Jelikož naše stránka pro správné fungování používá soubory cookies a zpracovává IP adresy, které jsou podle obecného nařízení GDPR považovány za osobní údaj, je nutné vyjádřit souhlas s podmínkami užití a se zpracováním osobních údajů.

LeoSight.cz - Herní portál

LeoSight.cz

Můj menší životopis / představení se komunitě.


Kikin

Hráč

26
18.9.2023 18:47, naposledy upraveno 20.9.2023 00:02 uživatelem Kikin

Zdravím všechny, jmenuji se Kristian a je mi 17 let.
Přátelé a další mi říkají Kikin, proto bych u této přezdívky nadále i zůstal. 🙏

Pocházím z Hradce Králové a studuji již třetí ročník oboru Kuchař/Číšník - Barman. Přiznám se dopředu, nejsem nejlepší student ale naštěstí nepropadám. Uvažoval jsem nad tím, že půjdu na nástavbové studium, avšak má rodina mi to dvakrát neulehčuje a proto na ní nepůjdu.

Rozdělím si své představení na pár takových odstavců.

Já, dětství a má rodina.
Narodil jsem se 16.11.2005, zrovna na začátek Večerníčku. Vyrůstal jsem své první 2 roky jen s mamkou a babičkou. (Otec ještě před narozením mamku opustil a nejevil o mě žádný zájem.) Po dvou letech "oxidování" na této planetě si mamka našla mého nevlastního tátu, který mě zaplať pánbůh vychovával do mých 11ti let.
Během této doby se mi narodila sestra Karolína. V mých 11ti letech bohužel mé matce přepnul mozek a začala mého nevlastního otce podvádět a posléze ho i opustila. Nás v tu ránu odtrhla od všeho, na co jsme byli zvyklí...od rodiny. Řídil jsem se naštěstí vždy tím, co mi říkal nevlastní táta a jsem za to rád.

Život s matkou samoživitelkou...řeknu Vám, není to jednoduché, neustále jsme měli doma hádky kvůli odchodu od táty apod. Poté máma začala mít problémy s alkoholem a rozhodl jsem se, že svojí sestru v tomto nenechám a šel jsem mamku bohužel udat na sociálku a naštěstí skončila v péči mého nevlastního otce. Já jsem pak mámě pomáhal s tím, aby přestala pít. Povedlo se....na 3 roky. V roce 2020 jsme přišli o střechu nad hlavou z ničeho nic a tak jsme museli jít bydlet k babičce, kde žijeme i nyní. Jenže to by nebylo jen tak, aby jsme měli klid. Mamka si pořídila dítě s nějakým idividuem, které jí poslalo téže na potrat avšak mamka nešla. A tak se před rokem narodil bratr Kryštof. Mamka začala poté mít opět problémy s pitím a já musel často se "vyhýbat" škole a být s ní doma a starat se o ročního bratra. - Nebylo to příjemné, ale nabyl jsem další zkušenosti do budoucna, které jistě ještě využiji. Nyní již čekám, až mi klapne 18 a půjdu do svého a začnu snad konečně žít podle sebe a ne podle situací které zavinili druzí.
Někdo by možná podotkl, že to co tu píšu je moc osobní, ale chci, aby lidi měli nějaký ten "důvod", který jim vždy mé jimi nepochopené jednání vysvětlí...od toho slouží tento topic představení.

Škola, studium a přátelé.
Škola nikdy nebyla nějak extra hrozná. Samozřejmě když pominu to, že v době kdy jsem byl na ZŠ jsme se s mamkou stěhovali jak vlaštovky a vystřídal jsem celkem 5 různých Základních škol. V době Covidu to též nebylo nej-ideálnější..protože jsem si měl vybírat na jakou školu vlastně půjdu. No, chtěl jsem jít na předškolní a mimoškolní pedagogiku, protože vždycky mě bavila práce s dětmi a tak. Nevyšlo mi to, přihlášku mi sice přijali, ale řekli mi, že pokud nemám nějaký papír že jsem ZTP tak mě nebudou moci přijmout. Dále jsem chtěl jít na IT školu do Dobrušky, bohužel, kvůli mámy častému stěhování mi to nevyšlo. A tak přišel můj radikální krok, který vyšel na poslední chvíli. Nástup na nejvíc random obor a intr. Nastoupil jsem na obor zemědělec...s podmínkou že počkám na uvolnění místa ve třídě na obor, který momentálně studuji. (Kuchař / číšník) A to mi naštěstí vyšlo.
Ale opět po roce na škole do toho vstoupila máma a bez mého vědomí mě přehlásila na školu v Hradci Králové. Nesnáším to tu, nebo takto...spolužáci jsou zde lepší, ale to co tu je za učitele je otřes. Takový typický soudružky učitelky, který mají se vším problém. Bohužel mi nezbývá nic jinýho, než to tu dochodit a pak už budu mít snad klid a pokoj. Co se týká přátel, neměl jsem nějak extra štěstí v "realitě" najít někoho kdo by nebyl falešný a nebál bych se mu s něčím více osobním než je tento text svěřit. Bohužel, ale i bohudík jsem našel jen pár takových online. A za to jsem jim nesmírně vděčný, že tu pro mě jsou a byli vždy, když jsem to nejvíce potřeboval...ikdyž virtuálně. 💙

