Kapitola první, narození

Píše se rok 1994, a má maminka Isabella Vargas je již 10 měsíců těhotná, a společně s mím tatínkem Pablem Vargasem již pouze čekají kdy nadejde ta chvíle. maminka byla těhotná přesně 10 měsíců a přesně jeden den, no a v tom dni mou matku začalo bolet břicho, otec jí pomohl vyjít ven a nesednout do auta, a rychle jely do místní nemocnice, kde jsem se narodil já Carlos.

Kapitola druhá, malý Carlos

Vše jsem se naučil vcelku rychle, mé první slůvka jsem udělal v dvanáctém měsíci a mé první krůčky jsem udělal v mém prvním roce. Do školky jsem začal chodit v mých tří let, upřímně se mi tam z počátku nechtělo chodit, no ale časem jsem si zvykl, našel jsem si tam pár kamarádů a neměl s nikým problémy.

Kapitola třetí, základka

v mých šesti letech jsem nastoupil do první třídy. Nastoupil jsem tam i s mými kamarády ze školky Julianem, Diegem a Luisem. první třídu jsme zvládly všichni jak asi kdokoliv, druhou třída bylo o něco těžší ačkoliv jsem si z počátku nástupu do druhé třídy myslel jaká to bude dřina tak ani to taková dřina nebyla. V mých osmi letech kdy jsem nastoupil do třetí třídy jsem poprvé poznal Emilia. (ačkoliv se tu může zdát jako dívčí jméno věřte nebo ne je to mužské jméno) Emilio chodil do 7 třídy druhého ročníku a bych to ten klasický šikanátor, no a ta první chvíle kdy jsem ho poznal byla i špatná chvíle byla to chvíle kdy končila hodina a já se chystal domů v tu ránu kdy jsem se otočil a a šel domů mě zastavil se svou partou a bez důvodu mi sebrali aktovku a zmlátily mě ten den jsem se vracel domů s brekem a rozbitým nosem. Mé mámě jsem to řekl co mi Emilio udělal a další den po vyučování navštívila mou třídní učitelku, jmenovala se Carmen. další den jsem šel do školy s pocitem že se vše ohledně Emilia a jeho party vyřešilo ale opak byl pravdou. Opět když jsem se vracel ze školy domů mě zastavil Emilio řekl mi že jsem hajzl a dal mi pěstí do hlavy, od té chvíle jsem si nic nepamatoval, než Emilia a jeho party zarazila má třídní učitelka, Emilio a jeho parta radši utekla a mě našla zmláceného na zemi. Díky bohu se mi nic nestalo a rány se zahojily do dvou týdnu kdy jsem šel opět do školy s pocitem že už se mi nic nemůže stát to byla pravda Emilia a jeho partu zavřeli do diagnostického ústavu co jsem se pak dozvěděl, ačkoliv hrozba ze strany Emilia byla přič tak po tom co jsem se vrátil do školy se semnou nikdo nebavil, a to pokračovalo až do deváté třídy kde jsem udělal přijímačky a odešel na střední školy oboru psychologie. Uf docela dlouhá kapitola ne?

Kapitola čtvrtá, střední

Nom, jak jsem zminoval odešel jsem na střední školu oboru psychologie, a proč? Psychologie kdo by nevěděl je velice zajímavý obor, ačkoliv jsem to v předchozí kapitole nezminoval, můj sen byl se stát psychologem, a v tom mě nikdo nemohl přemluvit. Nevím jestli to bylo štěstí nebo to byla prostě nejlepší střední škola co jsem si mohl vybrat ale hned první den jsem si našel nové přátele Viktora Amelii a Emilia ( ne není to ten Emilio co mě šikanoval) s nimi jsem se bavil nejen ve škole ale i mimo ni, chodily jsme spolu ven, bavily jsme se spolu zkrátka byli to mí nejlepší přátelé.

Kapitola pátá, rodinné problémy

Nom .Chvíli jsem přemýšlel jak tuto kapitulu začít. Asi si myslíte že jsem v té době na střední super život s plný přátel, ale ono to není úplná pravda. Mezitím co jsem procházel pubertou a užíval jsem si s přáteli a študoval střední jsem měl i robinné problémy. A za tento problém mohl můj otec který všechny naše úspory prochlastal za cíga, chlast, a co mě nejvíce udivuje sex, po tom co to máma zjístila otce vykopla z domu, ono to byl i její dům, byl její matce, a mé babičky která zemřela než jsem se narodil. Ale to nechme stranou. Po dlouhé uveze se matka rozhodla se s otcem rozvést, otec se několikrát snažil dostat zpátky do domu, jednou i násilím kdy robil okno, to jsi ho pak odvlekla policie a už jsme o něm nikdy neslyšeli kromě jednoho dopisu kdy nám napsal že odjíždí do Německa. díky matčině práci která byla výroba náhradních dílu do aut na pozici team leader jsme se rychle z finanční krize dostaly, a roky ubývali jak blesk a já dostudoval střední s maturitou.

Kapitola šestá, vysoké

Po zakončení stření školy jsem se rozhodl jít studovat do Česka přesněji do Univerzity Karlovy kde jsem studoval komunikační studia školu jsem ale bohužel vzdal ptáte se proč? zkrátka mě to nebavilo, tak jsem přestoupil do jiné školy a to do Masarykově Univerzitě v Brně s oborem psychologie, a poté klinické psychologie. Kterou jsem studoval mezi lety 2013 až 2017 když jsem dostudoval oba obory okamžitě jsem posílal matce dopisy. V nich stále že jí mám rád že jsem dostudoval a že zde budu pracovat, ale že jí brzy navštívím.

Kapitola sedmá, Hasič

Sice ano všechny školy byli zaměřeny na psychologii ale dostalo se mi nabídky na práci hasiče kterou jsem okamžitě přijal udělal jsem fyzické testy i psychické a hned jsem se dal do práce ačkoliv jsem tam bohužel nevydržel ani rok. Ptáte se proč? Z důvodu problému se zádi s kterými jsem se léčil přes rok, to mě donutilo podat výpověd. 

Kapitola osmá, Psycholog, a San Andreas

Potom co jsem se vyléčil z problému se zády jsem nastoupil jako Psycholog v Praze. S platem třicet pět tisíc. pronajal jsem si pěkný byt a žil tam 2 roky do doby co jsem si nadělal na problémy co zde nechci zminovat. Hledám tak jsem hledal místo kde mě nikdo nebude znát kde můžu začít nový život, no a našel a to souostroví San Andreas kde žiji do teď a daří se mi celkem dobře.

No, a toť vše! V současné době pracuji ve společnosti Oil - SA na pozici ředitel. Tak že já vám děkuji za přečtení a přeji krásný den.