát za svou kariéru dokázala vyhrát soudní spor díky pozměněným, častokrát i zfalšovaným důkazním materiálem. Díky její pozornosti a citem pro detail mnohdy dokázala na svědky v trestním řízení naleznout kompromitující materiály, díky kterým je tak dokázala pro správnou výpověď vydírat.
Byť její právnická činnost byla ve vícero případech na hraně zákona, nebo přímo nelegální, nikdy neměla žádné napojení na nelegální organizace. Až do trestního řízení s Nicolaiem Pietrenkovem, které na základě jeho pomoci, pomoci jeho kamarádů a svých zkušeností nejen v právu, ale i ve vydírání vyhrála. Na základě tohoto řízení se s Nicolaiem stali přáteli více, než ona sama plánovala. Arina dokázala během svých strávených let v Rusku zpronevěřit několik milionů rublů. To všechno se pokazilo, když jeden z vydíraných svědků v novém trestním řízení tuto činnost nahlásil policii a Arině byly na základě jejích finančních podvodů všechny peníze a majetek zabaven. Na základě tohoto musela z Ruska vycestovat pryč, a to do San Andreas.
Arina se v organizaci specializuje na právní stránku a právo obecně. Zajišťuje právní zastoupení členů organizace a krytí finančních podvodů. Organizuje finanční podvody všech typů a spolupracuje na vedení podniků a akcí s financemi spjatých.
"Původně jsem byl taxikář" - tohle všichni znáte, hm? Jednoduchej příběh, začal jsi jako obyčejnej chlap, vypracoval jsi se až na maximum-.. Jasně, kéž by to bylo vždycky takhle jednoduchý. Narodil jsem se v sedmdesátých letech, to ve svazu vládl Brežněv. Ale povím vám, to byl ale kokot. Neměli jsme co do huby, každej si musel poradit sám. A to je přesně ono. Člověk se musel spolehnout jen sám na sebe. Dlouhou dobu jsem podnikal, úplně legálně, občas jsem vzal nějakej ten úplatek, no nakonec jsem si nežil až tak špatně, oproti ostatním. V rusku se "demokratizovalo", samozřejmě v uvozovkách, vláda to jen nakecala lidem, aby byli spokojeni. A ty ovce fakt spokojený byly. Nakonec se z toho Sovětskej Svaz stejně rozpadl, tak co. A to byl čas vypadnout.
Před několika lety jsem se přestěhoval do Los Santos, kde jsem to tady začal. Měl jsem ze svého podnikání něco naspořený, měl jsem furt známý v Rusku a i když je San Andreas stát mezi amíkama a tou divnou Evropou, pořád se semka dalo někdy něco přivézt. Cigára, chlast, byl o to docela zájem. Tak velkej zájem, že jsem si tady otevřel vlastní hospodu. Jmenovala se "Putyka". Lidi tam chodili, bavili se, kupovali můj chlast a cigára, bylo to fajn. Občas tam přišli i policajti, ale když jim dáš krabičku do kapsy, ničeho si moc nevšímají. Začal jsem si tam dělat kontakty, první ruský známý, taky přistěhovalci. Začli jsme tu něco pomalu podnikat.
Nebudu vám tady popisovat všechny moje taktiky, ale žili jsme si docela jako králové. Měli jsme vlastní hospodu, miliony na účtech, fajn účetní, co nám tyhle všechny věci kryla, ale pak spadly sračky do kanálu. Objevila se u nás krysa. Krysa, kterou nasadili policajti. Byl to rusák, Dimitri se jmenoval, pořád se moc vyptával, jak co funguje, nechtěli jsme dělat ukvapený závěry, ale to se nám vymstilo. Všechno napráskal a my jsme si šli všichni sednout. Víte co je ale na tom nejlepší? Neusvědčili nás nikoho na ničím jiným, než na daňových podvodech. Vzal jsem si zbytek prachů co jsem měl a rozházel to po advokátech. Všichni byli na hovno, až na jednu ženskou, Arina se jmenovala - taky rusanda, takže jsme se o tom mohli pobavit otevřeně a rozuměli jsme si. Na nic si nehrála a asi jí bylo úplně jasný, že jsem ve sračkách až po uši. Nevěřili byste tomu, ale ona mě z toho dokázala vysekat. Zaplatil jsem teda obrovskou pokutu, víceméně jsem to musel doplatit za sebe a ostatní, ale byl jsem venku. Nemusel jsem do kriminálu mezi ostatní - podřadnou lůzu.
