Kapitola první , narození
Píše se rok 1990, kdy má máma Lucie Korny čeká již 10 měsíců miminko , čeká ho s mim tatínkem Tomášem Korny.
Když jednoho dne 13.3.1990 začalo mojí maminku bolet břicho , můj tatínek vzal maminku do auta a zavezl jej do nemocnice , maminku si převzal personál , dali jí na pokoj číslo 14 , kde jí následně dali kapačky a prášky na bolest. Po dni co byla maminka v nemocnici jsme se dostal na svět já James.
Kapitola druhá, malý James
když jsme byl malí tak jsme se učil celkem rychle , má první slůvka jsem se naučil již 12 měsíci a mé první krůčky jsme udělal v první roku. Do školky jsem začal chodit v mích třech letech. Ve školce mě to moc nebavilo , ale pak jsem si našel pár kamarádů : Andrese a Romana ve školce jsme si toho hodně užili.
Kapitola třetí , škola
Když mi bylo 6 let tak jsme nastoupil do školy . Byl jsme tam s přáteli ze školky. Moc jsme se těšil že půjdu do školy ale moc mě to tam nebavilo.... První třídu jsem dal bez problémů ale myslím si že všichni zvládly první třídu. Když jsme nastupoval do druhé třídy tak jsem se docela bál , ale bylo to v pohodě. Druhou třídu jsme taky zvládl bez problémů. Na třetí třídu jsem se netěšil ale těšil jsme se spíše na kamarády . Až prošel jsem všechny třídy bez problému. Rodiče byli na mě pyšní.
Kapitola třetí , střední
No jak jsem zmiňoval tak jsem prošel všechny ročníky na základní škole bez problému. Nastoupil jsem na střední školu chemie. Proč chemie ? Protože chemie je velice zajímavá , již od malička mě bavilo dělat pokusy. Jako cola a šumivé prášky , a další pokusy... Střední školu jsme zvládl bez problémů prošel jsme až do čtvrťáku... ale na vysokou jsem nechtěl.. A proto nastali problémy v naší rodině..
Kapitola čtvrtá , problémy v rodině
Nom . Jak jsem říkal nastali problémy v rodině kvůli mně. No možná to nebylo jen kvůli mně , ale i tátovi , odjakživa chlastal jak pes , mlátil mámu protože byl pod vlivem alkoholu. Ale jednoho dne kdy mi bylo 22 tak jsme zakročil a chtěl se zastat mámy , jak táta přišel z hospody opilej , seděl jsem v obyváku a už jsme slyšel křik vlítl jsme do pokoje rodičku a viděl jsem jak táta bije mámu , tak jsem po tátovi skočil a začal se sním bít , chvíli jsem si myslel že ho porazím a bude klid , ale to se mi jen zdálo a hned jsem dostal do nosu a do spánku... Pak jsem se probudil celí od krve , viděl jsem mámu sedět na posteli jak pláče. Mezitím táta byl v kuchyni a popíjel rum , došel jsem do kuchyně a podíval jsem se na tátu táta na mně a říká... Synu mám tě plné zuby , zabalíš se a půjdeš po svých už jsi dost starý si myslím , já odpověděl : Dobře , už mě to tady nebaví čekal jsme že mi to někdy řekneš. Zabalil jsem si kufry a šel jsme na ulici.
Kapitola pátá , dostávaní z ulice
Když jsem seděl z věcmi na patníku , a nevěděl jsem co bude , chvíli jsme se rozmýšlel a řekl jsem si : Zvedl jsme telefon a začal volat Andreasovi , v telefonu se ozvalo halo ? Já jsem řekl smutným toném , ahoj Andreasi , chci se zeptat jestli bych nemohl dnes u tebe přespat? Řekl ano , tak jsem se trochu pousmál , a řekl mu tak já za 10 minut budu u tebe. Dostavil jsme se před Andreasuv barák a začal zvonit , s pláčem u dveří jsem mi řekl :Děkuji. On se zeptal co se děje ? Já odpověděl vše ti řeknu až večer. Jak jsme mu vše řek tak zkameněl řekl: zeptám se mami jestli by si nemohl u nás spát týden , jeho máma řekla že ano. ani nevíte jak jsem byl natčený a vděčný. Andreasova máma byla milá. Byl jsem rád za to že jsme měl kde spát.
Kapitola šestá , hledání práce
hledal jsme práci na plný úvazek , pak jsem zavolal na inzerát pana Oldricha Wimmera , pracoval jsme pod firmou Shellby industries. Kde jsem jezdil s kamionem , jezdil jsme tak dobře že jsme se po pěti měsících dostal na manažera kamionů... Jak jsem říkal že jsme byl vděčný Andreasovi tak jsme mu přispěl na auto myslím že to bylo Mercedes Benz S500. Andreas měl dobře placenou práci mohl si dovolit hodně věcí. Já jsme si mohl jen tak dovoli BMW... ale byl jsem rád že něčím můžu jezdit... Každopádně jsme byl rád že jsem si našel svůj vlastní byt.
