“Red County. Mnohými vnímán jako cesta z utrpení a trápení městského prostředí, mnohými vnímán jako zapadákov. Ovšem ať již na Red County pohlížíte tak či onak, jednu věc nelze upřít - vozový park, kterým disponuje, rozhodně patří k těm zajímavějším. V tomto magazínu si projdeme celou řadu vozidel, které jsou nejen součástí našich každodenních životů, ale také i koloritu tohoto okresu.”
Dnes to bude krapet odlišné. Vím, co mě čeká a vím, že následujících pár dní bude ve znamení pocitu dejá vú - pocit podobnosti, pocit toho, že jsem tohle už zažil. A taky zažil, kdysi jsem podobný kus vlastnil. Vlastně tohle je čtvrtý kus, za jehož volant sedám a, abych pravdu řekl, rozdíly zde mezi danými kousky jsou. A taky jsem si, příhodně, zvolil druhý dovezený kus z pěti. Proč druhý? Protože první (a vlastně jediný kus, který jsem ke dni zveřejnění článku neměl možnost projet) se mi do dnešních dnů nepodařilo dohledat. Jako, kdyby se propadnul do země...
A tak zde před námi stojí druhý z pěti exemplářů. A stále v rukou prvního majitele. A než si začnete žhavit kreditní karty - ne, na prodej opravdu není. Patří uživateli @ralphdrifter a krom jiné registrační značky jde o shodné auto, se kterým již čtyři roky křižuje silnice tohoto státu. Ba co víc, dokonce jako jeho první auto. Říkáte si, že k tomu má i jiné auto, že? Nene, tohle je jeho první a kolikrát jediná volba dopravy. Dřív k tomu autu měl Mazdu, ta je však již na lepším místě (na vrakovišti ne, na zvedáku). Dá se říct, že zde máme ultimátní ukázku toho, že ať již jezdíte sebevzácnějším vozem, tak to ničemu v jeho provozování nevadí. A aby toho nebylo málo, tak se pokusím vyhnout kulturním odkazům, které tohle vozidlo zanechalo.
Objevování Ameriky a Irska zároveň
Nemá přílišnou cenu objevovat Ameriku (byť tedy auto bylo vyráběno v Irsku, odtud také, kulantně řečeno, specifická kvalita zpracování), neboť tohle je skutečně nepřehlédnutelné vozidlo. Nerezová karoserie (co vím, tak žádný ze zmapovaných kusů není lakován), kterou disponují všechny zmapované kusy, výška vozu okolo jednoho metru (krom amerických specifikací, ty jsou o maličko vyšší), kontrastní vyvedení nerezu a plastů, do toho miniaturní okénka (menší objednávku z Burgershotu jimi procpete, ale je to tak trošku bolest kvůli jejich tvaru) a, samozřejmě, racčí dveře. Některým se ještě vybaví filmaři upravené kusy z jistě trilog~ touché. Ty mi nejsou příliš po chuti, neboť je tím kolikrát ničen čistý design, který dnes ve srovnání s moderními bloby skutečně vynikne. Ba dokonce o to víc, když je takové vozidlo součástí scenérie s moderní a designově čistou budovou. Vlastně jsem neviděl ani kusy s aftermarket koly, avšak za tím stojí jiný, poněkud bizarní problém. Sehnat tento specifický rozměr není úplně jednoduché, do toho jde o, takzvaný, dvojrozměr. Vepředu máte jiný rozměr kol i pneumatik než vzadu. Spíš je otázkou proč je měnit na sériovém exempláři...
Mnozí se začnou ptát na to, zda je skutečně možné něčím takovým jezdit na denní bázi. Vzhledem k tomu, že veškeré sériové kusy, jsou původem z Ameriky, jedná se o US-spec. Jinými slovy vyšší světlá výška kvůli normám a vlivem honu za emisemi a spotřebou trošku přiškrcený motor. Z toho pramení skutečnost, že s tímhle autem nebudete pirátem silnic. Ale chcete? Já totiž moc ne. Ačkoliv se vozidlo slušně ovládá (poděkujme Lotusu) a jde ho vodit pomalu jen svým pohledem, stále se jedná o auto, kterému pro nějaké to sportování chybí výkon. Ale to ničemu nevadí, neboť jak jsme si již dříve dokázali, tak pro normální fungování v provozu je víc než dostatečný i starý Ford F-100, natož osmdesátková designová senzace. Zavazadlový prostor zde máte a to vepředu. Není to žádná sláva, ale na běžné používání to stačí (pokud nenakupujete nákup na měsíc dopředu). Jenže to není vše! Za předními sedačkami (ano, auto je skutečně jen dvojmístné) se nachází odkládací prostor, kam můžete hodit brašnu, nebo cokoliv menšího. A pokud ani tohle nestačí, tak pláto nad motorem může sloužit jako solidní odmražovač. Vlastně je to na to, co před sebou vidíte, vcelku praktické a použitelné.