Nechtěl jsem bejt moc na očích, tak jsem se ze Santos přesunul na vesnici, že farmářskej život a tak. Jo, to jsem si říkal první tejden. Ale na to zkejsnout v padesáti - na to nemám povahu. Začali jsme tedy budovat něco svýho…
Nicolai se v organizaci specializuje na obchod, business a prosperitu samotné organizace. Podílí se na financování distribuční sítě narkotik, střelných zbraní a spolupracuje na finančních podvodech všech typů.
Artem Kuznetsov, 47. letý muž narozen 26.11.1975 v Ruském městě Nizhny Novgorod. Artem byl již od mala učen ke správnému chování, ve škole měl úžasné a mohl se pyšnit skvělou docházkou do školy. Jeho rodiče byli Alexandra Kuznetsov a Vyacheslav Kuznetsov, první jmenovaná, tedy jeho matka byla učitelka v místní základní škole a taktéž vedla v jedné z nejhorších čtvrtí města bezplatnou kliniku pro chudé obyvatele města. Jeho otec Vyacheslav měl výhodnou pracovní pozici v Volgogradu, z pohledu financí byla tato pozice pro rodinu skvělá, avšak z té rodinné strany už nikoliv. Vyacheslav strávil kvůli dálce mezi městy spíše více času v práci než doma s rodinou, Artem tak vyrůstal především s matkou. Při Artemovo studování vysoké školy šla jeho Matka v pozdních hodinách sama, za tmy ze své kliniky přičemž byla zavražděna občanem velmi černé pleti.
Artema to zasáhlo natolik, že jen tak tak zvládl udělat závěrečnou maturitní zkoušku na své škole pod křídly pěstounů, jelikož na něj jeho otec neměl čas. Po vystudování se Artem rozhodl, že svého otce v životě chce tak jako tak, našel si tedy ve Volgogradu práci a přestěhoval se tam. Rok pracoval ve Volgogradu sám, otec o něm za žádnou cenu nevěděl a oboum to prozatím vyhovovalo. Jednoho dne Artemovo otec příšel o společnost a o veškeré příjmy, kontaktoval tak Artem kvůli pomoci, při telefonátu tedy zjistil že se Artem nachází ve stejném města jako on. Artem svému otci odpustil rok, který se svým synem nebyl v kontaktu a v podstatě jej opustil. Uplynulo několik měsíců přičemž Artem zjistil, že jeho otec jede v ilegálních aktivitách a hrozí mu na několik let vězení. Artem toto neunesl a musel svého otce opustit, přestěhoval se tak z Ruska do San Andreas kde začal nový život. Jednoho dne, když Artem pracoval jako kurýr se ho pokusil okrást neznámý afroameričan, Artem měl hned v očích tělo své matky, které leží v rakvi a nezvládl to.. osobu umlátil baseballovou pálkou do kómatu. V tu dobu poznal Arinu Ignatiev, Arina v tu dobu měla obsáhlé zkušenosti z právní činností z Ruska a Artemovi tak pomohla zbavit se všech obvinění. Tak získal nové kontakty v San Andreas a řekl si, že bude chtít být lepším než byl jeho otec a pomůže San Andreas být lepším městem.
Artem se v organizaci specializuje na hladký průběh nelegálních obchodů a distribuce, především distribuce narkotik a střelných zbraní. Podílí se také na nelegálním hazardu.
Mikhail Tasarov se narodil 24. června 1977 v jedné z chudých čtvrtí ve Volgogradu jako jediné dítě svých rodičů, který o výchovu svého dítěte nejevili ani ten nejmenší zájem a proto si musel Mikhail vystačit sám se sebou, což se odrazilo i na jeho osobnosti. Mikhail působí zatrpkle, bez citu nebo zájmu vůči ostatním a většinu času raději tráví osamoceně a v absolutní tichosti, která mu umožňuje přemýšlet a uskutečňovat kroky dopředu, cení si upřímnosti, kterou ovšem ne vždy sám vrací.
