Rodina Chengratta
´´Čengretovci´´
Počátky, vznik a kariéra.
Psal se den 05.11.1942, 4:52 ráno a v místní porodnici, která stojí v Italském městě Bergamo. V tuto hodinu a na tomto místě se rodičům Marcovi a Elen Chengrattovým narodilo novorozeně. Toto novorozeně dostává jméno Alessandro, Alessandro Chengretta. Pomalu plynul čas, až nastal rok 1948, v tento rok Alessandro chodil do první třídy v jeho rodném městě, ale to není nějako významné. Spíše osudovým a smutným den pro Alessandra byl den 23.12.1948, den před Vánocemi, v tento den umřel jeho milovaný otec, ke kterému měl nehorázný vztah. Tato událost hodně ovlivnila Alessandra v jeho chování přítomnosti a poté i budoucnosti. Alessandro se s tímhle srovnával neskutečně dlouho. Matka Elen na tom byla psychicky špatně, ještě hůře, než Alessandro. Elen v depresích a stavu v jakém byla nemohla chodit do práce, takže Alessandro se svojí matkou spadly do chudobu a časem ještě do dluhů. Roky postupem času plynuly a Elen se začala srovnávat, začala zase normálně žít. Alessandro chodil do školy, s otcova smrtí se v podstatě vyrovnal a užíval si života. Dalo by se to nazvat ´´ šťastná rodinka´´. Alessandro dodělal základní školu, poté se vydal na střední školu, která se zabývala právy. Alessandro bez problému dodělal střední školu, ale potom přišla myšlenka, ´´co dále?´´ Matka Elen sice chodila do práce, neměly problémy s penězi, ale na vysokou školu to nestačilo. Alessandro byl zažraný do učiva, do práv.. a neskutečně chtěl na vysokou školu do Sicílie, tak zkoušel vymýšlet plány, jak by sehnal peníze. Alessandro hledal práce na rychlovku, ale žádná místní nechtěla zaměstnance na přechod, hledali stálé zaměstnance. Alessandro věděl, že na vysokou školu půjde a všude i oznámil, že pracovní poměr nebude na dlouhou dobu. Na stavby, posraných dolů a do továren, kde pracovali ožralové se mu nechtělo. Toto byl rok 1967, v tomhle roku řádilo Opium, v Bergamu se dalo sehnat na každém rohu. Jediné, co Alessandra napadlo a vydělat rychle, ale riskantně peníze bylo přeprodávání Opia. Nějaké peníze měl našetřené, v tuto dobu ještě bydlel u matky, takže skoro nic nefinancoval. Za veškeré svoje peníze koupil Opium.. které obratem rychle prodal a vyprofitoval neskutečnou částku, o které se mu ani nezdálo, jeho matka tohle vydělávala ročně, Alessandro tohle měl za týden. Párkrát tohle udělal a měl na takových vysokých škol i patnáctkrát. Možná to bude znít divně, ale Alessandro se na školu doopravdy vydal. V čase, kdy Alessandro studoval s přeprodáváním Opia přestal, peněz měl dost a v poklidu si studoval. Vysokou školu bez problému dodělal. Plynuli nějaké roky, kdy Alessandro pracoval, jako právník.. Právničina mu vydělávala dost, měl dost informací, co se týče ilegalitě v Bergamu, měl kontakty na veškerý soudce, starosty, lidi v kongresu. Alessandro měl peněz dost, ale nebyl si schopen říct dost, neustále běhal za penězi. Jednu informaci dost dobře věděl, ilegální práce vydělávají nejvíce. Takže Alessandro začal, nejdříve to byl jen prodej drog. Postupem času Alessandro začal kolem sebe mít kruh lidí, kteří s ním dělali a on jim věřil. V dvou letech Alessandro vydělal tolik peněz, že Giuseppe Saragat čuměl, to byl dřívější prezident Itálie. V tuto chvíli se z Alessandra stal ´´ Boss mafie ´´ všemu rozkazoval a vše na něm stálo. Alessandro se rozšířil i do Sicílie a tam vedl celému podsvětí. V období, kdy vedl Bergamo i Sicílie a okolní města měl pod sebou minimálně 300 mužů. V toto období si našel i svojí budoucí ženu, Sáru.
Stefano Chengretta.