Časy levných nákupů a objíždění sekáčů jsou dávno pryč
Hodně, hodně dlouhou dobu zpátky bylo možné takové auto sehnat do dvou milionů korun a to mluvím ze své zkušenosti. Dnes je realita naprosto odlišná. Z údajné pětice kusů je zmapovaná historie čtyř z nich - druhého, třetího, čtvrtého a pátého exempláře.
Druhý zde máme, jedná se o sériový kus.A ne, opravdu není na prodej. Bohužel, v garáži by se mi líbil. Jakpak by ne, když se jedná o jeden z nejvíce původních kusů ve státě, ergo v rukou prvního vlastníka.
Třetí exemplář je upravený. Disponuje osmiválcem, dílčími úpravami podvozku a celkově se chová tak, jak by člověk od tohoto auta na první pohled očekával - jako auto, které nezkušeného řidiče pošle do prvního stromu, sloupu, či auta. A také se jedná o poslední kus, který změnil majitele a to za 75 milionů korun. Společně s druhým a pátým kusem ho lze vidět v provozu.
Čtvrtý kus, sériový, byl nějakou dobu zpátky na prodej na Garveru. Tehdy jej zakoupila Nathalia H. a to v přepočtu za 15-20 milionů korun (nákup proběhnul v NomelCoinech). Další osud tohoto kusu je mi neznámý.
Pátý a poslední kus poznal zjevně nejhorší možný osud - skončil jako vozidlo jedné z autopůjčoven. Sice jde o upravený kousek s osmiválcem, ale to nic nemění na tom, že tohle auto je týráno nezkušenými řidiči, kteří mu dávají pořádně zabrat. A co si budem - takové vozidlo bude v autopůjčovně přitahovat víc zájemců než PT Cruiser, nebo Prius.
Co z toho vyplývá je fakt, že zakoupit DeLorean zjevně nebude tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vlastně je daleko víc pravděpodobné, že odejdete s prázdnou. A pokud ne, bude se s největší pravděpodobností jednat o nákladný nákup.
Design - 5/5 - Asi není potřeba příliš dodávat. Rozpoznatelný, jedinečný a přitom jednoduchý. Zde není co vytknout a skutečnost, že s takovým autem přitáhnete větší pozornost než se supersporty, to jen dokazuje.
Prostornost - 1.5/5 - Hodně příjemné překvapení. Vůz je na své skromné rozměry prostorný a lze jej v poklidu využívat jako jediné auto. Jen s ním neodvezete pračku.
Pohodlí - 3.5/5 - Sedačky jsou pohodlné, přesto jsou oporou pro tělo. Podvozek na americké specifikaci je správným mixem mezi pohodlím a sportovností. U upravených kusů by bylo hodnocení znatelně níže.
Rychlost - 2.5/5 - Když vezmeme v potaz to, že se jedná o šestiválec, který poháněl spíš běžná vozidla, tak jízdní dynamika je prostě někde v půlce cesty. Dá se s tím jezdit, dokonce i dálničními limity, ale k dokonalosti chybí nějaký ten koník k dobru.
Náklady na provoz - 3/5 - Optikou importovaných aut příjemné překvapení. Když si srovnám ceny oprav Viperu a DeLoreanu, tak DMC-12 má dostupné díly za rozumnou cenu. Hodně tomu pomáhá i fanouškovská základna. Samozřejmě, že řada dostupnějších sporťáků bude levnější na provoz, především v případě provozu na firmu (sedm tisíc na povinném ručení, poznámka autora). Jinak by tohle hodnocení bylo výše.
Cena - 0/5 - Všechno je to krásné. Minimálně než si člověk uvědomí, že by za takové auto nechal vyšší desítky milionů korun. Je to volba fanoušků a těch, kteří nemají hluboko do kapsy. Omezená nabídka aut se podepisuje na tom, že natrefit na kus na prodej je ekvivalentem nálezu jednorožce. Sám nevím o nikom, kdo by byl ochotný takové auto prodat a obávám se, že tomu do budoucna nebude jinak. Kdybych bral v potaz ceny, za které se tyhle kusy dovážely, tak bych se jednalo o 3.5/5. Za své peníze jste totiž získali něco, co mělo skutečný wow faktor a status kultovky.