Své ranné dětství strávil v rodině, kterou z duše nenáviděl, matka byla nemocná katolička, která prosazovala kruté fyzické tresty i za ta nejmenší provinění, což předznamenalo i malého Mikhaila, který z donucení své matky ve své ranné mládí působil v kostele jako pomocník, otec zase byl dirigentem na železnici a vysloužilým vojákem, který své volné chvíle nejraději strávil u flašky alkoholu, díky níž v domácnosti často způsobil peklo, kdy byl schopen zbít svou manželku i syna.
Během svého života nedosáhl nějakého vyššího vzdělání, se svým problémovým chováním a prospěchem byl rád, že se vůbec dokázal přelouskat přes základní školu i když ho to moc netrápilo. Své první vydělané špinavé peníze získal spolu se svými kamarády prostřednictvím podpultového prodeje pornografických snímků v malých obchodech, které pomalu přecházely do celého Ruska a generovaly obrovský zisk. Tady Mikhail poprvé zacítil vůni lehce vydělaných peněz a neváhal se jich vzdát, později díky svým přednostem nezůstal nepovšimnut místními malými rybami, které ho zaměstnávaly jako vymahače a vyhazovače pro místní kluby, kde se náramně hodil a byl schopen si přičichnout ke každé vrstvě počínaje od těch nejméně postavených až po ty nejvyšší.
Mikhailův začátek i konec byl však jeho kamarád, Viktor Sokolov, začínali spolu i spolu skončili. Sokolov byl i podle samotného Mikhaila čistým bláznem, Sokolov byl starší muž, něco kolem šedesátky, vysloužilý voják, který se rozuměl do zbraní, výbušnin a chemikálií, jemuž Mikhail vděčí za všechny své znalosti. Nicméně Sokolov byl začátkem konce, když byl jednoho dne nalezen mrtvý ve své dodávce s prostřelenou hlavou. Jelikož nejbližším kamarádem Sokola byl právě Mikhail, veškerá vina padla na jeho hlavu, bohužel se za pomoci svého starého přítele Nicolaie byl schopen zavčasu vypařit z Ruska na odlehlý ostrov San Andreas, kde se i přes nepochopení dostává do Nicolaiovy nové partie.
Mikhail se v organizaci specializuje na vykonávání těžší nelegální práce. Vede všechny členy, kteří nejsou zařazeni pod zbylé členy z šestice. Organizuje špinavou práci a zajišťuje jejich hladký průběh. Pokud nový člen nemá žádnou specializaci, je zařazen právě pod Mikhaila jako “gorila”.
Sergei Tarasova narozen ve Volgogradu byl mladý muž, který to v životě neměl vůbec lehké. Od malička se rval s několika nemocemi které mu zabraňovali býti lepším a ostatní se mu jen smáli. Byl vychován v přísném prostředí a vždy na něj ostatní koukali mezi prsty. Představoval si, představoval si že jednou třeba může být něčím lepším, někým lepším a snil tak o bohatství a respektu. Sergei se několik let na to přestěhoval do San Andreas kde se rozhodl, že začne nový život a starého Sergeie nechá v Rusku. Z počátku se mu to vedlo, prosperoval po okolí, měl skvělou práci ale stále neměl ten respekt, který nikdy neokusil a dále po něm toužil. Začal se tedy věnovat menším nelegálním pracím aby si vybudoval nějaké jméno u místních menších gangů. Časem budoval své jméno ale věděl, že sám už to dál nezvládne a tak začal hledat v San Andreas přátele, které mají nějaké zkušenosti a mohl by se k nim přidat.
Rasim Lukin, 32 letý muž narozený 11.11. 1991 ve Volgogradu v Rusku. Rasim zde vystudoval základní školu, střední a nakonec i bakalářské studium. Ve škole nebyl nijak špatný, ale nebyl ani premiantem třídy. Vždy se raději držel dál od lidí. Je taktéž introvert, ale dokáže se otevřít lidem, které pozná, ale je to pro něj těžké, protože nevěří lidem, spoléhá se hlavně na sebe. Rasim je velice klidný, ale zároveň velice chladný k cizím lidem. Neměl nejlepší dětství, ale neměl se s matkou zle. Otce neměl, protože když Rasimovi bylo 10 let, tak jeho otec zemřel. Rasim se nikdy nebál jít do nějakých ilegálních činností, naštěstí na něj nikdo nikdy nepřišel. Po vystudování se hodně stěhoval do různých ruských měst, kde dělal nějaké ty ilegální činnosti. Jednou se rozhodl zkusit odcestovat z Ruska a zkusit to někde jinde, takže cestoval po Evropě, ale tam dlouho nevydržel a poté narazil na stát San Andreas a neváhal a jel jen s pár tisíci u sebe.
