NEJVYŠŠÍ SOUD SAN ANDREAS
Nejvyšší soud vyjadřuje své stanovisko k posledním krokům Kongresu, které se ho týkají, a k veřejným prohlášením kongresmanů:
I. Soud na úvod konstatuje, že právo legislativní iniciativy Kongresu je nezpochybnitelné a zavazuje se toto právo respektovat a zachovávat, protože i tak závažná změna v soudní hierarchii, jakou je zrušení Nejvyššího soudu a jeho nahrazení jinou institucí, je nezpochybnitelnou vůlí občany zvolených zástupců, pokud jsou takové změny přijaty v souladu s platnými právními předpisy.
II. Soud vyjadřuje znepokojení nad kroky, které Kongres přijal v souvislosti s návrhy zákonů, jež ruší Nejvyšší soud, a zejména nad veřejnými prohlášeními kongresmanů, kteří namísto konstruktivní a odborné diskuse šíří fabulativní, klamavé a populistické výroky na adresu Nejvyššího soudu s cílem získat podporu pro jeho zrušení.
III. Soud vyjadřuje znepokojení zejména nad krokem předsedkyně Kongresu, která je rovněž navrhovatelkou zákonů, jež navrhují zrušení Nejvyššího soudu. Argumentace při přijímání zákonů je jednou z nejvýznamnějších proměnných, která hraje hlavní roli při odůvodňování a rozhodování Kongresu. V komunikační aplikaci Kongresu, ale také na veřejnosti, se z úst navrhovatelky objevují fabulativní a nepřesné návrhy, že Nejvyšší soud byl speciálně vytvořen pouze pro určitou osobnost, nebo že restrukturalizace soudního systému probíhala pod tlakem veřejnosti, přičemž navrhovatelka není autorkou návrhů, které měnily soudní systém v minulosti, a tudíž nemůže znát podstatu těchto návrhů.
IV. Podstata Nejvyššího soudu je důležitá a zahrnuje také decentralizaci moci uvnitř soudního systému, kde všechny důležité procesy nejsou svěřeny pouze jedné osobě, ale soudní systém je rozvětven do více částí.
V. Rovněž Nejvyšší soud kritizuje využívání argumentů, kterými soudní pracovníci komentovali některé rozsudky Nejvyššího soudu, a jejichž logika vyplývá pouze z vlastních právních mezer ve vzdělání a nepochopení autoritativního postavení Nejvyššího soudu jako konečného arbitra sporů, dále Nejvyšší soud kritizuje také neodbornou diskusi, která neřeší problematiku údajné nadbytečnosti Nejvyššího soudu, jeho současné zaměstnance právě nechává napospas osudu bez dalšího možného profesního postupu, například do řad vrchního soudu.
VI. Soud vyjadřuje hluboké znepokojení těmito kroky, a proto bude i nadále celou situaci pozorně sledovat a zasáhne, pokud uzná za vhodné, v zájmu ochrany ústavnosti. Samotné kroky Kongresu, které povedou k zrušení nebo zachování Nejvyššího soudu, jsou již záležitostí zákonodárné činnosti, do které soud nebude zasahovat, pokud budou při jeho zrušení zachovány všechny platné právní předpisy
Theodor Wallenberg, Ph. D.
Referent Nejvyššího soudu San Andreas
NEJVYŠŠÍ SOUD SAN ANDREAS
Nejvyšší soud vyjadřuje své stanovisko k posledním krokům Kongresu, které se ho týkají, a k veřejným prohlášením kongresmanů:
I. Soud na úvod konstatuje, že právo legislativní iniciativy Kongresu je nezpochybnitelné a zavazuje se toto právo respektovat a zachovávat, protože i tak závažná změna v soudní hierarchii, jakou je zrušení Nejvyššího soudu a jeho nahrazení jinou institucí, je nezpochybnitelnou vůlí občany zvolených zástupců, pokud jsou takové změny přijaty v souladu s platnými právními předpisy.
II. Soud vyjadřuje znepokojení nad kroky, které Kongres přijal v souvislosti s návrhy zákonů, jež ruší Nejvyšší soud, a zejména nad veřejnými prohlášeními kongresmanů, kteří namísto konstruktivní a odborné diskuse šíří fabulativní, klamavé a populistické výroky na adresu Nejvyššího soudu s cílem získat podporu pro jeho zrušení.
III. Soud vyjadřuje znepokojení zejména nad krokem předsedkyně Kongresu, která je rovněž navrhovatelkou zákonů, jež navrhují zrušení Nejvyššího soudu. Argumentace při přijímání zákonů je jednou z nejvýznamnějších proměnných, která hraje hlavní roli při odůvodňování a rozhodování Kongresu. V komunikační aplikaci Kongresu, ale také na veřejnosti, se z úst navrhovatelky objevují fabulativní a nepřesné návrhy, že Nejvyšší soud byl speciálně vytvořen pouze pro určitou osobnost, nebo že restrukturalizace soudního systému probíhala pod tlakem veřejnosti, přičemž navrhovatelka není autorkou návrhů, které měnily soudní systém v minulosti, a tudíž nemůže znát podstatu těchto návrhů.
IV. Podstata Nejvyššího soudu je důležitá a zahrnuje také decentralizaci moci uvnitř soudního systému, kde všechny důležité procesy nejsou svěřeny pouze jedné osobě, ale soudní systém je rozvětven do více částí.
V. Rovněž Nejvyšší soud kritizuje využívání argumentů, kterými soudní pracovníci komentovali některé rozsudky Nejvyššího soudu, a jejichž logika vyplývá pouze z vlastních právních mezer ve vzdělání a nepochopení autoritativního postavení Nejvyššího soudu jako konečného arbitra sporů, dále Nejvyšší soud kritizuje také neodbornou diskusi, která neřeší problematiku údajné nadbytečnosti Nejvyššího soudu, jeho současné zaměstnance právě nechává napospas osudu bez dalšího možného profesního postupu, například do řad vrchního soudu.
VI. Soud vyjadřuje hluboké znepokojení těmito kroky, a proto bude i nadále celou situaci pozorně sledovat a zasáhne, pokud uzná za vhodné, v zájmu ochrany ústavnosti. Samotné kroky Kongresu, které povedou k zrušení nebo zachování Nejvyššího soudu, jsou již záležitostí zákonodárné činnosti, do které soud nebude zasahovat, pokud budou při jeho zrušení zachovány všechny platné právní předpisy
Theodor Wallenberg, Ph. D.
Referent Nejvyššího soudu San Andreas
Artusik1233SK