“Red County. Mnohými vnímán jako cesta z utrpení a trápení městského prostředí, mnohými vnímán jako zapadákov. Ovšem ať již na Red County pohlížíte tak či onak, jednu věc nelze upřít - vozový park, kterým disponuje, rozhodně patří k těm zajímavějším. V tomto magazínu si projdeme celou řadu vozidel, které jsou nejen součástí našich každodenních životů, ale také i koloritu tohoto okresu.”
Začátek devadesátých let. Většina amerických výrobců vyrábí prostředky, které designově připomínají buďto fazole na kolečkách, nebo designové excesy ještě z let osmdesátých, ne-li sedmdesátých. A pak zde máme Mercedes.
Vozy této značky se k nám dostaly někdy počátkem druhé poloviny devadesátých let a díky tomu je většina těchto vozů spíše staršího data. A dnes si povíme o jednom z nich.
Třída SL, modelové označení R129, krycí jméno Žehlička. Jedno z uměleckých děl této doby. Auto, které bylo na trhu cirka deset let, v našem prostředí čtyři roky. To je také důvod, proč, i přes můj zájem o dané vozy, vím jen o cirka třech kusech po modernizaci, dva z nich ještě k tomu řešeny hodně individuálně vlivem charakteristiky daného vozu. My se dnes podíváme na běžnou část sféry těchto vozidel a to je osmiválcová pětistovka, rok výroby 1995. To mi připomíná, že se do státu dostala i jedna La Costa. A pro různé překupníky, sběratele a zájemce - ne, opravdu ji stávající majitel neprodá.
Pokud se ptáte, tak tady jde o klasickou er-stodevětadvacítku se vším všudy. Hranaté linie nezaměnitelné s čímkoliv jiným v provozu (krom různých kreací na bázi právě Žehličky). Design nezapře svůj původ v osmdesátých letech a vlastně se o to ani nesnaží. Silueta dává na odiv elegantní a vyvážené proporce. A pozor, u některých kusů dokonce čtyři místa k sezení. Pravda, druhá řada sedaček je u takového kusu skutečně nouzová, ale na těch pár kilometrů poslouží lépe nežli odkladiště pro zavazadla u striktně dvoumístných verzí.
Pohled přes kapotu je zde skutečně příjemný. Nejde o samoúčelnou záležitost, zde má skutečně svůj důvod. Jistě, pětilitrový osmiválec není žádný prcek, ale oproti tomu, co může jeho prostor okupovat, se stále jedná o ještě vcelku relativně rozumný motor a to jak rozměrově (krom pětilitru zde byly nejenom menší šestiválce, ale také i dvanáctiválce, počínaje šesti litry, konče téměř sedmi a půl litry; těch zde je jako šafránu), tak i výkonem a spotřebou. Vlastně se dá říct, že motor krom vstřiků (zde ještě Jetronicy od Bosche, skutečné peklo na zemi) a kabeláže, co ráda degraduje, je spolehlivý. Díly jsou sehnatelné a na takové auto i cenově rozumné, dostupné.
Když už jsme zakotvili právě u motoru, nesmím opomenout právě jízdní vlastnosti. A zde, i přes objemnou atmosféru pod kapotou, opravdu nečekejte žádnou divočinu. Proč taky, tohle je pohodlný křižník, skutečně příjemné auto na projíždění, popojíždění i ježdění. V tomhle světle najednou vyplouvá na povrch genialita konstrukce a naddimenzovanost celého vozu. Na auto, které by v jiných zemích bylo bráno jako veterán, jde o opravdu příjemný povoz. Zatáčky zvládá, ale jde cítit, že tohle není primárním revírem tohoto vozu. Jde cítit, že lépe se cítí na cestách u Riviéry, se střechou i okny dole, se západem slunce v zádech. Vrchol německého inženýrství v celé své kráse, umělecké dílo.
Umělecké dílo, créme de la crème. Jeho skvostnost není založená na tom kolik golfových holí se vejde do kufru, nebo na tom jakým terénem vozidlo projede. Není to o tom kolik různých rádoby závodníků s tímto vozidlem skutečně zdecimujete a stejně tak to není o masírování ega nad nejnižším číslem dosažené spotřeby. Není to o hodnotách, které můžeme zvěčnit na papíře. Není to o hodnotách běžného vozu. Není to o hodnotách něčeho, co je většině řidičů běžných vozů známo. Je to o auře, kterou vyzařuje do světa i do vaší duše. Je to o tom pocitu.
Otázka trhu aneb hledejte jen pětistovku
Pokud jde o trh jako takový, je z čeho vybírat. Samozřejmě ovšem pouze za předpokladu, že hledáte osmiválec. Pokud hledáte šestiválec, kusů k výběru je mnohonásobně méně. Pokud hledáte dvanáctiválec, tak asi nedohledáte. Takových kusů zde jezdí setsakramentsky málo a skutečně sporadicky mění vlastníka, pokud tedy vůbec. Rovnou bych doporučil se smířit s osmiválcem, ušetříte si tím spoustu trápení.
Ceny se pohybují v rozmezí milionu až čtyř či pěti milionů za zajímavější kousky. Skutečně zajímavé kusy této generace se pohybují v desítkách milionů a to v tom lepším případě. Jak již bylo řečeno, tak takových aut je málo a povětšinou si je stávající vlastníci drží v řádu let.