Sergei a Rasim působí v organizaci především jako vykonavatelé špinavé práce. V případě potřeby mohou zastoupit Mikhaila v jeho vedení, avšak stále jsou pod ním. Do šestice se dostali díky své loajalitě a tvrdé práci.
Volgogradskaya OPG je organizovaná zločinecká skupina založena šesti přáteli původem z Ruska, Volgogradu. Zakládají si na loajalitě a cti, na místo bohatství a příliš velké slávy. Byť každý z šestky má striktně danou svou činnost a povinnosti a celé skupině velí jeden člověk, jsou si sami sobě rovni. Členi organizace své působení neprozrazují a ve vybírání spoluprací, rekrutováním nových členů i ve vztahu k nepřátelům jsou pečliví a pozorní.
Ačkoli název může být zavádějící, organizace omezuje své působení pouze v San Andreas. Organizace využívá především industriální části San Andreas, kde provozuje nejen své legální, ale i některé nelegální aktivity. Členi organizace jsou lidé stejní jako ostatní, kteří nežijí pouze pro zločinecký život. To je důvodem, proč organizace nemá žádné své sídlo, ani omezenou oblast pro své působení.
Činnost organizace je rozdělena mezi jednotlivé členy první šestice, kteří dané činnosti velí a organizují ji. Největší činností organizace jsou všelijaké finanční podvody, krádeže, nebo působení v politické anebo státní sféře. Jelikož jsou členové mafie skuteční gentlemani, nesnižují se k věcem, jako je vykrádání obchodů, přepadání bank, nebo přepadání nebohých
kamioňáků. Volgogradskaya OPG slouží veřejnosti, jak by kdysi někdo řekl - "Bohatým bere, na chudý sere" - pokud se zrovna nejedná o prodej zbraní, nebo narkotik, v tomto ohledu jsou členové aktivní. Samozřejmě, když je akce, tak je i reakce. Vydírání patří občasně tedy i za nedílnou součást zisků.
Organizace nové členy vybírá pečlivě a dbá na zachování anonymity všech členů. Novým členům je přiřazována častokrát dost náročná, ve většině případů ale legální práce pro prokázání jejich možností. Členi jsou vybíráni na základě jejich kvalifikací, zkušeností ale překvapivě i vzdělání, které se může pro někoho z šestice hodit. Každý z nově přijatých, kteří prokázali své schopnosti a loajalitu jsou zařazeni pod jednoho člena šestice. O jejich zařazení bývá rozhodováno, pouze ve výjimečných případech na požádání. Jakmile novým členům bude svěřena důvěra, z legální těžké práce se stane nelegální náročná práce, o které mnohdy ani neví, že nelegální je.
Arina Ignatiev, narozena šestého února 1990 je původem z Volgogradu v Rusku. Zde taktéž vystudovala právní univerzitu zaměřenou na trestní právo, které však nezůstalo jejím jediným zaměřením. Arina je povahou arogantní a egoistická, častokrát své chování dokáže zakrýt maskou a tak s lidmi dobře manipulovat. Častokrát za svou kariéru dokázala vyhrát soudní spor díky pozměněným, častokrát i zfalšovaným důkazním materiálem. Díky její pozornosti a citem pro detail mnohdy dokázala na svědky v trestním řízení naleznout kompromitující materiály, díky kterým je tak dokázala pro správnou výpověď vydírat.
Byť její právnická činnost byla ve vícero případech na hraně zákona, nebo přímo nelegální, nikdy neměla žádné napojení na nelegální organizace. Až do trestního řízení s Nicolaiem Pietrenkovem, které na základě jeho pomoci, pomoci jeho kamarádů a svých zkušeností nejen v právu, ale i ve vydírání vyhrála. Na základě tohoto řízení se s Nicolaiem stali přáteli více, než ona sama plánovala. Arina dokázala během svých strávených let v Rusku zpronevěřit několik milionů rublů. To všechno se pokazilo, když jeden z vydíraných svědků v novém trestním řízení tuto činnost nahlásil policii a Arině byly na základě jejích finančních podvodů všechny peníze a majetek zabaven. Na základě tohoto musela z Ruska vycestovat pryč, a to do San Andreas.