Den 24.02.1977, narodil se Alessandrovi syn, Italské rysy a už od mala se v něm viděl ďábel. Tento ďábel dostal jméno Stefano. Stefano měl klidné dětství, jelikož žil v neskutečném bohatství a měl vše na co si ukázal. Alessandro měl na Stefana pořád dohled, chodil na školu, kterou vlastnil jeho otec Alessandro. Pokud Stefanovi něco nešlo, či mu někdo vlezl do cesty, během chvíle to bylo většinou vyřešené a měl, co chtěl. Když Stefanovi padlo devatenáct let a dodělal školu, vydal se v otcovi patách. Trvalo pár let, než byl pouštěn k větším akcím, kam chodili jen ty nejzkušenější a nejvěrnější z rodiny Chengrettů. Netrvalo to dlouho a Stefano pod sebe dostal skupinu dvaceti lidí, kteří chodili na ty nejtěžší akce. Většinou tyto akce byly tak husté, že byly v celých Italských médiích, tyto informace se tam většinou neudrželi ani 24 hodin, skoro vždycky Alessandro někoho podplatil, aby to, co nejrychleji zmizlo, když nešlo podplatit, poslal Stefana se jeho skupinkou a vždy to zmizlo. Takhle to trvalo pár let. Nastal rok, kdy Stefano oslavil svoje 42 narozeniny. Uběhlo pár týdnů a u Stefana se našla rakovina krve. Stefano se musel klidnit, začal s léčbou a léčil se. Po roku a pár dnech se vyléčil. Bude to znít divně, ale z v podstatě rozeného ďábla se stal člověk, který o všem přemýšlí a je spíše myslící typ, než aby někoho zabíjel. Na akce přestal chodit a celé skupině rozkazoval z pohodlné sedačky v obrovském apartmánu.
Nová pobočka.
Stefano chtěl vybudovat i něco svého a nebýt závislý na otcovi. Přemýšlel nad dvěma místy, ale vybral si San Andreas. Stefano se přestěhoval s pár osobními věcmi, pár penězi a pokouší se budovat. Stefano se nebrání žádným spolupracím, či obchodům. Stefano má sebou minimální počet lidí, není jasné kolik.. Zatím objevuje město a rozhlíží se, co by, kde udělal. Na veřejnosti vystupuje, jako slušný, pracující a milý člověk, který rád pomáhá.
(( Tento příspěvek neslouží k tomu, aby z něho někdo metoval. Pokud by se někdo rád přidal a zkusil si kvalitní RP Italské mafie. Pokud máte zájem, písněte mi DM sem qwfas#2862 a já se vám ozvu. )) Pokud to někdo dočetl až sem, díky.. je to celkem dlouhé :D Snad se potkáme IC, ať v dobrém, či zlém.
Rodina Chengratta
´´Čengretovci´´
Počátky, vznik a kariéra.
Psal se den 05.11.1942, 4:52 ráno a v místní porodnici, která stojí v Italském městě Bergamo. V tuto hodinu a na tomto místě se rodičům Marcovi a Elen Chengrattovým narodilo novorozeně. Toto novorozeně dostává jméno Alessandro, Alessandro Chengretta. Pomalu plynul čas, až nastal rok 1948, v tento rok Alessandro chodil do první třídy v jeho rodném městě, ale to není nějako významné. Spíše osudovým a smutným den pro Alessandra byl den 23.12.1948, den před Vánocemi, v tento den umřel jeho milovaný otec, ke kterému měl nehorázný vztah. Tato událost hodně ovlivnila Alessandra v jeho chování přítomnosti a poté i budoucnosti. Alessandro se s tímhle srovnával neskutečně dlouho. Matka Elen na tom byla psychicky špatně, ještě hůře, než Alessandro. Elen v depresích a stavu v jakém byla nemohla chodit do práce, takže Alessandro se svojí matkou spadly do chudobu a časem ještě do dluhů. Roky postupem času plynuly a Elen se začala srovnávat, začala zase normálně žít. Alessandro chodil do školy, s otcova smrtí se v podstatě vyrovnal a užíval si života. Dalo by se to nazvat ´´ šťastná rodinka´´. Alessandro dodělal základní školu, poté se vydal na střední školu, která se zabývala právy. Alessandro bez problému dodělal střední školu, ale potom přišla myšlenka, ´´co dále?