Já a holky. 😅
No, co k tomu říci...někteří by možná řekli, že jsem byl "kanec", ale já si to opravdu zpětně nemyslím.
Ano, moje taková první dětská láska byla již ve školce. Tam jsem kvůli té holce dokonce pokousal i tehdejšího spolužáka, protože mi neustále bral hračky, dokonce i její pozornost a mě opravdu v tu chvíli asi nic lepšího nenapadlo. 🤔🤣
Na základce v první a druhé třídě jsem měl nějaké ty dětské vztahy, ale téže nic extra.
Poté jsem si dal pár let voraz a narazil jsem ve svých 13ti na jednu super holčinu z vesnice, kde bydlel můj strýc.
No, začali jsme se dost bavit a poté z toho vznikl celkem opravdu fajn vztah na dnešní dobu. (Žádný prasárny, čistě jen dětská láska.) Byli jsme spolu půl roku a poté mě z neznámeho důvodu poslala k šípku. Jóó, mé třináctileté srdíčko to moc neuneslo a chvíli jsem kvůli tomu holky nesnášel. 😄
V 15ti jsem si našel jednu holčinu celkem z daleka...až z Chomutova. A za ní jsem šel právě na ten intr, jak jsem zmínil v odstavci o škole. Vztah nám vydržel přes rok a půl, do jisté fáze to bylo fajn ale poté jsem to musel ukončit, protože se v té době nechovala dvakrát nejlépe a dokonce mi ten vztah zanechal i nějaké ty jizvy na památku.
Poté jsem narazil na mé stávající škole na jednu prvandu. Byla to pro mě asi fakt ta "láska na první pohled"..minimálně jsem se tak cítil. 😅🫠 No, po nějakém tom měsíci jsme se dali dokupy a byl to pro mě asi nejhezčí vztah, i když netrval tak dlouho. Poté mě navěšela "bulíky" na nos a rozešli jsme se. Týden na to jsem zijstil, že mě podváděla s jejím bývalým. Smutné no, ale stalo se.

Myslím si, že k takovému tomu mému "životopisu" by to mohlo stačit. Mohl bych tu vypsat ještě toho spoustu, ale příjde mi to už jako zbytečné, avšak rád s kýmkoliv z Vás pokecám na Discordu. Věcí co se stalo a vtipných historek mám více než dost.

Mé působení na Leosightu, respektive Skimu.
Na Leosight jsem se poprvé podíval v roce 2021, nějak v březnu. Nahrál jsem zde určitě přes 4000h čistého času, ale bohužel (nebo bohudík) to nemám jak zkalkulovat. Někteří si mě mohou pamatovat jakožto Acryze. (aka obcházeče banů - více jsem psal v mé žádosti o UB ohledně tohoto.) Do nedávna jsem zde působil pod přezdívkou Kristopher, pod kterou si mě asi bude nyní spojovati více lidí. (Skimo Clips atd.) 
Proč jsem přestal vydávat Skimo Clips a změnil si přezdívku na Leosightu?
Odpovím jednoduše, necítil jsem se tak komfortně a dal jsem si sem radši své jméno na který jsem zvyklý než se držet v tom, co se mi přestalo líbit. A klipy jsem přestal dělat z důvodu nedostatku času...dělám si okruhy k Závěrečným zkouškám + se nyní zajímám spíše o osobní život.
To jaké mám plány zde do budoucna bude dle mého asi to, co má zde nejvíce lidí...prostě RPit a případně vymyslet něco, co RP eventuelně posune zas jiným směrem. Děkuji jinak všem, se kterými jsem zde zažil spoustu zážitků a doufám, že ty další ještě příjdou. 🙏😉

Já Vám všem tímto řádkem děkuji za přečtení celého tohoto topicu a doufám, že jsem Vám sebe o něco více přiblížil a že Vás můj text nějak neotrávil či nenaštval. Budu rád za jakékoliv reakce, odpovědi pod topicem apod.
Přeji všem hezký zbytek dne a úspěšný školní či pracovní rok. 🔥🙏
Kikin👀


((Omlouvám se za případné chyby v textu, psal jsem to zhruba hoďku a půl, je možné že na nějaké chyby narazíte. Průběžně je kdyžtak opravím.))


Powered by LeoSight IFS
LT~36