Arina se v organizaci specializuje na právní stránku a právo obecně. Zajišťuje právní zastoupení členů organizace a krytí finančních podvodů. Organizuje finanční podvody všech typů a spolupracuje na vedení podniků a akcí s financemi spjatých.
"Původně jsem byl taxikář" - tohle všichni znáte, hm? Jednoduchej příběh, začal jsi jako obyčejnej chlap, vypracoval jsi se až na maximum-.. Jasně, kéž by to bylo vždycky takhle jednoduchý. Narodil jsem se v sedmdesátých letech, to ve svazu vládl Brežněv. Ale povím vám, to byl ale kokot. Neměli jsme co do huby, každej si musel poradit sám. A to je přesně ono. Člověk se musel spolehnout jen sám na sebe. Dlouhou dobu jsem podnikal, úplně legálně, občas jsem vzal nějakej ten úplatek, no nakonec jsem si nežil až tak špatně, oproti ostatním. V rusku se "demokratizovalo", samozřejmě v uvozovkách, vláda to jen nakecala lidem, aby byli spokojeni. A ty ovce fakt spokojený byly. Nakonec se z toho Sovětskej Svaz stejně rozpadl, tak co. A to byl čas vypadnout.
Před několika lety jsem se přestěhoval do Los Santos, kde jsem to tady začal. Měl jsem ze svého podnikání něco naspořený, měl jsem furt známý v Rusku a i když je San Andreas stát mezi amíkama a tou divnou Evropou, pořád se semka dalo někdy něco přivézt. Cigára, chlast, byl o to docela zájem. Tak velkej zájem, že jsem si tady otevřel vlastní hospodu. Jmenovala se "Putyka". Lidi tam chodili, bavili se, kupovali můj chlast a cigára, bylo to fajn. Občas tam přišli i policajti, ale když jim dáš krabičku do kapsy, ničeho si moc nevšímají. Začal jsem si tam dělat kontakty, první ruský známý, taky přistěhovalci. Začli jsme tu něco pomalu podnikat.
Nebudu vám tady popisovat všechny moje taktiky, ale žili jsme si docela jako králové. Měli jsme vlastní hospodu, miliony na účtech, fajn účetní, co nám tyhle všechny věci kryla, ale pak spadly sračky do kanálu. Objevila se u nás krysa. Krysa, kterou nasadili policajti. Byl to rusák, Dimitri se jmenoval, pořád se moc vyptával, jak co funguje, nechtěli jsme dělat ukvapený závěry, ale to se nám vymstilo. Všechno napráskal a my jsme si šli všichni sednout. Víte co je ale na tom nejlepší? Neusvědčili nás nikoho na ničím jiným, než na daňových podvodech. Vzal jsem si zbytek prachů co jsem měl a rozházel to po advokátech. Všichni byli na hovno, až na jednu ženskou, Arina se jmenovala - taky rusanda, takže jsme se o tom mohli pobavit otevřeně a rozuměli jsme si. Na nic si nehrála a asi jí bylo úplně jasný, že jsem ve sračkách až po uši. Nevěřili byste tomu, ale ona mě z toho dokázala vysekat. Zaplatil jsem teda obrovskou pokutu, víceméně jsem to musel doplatit za sebe a ostatní, ale byl jsem venku. Nemusel jsem do kriminálu mezi ostatní - podřadnou lůzu.
Nechtěl jsem bejt moc na očích, tak jsem se ze Santos přesunul na vesnici, že farmářskej život a tak. Jo, to jsem si říkal první tejden. Ale na to zkejsnout v padesáti - na to nemám povahu. Začali jsme tedy budovat něco svýho…
Nicolai se v organizaci specializuje na obchod, business a prosperitu samotné organizace. Podílí se na financování distribuční sítě narkotik, střelných zbraní a spolupracuje na finančních podvodech všech typů.