Závěrečné skóre
Design - 5/5
Prostornost - 2/5
Pohodlí - 4/5
Rychlost - 4/5
Náklady na provoz - 3/5
Cena - 3/5
Celkové skóre - 21/30
-RB
“Red County. Mnohými vnímán jako cesta z utrpení a trápení městského prostředí, mnohými vnímán jako zapadákov. Ovšem ať již na Red County pohlížíte tak či onak, jednu věc nelze upřít - vozový park, kterým disponuje, rozhodně patří k těm zajímavějším. V tomto magazínu si projdeme celou řadu vozidel, které jsou nejen součástí našich každodenních životů, ale také i koloritu tohoto okresu.”
Začátek devadesátých let. Většina amerických výrobců vyrábí prostředky, které designově připomínají buďto fazole na kolečkách, nebo designové excesy ještě z let osmdesátých, ne-li sedmdesátých. A pak zde máme Mercedes.
Vozy této značky se k nám dostaly někdy počátkem druhé poloviny devadesátých let a díky tomu je většina těchto vozů spíše staršího data. A dnes si povíme o jednom z nich.
Třída SL, modelové označení R129, krycí jméno Žehlička. Jedno z uměleckých děl této doby. Auto, které bylo na trhu cirka deset let, v našem prostředí čtyři roky. To je také důvod, proč, i přes můj zájem o dané vozy, vím jen o cirka třech kusech po modernizaci, dva z nich ještě k tomu řešeny hodně individuálně vlivem charakteristiky daného vozu. My se dnes podíváme na běžnou část sféry těchto vozidel a to je osmiválcová pětistovka, rok výroby 1995. To mi připomíná, že se do státu dostala i jedna La Costa. A pro různé překupníky, sběratele a zájemce - ne, opravdu ji stávající majitel neprodá.
Pokud se ptáte, tak tady jde o klasickou er-stodevětadvacítku se vším všudy. Hranaté linie nezaměnitelné s čímkoliv jiným v provozu (krom různých kreací na bázi právě Žehličky). Design nezapře svůj původ v osmdesátých letech a vlastně se o to ani nesnaží. Silueta dává na odiv elegantní a vyvážené proporce. A pozor, u některých kusů dokonce čtyři místa k sezení. Pravda, druhá řada sedaček je u takového kusu skutečně nouzová, ale na těch pár kilometrů poslouží lépe nežli odkladiště pro zavazadla u striktně dvoumístných verzí.
Pohled přes kapotu je zde skutečně příjemný. Nejde o samoúčelnou záležitost, zde má skutečně svůj důvod. Jistě, pětilitrový osmiválec není žádný prcek, ale oproti tomu, co může jeho prostor okupovat, se stále jedná o ještě vcelku relativně rozumný motor a to jak rozměrově (krom pětilitru zde byly nejenom menší šestiválce, ale také i dvanáctiválce, počínaje šesti litry, konče téměř sedmi a půl litry; těch zde je jako šafránu), tak i výkonem a spotřebou. Vlastně se dá říct, že motor krom vstřiků (zde ještě Jetronicy od Bosche, skutečné peklo na zemi) a kabeláže, co ráda degraduje, je spolehlivý. Díly jsou sehnatelné a na takové auto i cenově rozumné, dostupné.
Když už jsme zakotvili právě u motoru, nesmím opomenout právě jízdní vlastnosti. A zde, i přes objemnou atmosféru pod kapotou, opravdu nečekejte žádnou divočinu. Proč taky, tohle je pohodlný křižník, skutečně příjemné auto na projíždění, popojíždění i ježdění. V tomhle světle najednou vyplouvá na povrch genialita konstrukce a naddimenzovanost celého vozu. Na auto, které by v jiných zemích bylo bráno jako veterán, jde o opravdu příjemný povoz. Zatáčky zvládá, ale jde cítit, že tohle není primárním revírem tohoto vozu. Jde cítit, že lépe se cítí na cestách u Riviéry, se střechou i okny dole, se západem slunce v zádech. Vrchol německého inženýrství v celé své kráse, umělecké dílo.
Umělecké dílo, créme de la crème. Jeho skvostnost není založená na tom kolik golfových holí se vejde do kufru, nebo na tom jakým terénem vozidlo projede. Není to o tom kolik různých rádoby závodníků s tímto vozidlem skutečně zdecimujete a stejně tak to není o masírování ega nad nejnižším číslem dosažené spotřeby. Není to o hodnotách, které můžeme zvěčnit na papíře. Není to o hodnotách běžného vozu. Není to o hodnotách něčeho, co je většině řidičů běžných vozů známo. Je to o auře, kterou vyzařuje do světa i do vaší duše. Je to o tom pocitu.
Otázka trhu aneb hledejte jen pětistovku
Pokud jde o trh jako takový, je z čeho vybírat. Samozřejmě ovšem pouze za předpokladu, že hledáte osmiválec. Pokud hledáte šestiválec, kusů k výběru je mnohonásobně méně. Pokud hledáte dvanáctiválec, tak asi nedohledáte. Takových kusů zde jezdí setsakramentsky málo a skutečně sporadicky mění vlastníka, pokud tedy vůbec. Rovnou bych doporučil se smířit s osmiválcem, ušetříte si tím spoustu trápení.
Ceny se pohybují v rozmezí milionu až čtyř či pěti milionů za zajímavější kousky. Skutečně zajímavé kusy této generace se pohybují v desítkách milionů a to v tom lepším případě. Jak již bylo řečeno, tak takových aut je málo a povětšinou si je stávající vlastníci drží v řádu let.
Závěrečné skóre
Design - 5/5
Prostornost - 2/5
Pohodlí - 4/5
Rychlost - 4/5
Náklady na provoz - 3/5
Cena - 3/5
Celkové skóre - 21/30
-RB
sandlerino 
Markuus