Kapitola šestá , problémy
když se mi začalo dařit měl jsem více a více problému... měl jsem takové problémy že po mně šla i mafie. jednou mi rozbily tak auto že jsme ho musel nechat v opravně měsíc.... Jednou jsem se díval tak na Black marcetu , a chtěl jsme si koupit nějakou zbraň na obranu... Šel jsem si koupit Glock-17 , dojel jsme tak koupil zbraň , a vyjel jsem domů po cestě jsme narazil na policisty kteří mě stopli , jak mě stopli tak mi chtěli udělat prohlídku vozidla , a já měl v kufru Glocka-17. zeptali se mně je ta zbraň vaše ? Já jsem ztuhnul a řekl a..a..ano. Zeptali se mně máte zbrojní průkaz já odpověděl že ne , jeden policista začal na mně mířit já dal ruce nad hlavu řekli mi abych se opřel o auto tak jsme učinil , dali mi pouta a dali mě do policejního auta. a jel jsme na stanici , šel jsem si sednout na 1 rok.
Kapitola sedmá , zakládaní mafie
Když mě propustili tak jsme dostal od šéfa jeden milion abych se nějak zase dal do kupy , byl jsem jeho nejlepší pracovník tak si mě vážil , věděl jsem že pan Wimmer není slušňák viděl jsme jeho arzenál. A víte co jsme udělal s jedním milionem ? Pokupoval těžké zbraně v hodnotě 600tisíc vybavení jako neprůstřelná vesta a helmy , je nás tak 7 , ale postačilo to aby jsme týdně dostali 500tisíc... Členy mafie nebudu zmiňovat... Jak jsme si čuchl k nelegálu tak mě to začalo bavit , teď mám tak zkušené lidi v mafi že jsem ttomu sám nevěřil...
Kapitola osmá , konec
Do teď mě nikdo nezastavil a taky nezastaví , mám tolik señor že by se jedn zbláznil , zatím mě to baví , ale až mě to nebude bavit tak to celé město pozná... S pozdravem James Korny.
Kapitola první , narození
Píše se rok 1990, kdy má máma Lucie Korny čeká již 10 měsíců miminko , čeká ho s mim tatínkem Tomášem Korny.
Když jednoho dne 13.3.1990 začalo mojí maminku bolet břicho , můj tatínek vzal maminku do auta a zavezl jej do nemocnice , maminku si převzal personál , dali jí na pokoj číslo 14 , kde jí následně dali kapačky a prášky na bolest. Po dni co byla maminka v nemocnici jsme se dostal na svět já James.
Kapitola druhá, malý James
když jsme byl malí tak jsme se učil celkem rychle , má první slůvka jsem se naučil již 12 měsíci a mé první krůčky jsme udělal v první roku. Do školky jsem začal chodit v mích třech letech. Ve školce mě to moc nebavilo , ale pak jsem si našel pár kamarádů : Andrese a Romana ve školce jsme si toho hodně užili.
Kapitola třetí , škola
Když mi bylo 6 let tak jsme nastoupil do školy . Byl jsme tam s přáteli ze školky. Moc jsme se těšil že půjdu do školy ale moc mě to tam nebavilo.... První třídu jsem dal bez problémů ale myslím si že všichni zvládly první třídu. Když jsme nastupoval do druhé třídy tak jsem se docela bál , ale bylo to v pohodě. Druhou třídu jsme taky zvládl bez problémů. Na třetí třídu jsem se netěšil ale těšil jsme se spíše na kamarády . Až prošel jsem všechny třídy bez problému. Rodiče byli na mě pyšní.
Kapitola třetí , střední
No jak jsem zmiňoval tak jsem prošel všechny ročníky na základní škole bez problému. Nastoupil jsem na střední školu chemie. Proč chemie ? Protože chemie je velice zajímavá , již od malička mě bavilo dělat pokusy. Jako cola a šumivé prášky , a další pokusy... Střední školu jsme zvládl bez problémů prošel jsme až do čtvrťáku... ale na vysokou jsem nechtěl.. A proto nastali problémy v naší rodině..