´´ Matka Elen sice chodila do práce, neměly problémy s penězi, ale na vysokou školu to nestačilo. Alessandro byl zažraný do učiva, do práv.. a neskutečně chtěl na vysokou školu do Sicílie, tak zkoušel vymýšlet plány, jak by sehnal peníze. Alessandro hledal práce na rychlovku, ale žádná místní nechtěla zaměstnance na přechod, hledali stálé zaměstnance. Alessandro věděl, že na vysokou školu půjde a všude i oznámil, že pracovní poměr nebude na dlouhou dobu. Na stavby, posraných dolů a do továren, kde pracovali ožralové se mu nechtělo. Toto byl rok 1967, v tomhle roku řádilo Opium, v Bergamu se dalo sehnat na každém rohu. Jediné, co Alessandra napadlo a vydělat rychle, ale riskantně peníze bylo přeprodávání Opia. Nějaké peníze měl našetřené, v tuto dobu ještě bydlel u matky, takže skoro nic nefinancoval. Za veškeré svoje peníze koupil Opium.. které obratem rychle prodal a vyprofitoval neskutečnou částku, o které se mu ani nezdálo, jeho matka tohle vydělávala ročně, Alessandro tohle měl za týden. Párkrát tohle udělal a měl na takových vysokých škol i patnáctkrát. Možná to bude znít divně, ale Alessandro se na školu doopravdy vydal. V čase, kdy Alessandro studoval s přeprodáváním Opia přestal, peněz měl dost a v poklidu si studoval. Vysokou školu bez problému dodělal. Plynuli nějaké roky, kdy Alessandro pracoval, jako právník.. Právničina mu vydělávala dost, měl dost informací, co se týče ilegalitě v Bergamu, měl kontakty na veškerý soudce, starosty, lidi v kongresu. Alessandro měl peněz dost, ale nebyl si schopen říct dost, neustále běhal za penězi. Jednu informaci dost dobře věděl, ilegální práce vydělávají nejvíce. Takže Alessandro začal, nejdříve to byl jen prodej drog. Postupem času Alessandro začal kolem sebe mít kruh lidí, kteří s ním dělali a on jim věřil. V dvou letech Alessandro vydělal tolik peněz, že Giuseppe Saragat čuměl, to byl dřívější prezident Itálie. V tuto chvíli se z Alessandra stal ´´ Boss mafie ´´ všemu rozkazoval a vše na něm stálo. Alessandro se rozšířil i do Sicílie a tam vedl celému podsvětí. V období, kdy vedl Bergamo i Sicílie a okolní města měl pod sebou minimálně 300 mužů. V toto období si našel i svojí budoucí ženu, Sáru.
Stefano Chengretta.
Den 24.02.1977, narodil se Alessandrovi syn, Italské rysy a už od mala se v něm viděl ďábel. Tento ďábel dostal jméno Stefano. Stefano měl klidné dětství, jelikož žil v neskutečném bohatství a měl vše na co si ukázal. Alessandro měl na Stefana pořád dohled, chodil na školu, kterou vlastnil jeho otec Alessandro. Pokud Stefanovi něco nešlo, či mu někdo vlezl do cesty, během chvíle to bylo většinou vyřešené a měl, co chtěl. Když Stefanovi padlo devatenáct let a dodělal školu, vydal se v otcovi patách. Trvalo pár let, než byl pouštěn k větším akcím, kam chodili jen ty nejzkušenější a nejvěrnější z rodiny Chengrettů. Netrvalo to dlouho a Stefano pod sebe dostal skupinu dvaceti lidí, kteří chodili na ty nejtěžší akce. Většinou tyto akce byly tak husté, že byly v celých Italských médiích, tyto informace se tam většinou neudrželi ani 24 hodin, skoro vždycky Alessandro někoho podplatil, aby to, co nejrychleji zmizlo, když nešlo podplatit, poslal Stefana se jeho skupinkou a vždy to zmizlo. Takhle to trvalo pár let. Nastal rok, kdy Stefano oslavil svoje 42 narozeniny. Uběhlo pár týdnů a u Stefana se našla rakovina krve. Stefano se musel klidnit, začal s léčbou a léčil se. Po roku a pár dnech se vyléčil. Bude to znít divně, ale z v podstatě rozeného ďábla se stal člověk, který o všem přemýšlí a je spíše myslící typ, než aby někoho zabíjel. Na akce přestal chodit a celé skupině rozkazoval z pohodlné sedačky v obrovském apartmánu.
Nová pobočka.
Stefano chtěl vybudovat i něco svého a nebýt závislý na otcovi. Přemýšlel nad dvěma místy, ale vybral si San Andreas. Stefano se přestěhoval s pár osobními věcmi, pár penězi a pokouší se budovat. Stefano se nebrání žádným spolupracím, či obchodům. Stefano má sebou minimální počet lidí, není jasné kolik.. Zatím objevuje město a rozhlíží se, co by, kde udělal. Na veřejnosti vystupuje, jako slušný, pracující a milý člověk, který rád pomáhá.
(( Tento příspěvek neslouží k tomu, aby z něho někdo metoval. Pokud by se někdo rád přidal a zkusil si kvalitní RP Italské mafie. Pokud máte zájem, písněte mi DM sem qwfas#2862 a já se vám ozvu. )) Pokud to někdo dočetl až sem, díky.. je to celkem dlouhé :D Snad se potkáme IC, ať v dobrém, či zlém.
jonys7 
Bajaja