Celkové skóre - 15.5/30
- Raymond Brantley
“Red County. Mnohými vnímán jako cesta z utrpení a trápení městského prostředí, mnohými vnímán jako zapadákov. Ovšem ať již na Red County pohlížíte tak či onak, jednu věc nelze upřít - vozový park, kterým disponuje, rozhodně patří k těm zajímavějším. V tomto magazínu si projdeme celou řadu vozidel, které jsou nejen součástí našich každodenních životů, ale také i koloritu tohoto okresu.”
Dnes to bude krapet odlišné. Vím, co mě čeká a vím, že následujících pár dní bude ve znamení pocitu dejá vú - pocit podobnosti, pocit toho, že jsem tohle už zažil. A taky zažil, kdysi jsem podobný kus vlastnil. Vlastně tohle je čtvrtý kus, za jehož volant sedám a, abych pravdu řekl, rozdíly zde mezi danými kousky jsou. A taky jsem si, příhodně, zvolil druhý dovezený kus z pěti. Proč druhý? Protože první (a vlastně jediný kus, který jsem ke dni zveřejnění článku neměl možnost projet) se mi do dnešních dnů nepodařilo dohledat. Jako, kdyby se propadnul do země...
A tak zde před námi stojí druhý z pěti exemplářů. A stále v rukou prvního majitele. A než si začnete žhavit kreditní karty - ne, na prodej opravdu není. Patří uživateli @ralphdrifter a krom jiné registrační značky jde o shodné auto, se kterým již čtyři roky křižuje silnice tohoto státu. Ba co víc, dokonce jako jeho první auto. Říkáte si, že k tomu má i jiné auto, že? Nene, tohle je jeho první a kolikrát jediná volba dopravy. Dřív k tomu autu měl Mazdu, ta je však již na lepším místě (na vrakovišti ne, na zvedáku). Dá se říct, že zde máme ultimátní ukázku toho, že ať již jezdíte sebevzácnějším vozem, tak to ničemu v jeho provozování nevadí. A aby toho nebylo málo, tak se pokusím vyhnout kulturním odkazům, které tohle vozidlo zanechalo.
Objevování Ameriky a Irska zároveň
Nemá přílišnou cenu objevovat Ameriku (byť tedy auto bylo vyráběno v Irsku, odtud také, kulantně řečeno, specifická kvalita zpracování), neboť tohle je skutečně nepřehlédnutelné vozidlo. Nerezová karoserie (co vím, tak žádný ze zmapovaných kusů není lakován), kterou disponují všechny zmapované kusy, výška vozu okolo jednoho metru (krom amerických specifikací, ty jsou o maličko vyšší), kontrastní vyvedení nerezu a plastů, do toho miniaturní okénka (menší objednávku z Burgershotu jimi procpete, ale je to tak trošku bolest kvůli jejich tvaru) a, samozřejmě, racčí dveře. Některým se ještě vybaví filmaři upravené kusy z jistě trilog~ touché. Ty mi nejsou příliš po chuti, neboť je tím kolikrát ničen čistý design, který dnes ve srovnání s moderními bloby skutečně vynikne. Ba dokonce o to víc, když je takové vozidlo součástí scenérie s moderní a designově čistou budovou. Vlastně jsem neviděl ani kusy s aftermarket koly, avšak za tím stojí jiný, poněkud bizarní problém. Sehnat tento specifický rozměr není úplně jednoduché, do toho jde o, takzvaný, dvojrozměr. Vepředu máte jiný rozměr kol i pneumatik než vzadu. Spíš je otázkou proč je měnit na sériovém exempláři...
Mnozí se začnou ptát na to, zda je skutečně možné něčím takovým jezdit na denní bázi. Vzhledem k tomu, že veškeré sériové kusy, jsou původem z Ameriky, jedná se o US-spec. Jinými slovy vyšší světlá výška kvůli normám a vlivem honu za emisemi a spotřebou trošku přiškrcený motor. Z toho pramení skutečnost, že s tímhle autem nebudete pirátem silnic. Ale chcete? Já totiž moc ne. Ačkoliv se vozidlo slušně ovládá (poděkujme Lotusu) a jde ho vodit pomalu jen svým pohledem, stále se jedná o auto, kterému pro nějaké to sportování chybí výkon. Ale to ničemu nevadí, neboť jak jsme si již dříve dokázali, tak pro normální fungování v provozu je víc než dostatečný i starý Ford F-100, natož osmdesátková designová senzace. Zavazadlový prostor zde máte a to vepředu. Není to žádná sláva, ale na běžné používání to stačí (pokud nenakupujete nákup na měsíc dopředu). Jenže to není vše! Za předními sedačkami (ano, auto je skutečně jen dvojmístné) se nachází odkládací prostor, kam můžete hodit brašnu, nebo cokoliv menšího. A pokud ani tohle nestačí, tak pláto nad motorem může sloužit jako solidní odmražovač. Vlastně je to na to, co před sebou vidíte, vcelku praktické a použitelné.