Artem Kuznetsov, 47. letý muž narozen 26.11.1975 v Ruském městě Nizhny Novgorod. Artem byl již od mala učen ke správnému chování, ve škole měl úžasné a mohl se pyšnit skvělou docházkou do školy. Jeho rodiče byli Alexandra Kuznetsov a Vyacheslav Kuznetsov, první jmenovaná, tedy jeho matka byla učitelka v místní základní škole a taktéž vedla v jedné z nejhorších čtvrtí města bezplatnou kliniku pro chudé obyvatele města. Jeho otec Vyacheslav měl výhodnou pracovní pozici v Volgogradu, z pohledu financí byla tato pozice pro rodinu skvělá, avšak z té rodinné strany už nikoliv. Vyacheslav strávil kvůli dálce mezi městy spíše více času v práci než doma s rodinou, Artem tak vyrůstal především s matkou. Při Artemovo studování vysoké školy šla jeho Matka v pozdních hodinách sama, za tmy ze své kliniky přičemž byla zavražděna občanem velmi černé pleti.
Artema to zasáhlo natolik, že jen tak tak zvládl udělat závěrečnou maturitní zkoušku na své škole pod křídly pěstounů, jelikož na něj jeho otec neměl čas. Po vystudování se Artem rozhodl, že svého otce v životě chce tak jako tak, našel si tedy ve Volgogradu práci a přestěhoval se tam. Rok pracoval ve Volgogradu sám, otec o něm za žádnou cenu nevěděl a oboum to prozatím vyhovovalo. Jednoho dne Artemovo otec příšel o společnost a o veškeré příjmy, kontaktoval tak Artem kvůli pomoci, při telefonátu tedy zjistil že se Artem nachází ve stejném města jako on. Artem svému otci odpustil rok, který se svým synem nebyl v kontaktu a v podstatě jej opustil. Uplynulo několik měsíců přičemž Artem zjistil, že jeho otec jede v ilegálních aktivitách a hrozí mu na několik let vězení. Artem toto neunesl a musel svého otce opustit, přestěhoval se tak z Ruska do San Andreas kde začal nový život. Jednoho dne, když Artem pracoval jako kurýr se ho pokusil okrást neznámý afroameričan, Artem měl hned v očích tělo své matky, které leží v rakvi a nezvládl to.. osobu umlátil baseballovou pálkou do kómatu. V tu dobu poznal Arinu Ignatiev, Arina v tu dobu měla obsáhlé zkušenosti z právní činností z Ruska a Artemovi tak pomohla zbavit se všech obvinění. Tak získal nové kontakty v San Andreas a řekl si, že bude chtít být lepším než byl jeho otec a pomůže San Andreas být lepším městem.
Artem se v organizaci specializuje na hladký průběh nelegálních obchodů a distribuce, především distribuce narkotik a střelných zbraní. Podílí se také na nelegálním hazardu.
Mikhail Tasarov se narodil 24. června 1977 v jedné z chudých čtvrtí ve Volgogradu jako jediné dítě svých rodičů, který o výchovu svého dítěte nejevili ani ten nejmenší zájem a proto si musel Mikhail vystačit sám se sebou, což se odrazilo i na jeho osobnosti. Mikhail působí zatrpkle, bez citu nebo zájmu vůči ostatním a většinu času raději tráví osamoceně a v absolutní tichosti, která mu umožňuje přemýšlet a uskutečňovat kroky dopředu, cení si upřímnosti, kterou ovšem ne vždy sám vrací.
Své ranné dětství strávil v rodině, kterou z duše nenáviděl, matka byla nemocná katolička, která prosazovala kruté fyzické tresty i za ta nejmenší provinění, což předznamenalo i malého Mikhaila, který z donucení své matky ve své ranné mládí působil v kostele jako pomocník, otec zase byl dirigentem na železnici a vysloužilým vojákem, který své volné chvíle nejraději strávil u flašky alkoholu, díky níž v domácnosti často způsobil peklo, kdy byl schopen zbít svou manželku i syna.