Kapitola čtvrtá , problémy v rodině
Nom . Jak jsem říkal nastali problémy v rodině kvůli mně. No možná to nebylo jen kvůli mně , ale i tátovi , odjakživa chlastal jak pes , mlátil mámu protože byl pod vlivem alkoholu. Ale jednoho dne kdy mi bylo 22 tak jsme zakročil a chtěl se zastat mámy , jak táta přišel z hospody opilej , seděl jsem v obyváku a už jsme slyšel křik vlítl jsme do pokoje rodičku a viděl jsem jak táta bije mámu , tak jsem po tátovi skočil a začal se sním bít , chvíli jsem si myslel že ho porazím a bude klid , ale to se mi jen zdálo a hned jsem dostal do nosu a do spánku... Pak jsem se probudil celí od krve , viděl jsem mámu sedět na posteli jak pláče. Mezitím táta byl v kuchyni a popíjel rum , došel jsem do kuchyně a podíval jsem se na tátu táta na mně a říká... Synu mám tě plné zuby , zabalíš se a půjdeš po svých už jsi dost starý si myslím , já odpověděl : Dobře , už mě to tady nebaví čekal jsme že mi to někdy řekneš. Zabalil jsem si kufry a šel jsme na ulici.
Kapitola pátá , dostávaní z ulice
Když jsem seděl z věcmi na patníku , a nevěděl jsem co bude , chvíli jsme se rozmýšlel a řekl jsem si : Zvedl jsme telefon a začal volat Andreasovi , v telefonu se ozvalo halo ? Já jsem řekl smutným toném , ahoj Andreasi , chci se zeptat jestli bych nemohl dnes u tebe přespat? Řekl ano , tak jsem se trochu pousmál , a řekl mu tak já za 10 minut budu u tebe. Dostavil jsme se před Andreasuv barák a začal zvonit , s pláčem u dveří jsem mi řekl :Děkuji. On se zeptal co se děje ? Já odpověděl vše ti řeknu až večer. Jak jsme mu vše řek tak zkameněl řekl: zeptám se mami jestli by si nemohl u nás spát týden , jeho máma řekla že ano. ani nevíte jak jsem byl natčený a vděčný. Andreasova máma byla milá. Byl jsem rád za to že jsme měl kde spát.
Kapitola šestá , hledání práce
hledal jsme práci na plný úvazek , pak jsem zavolal na inzerát pana Oldricha Wimmera , pracoval jsme pod firmou Shellby industries. Kde jsem jezdil s kamionem , jezdil jsme tak dobře že jsme se po pěti měsících dostal na manažera kamionů... Jak jsem říkal že jsme byl vděčný Andreasovi tak jsme mu přispěl na auto myslím že to bylo Mercedes Benz S500. Andreas měl dobře placenou práci mohl si dovolit hodně věcí. Já jsme si mohl jen tak dovoli BMW... ale byl jsem rád že něčím můžu jezdit... Každopádně jsme byl rád že jsem si našel svůj vlastní byt.
Kapitola šestá , problémy
když se mi začalo dařit měl jsem více a více problému... měl jsem takové problémy že po mně šla i mafie. jednou mi rozbily tak auto že jsme ho musel nechat v opravně měsíc.... Jednou jsem se díval tak na Black marcetu , a chtěl jsme si koupit nějakou zbraň na obranu... Šel jsem si koupit Glock-17 , dojel jsme tak koupil zbraň , a vyjel jsem domů po cestě jsme narazil na policisty kteří mě stopli , jak mě stopli tak mi chtěli udělat prohlídku vozidla , a já měl v kufru Glocka-17. zeptali se mně je ta zbraň vaše ? Já jsem ztuhnul a řekl a..a..ano. Zeptali se mně máte zbrojní průkaz já odpověděl že ne , jeden policista začal na mně mířit já dal ruce nad hlavu řekli mi abych se opřel o auto tak jsme učinil , dali mi pouta a dali mě do policejního auta. a jel jsme na stanici , šel jsem si sednout na 1 rok.
Kapitola sedmá , zakládaní mafie
Když mě propustili tak jsme dostal od šéfa jeden milion abych se nějak zase dal do kupy , byl jsem jeho nejlepší pracovník tak si mě vážil , věděl jsem že pan Wimmer není slušňák viděl jsme jeho arzenál. A víte co jsme udělal s jedním milionem ? Pokupoval těžké zbraně v hodnotě 600tisíc vybavení jako neprůstřelná vesta a helmy , je nás tak 7 , ale postačilo to aby jsme týdně dostali 500tisíc... Členy mafie nebudu zmiňovat... Jak jsme si čuchl k nelegálu tak mě to začalo bavit , teď mám tak zkušené lidi v mafi že jsem ttomu sám nevěřil...
Kapitola osmá , konec
Do teď mě nikdo nezastavil a taky nezastaví , mám tolik señor že by se jedn zbláznil , zatím mě to baví , ale až mě to nebude bavit tak to celé město pozná... S pozdravem James Korny.
Rataj 
Brumik