Časy levných nákupů a objíždění sekáčů jsou dávno pryč
Hodně, hodně dlouhou dobu zpátky bylo možné takové auto sehnat do dvou milionů korun a to mluvím ze své zkušenosti. Dnes je realita naprosto odlišná. Z údajné pětice kusů je zmapovaná historie čtyř z nich - druhého, třetího, čtvrtého a pátého exempláře.
Druhý zde máme, jedná se o sériový kus.A ne, opravdu není na prodej. Bohužel, v garáži by se mi líbil. Jakpak by ne, když se jedná o jeden z nejvíce původních kusů ve státě, ergo v rukou prvního vlastníka.
Třetí exemplář je upravený. Disponuje osmiválcem, dílčími úpravami podvozku a celkově se chová tak, jak by člověk od tohoto auta na první pohled očekával - jako auto, které nezkušeného řidiče pošle do prvního stromu, sloupu, či auta. A také se jedná o poslední kus, který změnil majitele a to za 75 milionů korun. Společně s druhým a pátým kusem ho lze vidět v provozu.
Čtvrtý kus, sériový, byl nějakou dobu zpátky na prodej na Garveru. Tehdy jej zakoupila Nathalia H. a to v přepočtu za 15-20 milionů korun (nákup proběhnul v NomelCoinech). Další osud tohoto kusu je mi neznámý.
Pátý a poslední kus poznal zjevně nejhorší možný osud - skončil jako vozidlo jedné z autopůjčoven. Sice jde o upravený kousek s osmiválcem, ale to nic nemění na tom, že tohle auto je týráno nezkušenými řidiči, kteří mu dávají pořádně zabrat. A co si budem - takové vozidlo bude v autopůjčovně přitahovat víc zájemců než PT Cruiser, nebo Prius.
Co z toho vyplývá je fakt, že zakoupit DeLorean zjevně nebude tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vlastně je daleko víc pravděpodobné, že odejdete s prázdnou. A pokud ne, bude se s největší pravděpodobností jednat o nákladný nákup.
Design - 5/5 - Asi není potřeba příliš dodávat. Rozpoznatelný, jedinečný a přitom jednoduchý. Zde není co vytknout a skutečnost, že s takovým autem přitáhnete větší pozornost než se supersporty, to jen dokazuje.
Prostornost - 1.5/5 - Hodně příjemné překvapení. Vůz je na své skromné rozměry prostorný a lze jej v poklidu využívat jako jediné auto. Jen s ním neodvezete pračku.
Pohodlí - 3.5/5 - Sedačky jsou pohodlné, přesto jsou oporou pro tělo. Podvozek na americké specifikaci je správným mixem mezi pohodlím a sportovností. U upravených kusů by bylo hodnocení znatelně níže.
Rychlost - 2.5/5 - Když vezmeme v potaz to, že se jedná o šestiválec, který poháněl spíš běžná vozidla, tak jízdní dynamika je prostě někde v půlce cesty. Dá se s tím jezdit, dokonce i dálničními limity, ale k dokonalosti chybí nějaký ten koník k dobru.
Náklady na provoz - 3/5 - Optikou importovaných aut příjemné překvapení. Když si srovnám ceny oprav Viperu a DeLoreanu, tak DMC-12 má dostupné díly za rozumnou cenu. Hodně tomu pomáhá i fanouškovská základna. Samozřejmě, že řada dostupnějších sporťáků bude levnější na provoz, především v případě provozu na firmu (sedm tisíc na povinném ručení, poznámka autora). Jinak by tohle hodnocení bylo výše.
Cena - 0/5 - Všechno je to krásné. Minimálně než si člověk uvědomí, že by za takové auto nechal vyšší desítky milionů korun. Je to volba fanoušků a těch, kteří nemají hluboko do kapsy. Omezená nabídka aut se podepisuje na tom, že natrefit na kus na prodej je ekvivalentem nálezu jednorožce. Sám nevím o nikom, kdo by byl ochotný takové auto prodat a obávám se, že tomu do budoucna nebude jinak. Kdybych bral v potaz ceny, za které se tyhle kusy dovážely, tak bych se jednalo o 3.5/5. Za své peníze jste totiž získali něco, co mělo skutečný wow faktor a status kultovky.
Celkové skóre - 15.5/30
- Raymond Brantley