Během svého života nedosáhl nějakého vyššího vzdělání, se svým problémovým chováním a prospěchem byl rád, že se vůbec dokázal přelouskat přes základní školu i když ho to moc netrápilo. Své první vydělané špinavé peníze získal spolu se svými kamarády prostřednictvím podpultového prodeje pornografických snímků v malých obchodech, které pomalu přecházely do celého Ruska a generovaly obrovský zisk. Tady Mikhail poprvé zacítil vůni lehce vydělaných peněz a neváhal se jich vzdát, později díky svým přednostem nezůstal nepovšimnut místními malými rybami, které ho zaměstnávaly jako vymahače a vyhazovače pro místní kluby, kde se náramně hodil a byl schopen si přičichnout ke každé vrstvě počínaje od těch nejméně postavených až po ty nejvyšší.
Mikhailův začátek i konec byl však jeho kamarád, Viktor Sokolov, začínali spolu i spolu skončili. Sokolov byl i podle samotného Mikhaila čistým bláznem, Sokolov byl starší muž, něco kolem šedesátky, vysloužilý voják, který se rozuměl do zbraní, výbušnin a chemikálií, jemuž Mikhail vděčí za všechny své znalosti. Nicméně Sokolov byl začátkem konce, když byl jednoho dne nalezen mrtvý ve své dodávce s prostřelenou hlavou. Jelikož nejbližším kamarádem Sokola byl právě Mikhail, veškerá vina padla na jeho hlavu, bohužel se za pomoci svého starého přítele Nicolaie byl schopen zavčasu vypařit z Ruska na odlehlý ostrov San Andreas, kde se i přes nepochopení dostává do Nicolaiovy nové partie.
Mikhail se v organizaci specializuje na vykonávání těžší nelegální práce. Vede všechny členy, kteří nejsou zařazeni pod zbylé členy z šestice. Organizuje špinavou práci a zajišťuje jejich hladký průběh. Pokud nový člen nemá žádnou specializaci, je zařazen právě pod Mikhaila jako “gorila”.
Sergei Tarasova narozen ve Volgogradu byl mladý muž, který to v životě neměl vůbec lehké. Od malička se rval s několika nemocemi které mu zabraňovali býti lepším a ostatní se mu jen smáli. Byl vychován v přísném prostředí a vždy na něj ostatní koukali mezi prsty. Představoval si, představoval si že jednou třeba může být něčím lepším, někým lepším a snil tak o bohatství a respektu. Sergei se několik let na to přestěhoval do San Andreas kde se rozhodl, že začne nový život a starého Sergeie nechá v Rusku. Z počátku se mu to vedlo, prosperoval po okolí, měl skvělou práci ale stále neměl ten respekt, který nikdy neokusil a dále po něm toužil. Začal se tedy věnovat menším nelegálním pracím aby si vybudoval nějaké jméno u místních menších gangů. Časem budoval své jméno ale věděl, že sám už to dál nezvládne a tak začal hledat v San Andreas přátele, které mají nějaké zkušenosti a mohl by se k nim přidat.
Rasim Lukin, 32 letý muž narozený 11.11. 1991 ve Volgogradu v Rusku. Rasim zde vystudoval základní školu, střední a nakonec i bakalářské studium. Ve škole nebyl nijak špatný, ale nebyl ani premiantem třídy. Vždy se raději držel dál od lidí. Je taktéž introvert, ale dokáže se otevřít lidem, které pozná, ale je to pro něj těžké, protože nevěří lidem, spoléhá se hlavně na sebe. Rasim je velice klidný, ale zároveň velice chladný k cizím lidem. Neměl nejlepší dětství, ale neměl se s matkou zle. Otce neměl, protože když Rasimovi bylo 10 let, tak jeho otec zemřel. Rasim se nikdy nebál jít do nějakých ilegálních činností, naštěstí na něj nikdo nikdy nepřišel. Po vystudování se hodně stěhoval do různých ruských měst, kde dělal nějaké ty ilegální činnosti. Jednou se rozhodl zkusit odcestovat z Ruska a zkusit to někde jinde, takže cestoval po Evropě, ale tam dlouho nevydržel a poté narazil na stát San Andreas a neváhal a jel jen s pár tisíci u sebe.
Sergei a Rasim působí v organizaci především jako vykonavatelé špinavé práce. V případě potřeby mohou zastoupit Mikhaila v jeho vedení, avšak stále jsou pod ním. Do šestice se dostali díky své loajalitě a tvrdé práci.
Bajaja 
Havliii