Ahh, takže chceš slyšet Oliverův příběh jo ? No, času máme dost, tak si sedni a poslouchej..

Oliver se narodil v roce 99 v LA, žil s mámou a starším bráchou, ten byl o 5 let starší než Ollie, ale nikdy si moc nerozuměli. Jeho dětství nebyl žádnej med, žil v pěkný díře, i když jeho máma dělala co mohla aby to sama tahala, do školy se dostal a žili od výplaty k výplatě, jeho brácha se paktoval s místníma spratkama a tak ho taky občas brali ven. Pár let takhle žili ale jeho brácha se čím dál víc vracel domů pozdě nebo až nad ránem. Když se ho ptal kam chodí, nechtěl prý o tom mluvit. Až pozdeji zjistil o co jde. Ohledně jeho mámy, ta kouřila jednu jak uhelná elektrárna.. 

Jeden večer jako vždy se ale brácha nevracel. Ale tentokrát to bylo jiné... Prý měl špatný pocit, a taky že jo..

Nad ránem u domu zvonila policie.. Brácha pro místní gangy vykrádal autorádio a jedna práce mu nevyšla. Moc to jako devíti letej kluk nechápal ale prej ve zmatku pobodal jednoho chlápka co mu měl ukrást rádio.. Jeho brácha si odpikává doživotní třest.. odsoudili ho za vraždu jako dospělého, samozžejmě mu přišili i další krádeže a napadení. 

Máma z toho byla zdrcená, od té doby lila svůj žal v chlastu..

Uběhlo pár let a máma si našla jednoho chlápka přes internet, žil v nějaké prdeli světa uprostřed ničeho na farmě. Samozřejmě se Oliver nechtěl stěhovat, ale i přes jeho protesty si zbalili věci a jeli za týpkem kterýho Ollie nikdy neviděl. I když ho máma uklidnovala že to bude lepší apod.. nebyl z toho nadšenej.

Po dlouhé cestě autobusem dojeli do totálního zapadákova. Smrdělo to tam.. říkal si.

Po seznámění se starým pánem, dvěma sestrama a novým otcem dostal vlastní pokoj.. Po tom přece toužil ne ?.. heh.. 

Na život na farmě si težko zvykal.. prý to byly dlouhé a nudné dny. Moc mi o tom nevyprávěl ale asi si dokážete představit kluka z města na farmě.

Takhle to pokračovalo několik let, po té době už si zvykl matka si přestala chlastat, ale kouřila pořád. Se sestrama vycházel ale pořád si z něj dělali srandu, byl přece měšťák.. Pheee  Nevlastní otec tomu taky moc nepomáhal. Ale nabral spoustu zkušeností zručnosti.

Ve stodole leželo starý ElCamino, patřilo starému pánu co žil na farmě. Byl to jeho nevlastní děda, ten jediný se mu nesmál a pomáhal mu. Ale děda už byl starý, 

V době kdy mu bylo asi 17 se stav jeho matky zhoršoval, pořád kašlala a už nevydržela z dechechem. Otec ji vzal do nemocnice, ukázalo se že má rakovinu plic. I když chodila na vyšetření a podobné veci, po pár měsících na rakovinu zemřela. 

Tohle byla pro Olivera obrovská rána, několik týdnu s nikým nemluvil a ležel jen v pokoji. 

Dostal ho z toho až děda, co mu řekl že tohle přece nemůže dělat věčně.. no, dostal ho z toho.. ale od smrti své mámy se na farmě cítil jako vyvrhel, jako někdo kdo tam nemá co dělat, Asi rok dával z pomocí dědy dohromady staré El Camino, děda to nejspíš dělal proto aby nemyslel pořád jen na mámu.. no ale pochod smrti ještě nepřestal. Jediný člověk co ho na farmě držel se snášel v černé rakvi do země.. byl to děda. To zasáhlo i ostatní členy jeho adoptivní rodiny, ze závěti mezi předáním farmy otci a dary sestrám nečekal že se zmíní i jeho jméno. Děda mu odkázal staré El Camino. Tak poslední měsíc trávil jen u něj aby ho dal dohromady, a když bylo všechno hotové, tak si večer sbalil věci, nechal na stolku dopis s textem:

"Už mě to nic nedrží, odjíždím za lepším životem. Děkuji."

Naházel si věci do auta a odjel.. 

Nějakou dobu se toulal.. v tu dobu jsem na něj narazil právě já. V noci jsem jel dodávkou a viděl jsem na krajnici auto z otevřenou kapotou, a vevnitř se ve spacáku choulel mladý kluk. Tak jsem na něj zatukal a dali jsme se do řeči, nabídnul jsem mu přenocování, ráno jsme odtáhli auto do servisu. Nebyl moc výřečný typ, ale vytáhl jsem z něj že nemá kde bydlet, tak jsem mu nabídl místnost u mě, moje žena z toho nebyla nadšená, ale domluvili jsme se na rentě, tak souhlasila, bylo to asi půl roku a mezitím se trochu rozmluvil, tak znám jen to, co jsem vám teď pověděl.. Jedno sobotní ráno jsem našel na stolku dopis, a v něm stálo:

"Díky za pomoc, odjíždím a lepším životem"

Jeho věci byly pryč, El Camino taky.. Od té doby jsem o něm neslyšel..