**Ztraceni v chaosu**
Jmenuji se Elias Meyer Wagner, bývalý žoldák, který se rozhodl, že se smíří se svým osudem. Před čtyřmi měsíci jsem v sobě probudil touhu po penězích. Touha, která mě zavedla do temného světa zločinu. Vytvořil jsem klub s názvem Mayans Los Santos a spojil jsem síly s Nomads Los Santos, abych se mohl posunout na vrchol motorkářské hierarchie.

Fotografie Prezidenta pobočky Mayans Los Santos Elias Meyer Wagner
Jednoho dne mi ale osud ukázal svou krutou tvář. Když jsem se dozvěděl, že se mezi námi objevili Albánci, noví hráči na zločineckém poli, dohodl jsem se s nimi na spolupráci. Brzy jsem zjistil, že někdo z mé blízkosti neudržel jazyk za zuby. Když mi Albánci prozradili jméno práskače, byl jsem šokován; byl to Stano Makulov, můj obchodní klient.
Rozhodl jsem se jednat. Svolal jsem schůzku s Makulovem a pod záminkou obchodu jsem ho s nějakým druhem jedu povolil moři, kde jeho tělo navždy zmizelo pod hladinou. Po jeho smrti jsem nenaplnil klid, místo toho přišli dva neznámí s dlouhými zbraněmi a okradli mě. Naštěstí jsem neměl u sebe žádné zbraně.
Následoval příjezd ZZS a policie. Vyšetřování na mě čekalo ve CPZ, kde jsem strávil měsíc, přičemž jsem se ocitl v síti staré mafie Cassano. K mému štěstí jsem dostal pomoc od organizace Pack, která mi dluží laskavost. Jeden jejich člověk pracoval jako dozorce ve vězení, což mi poskytlo určité výhody.
Dny v nápravném zařízení byly plné napětí. Objevil se tam Ralph Aparacio, muž z rodiny Cassano, a já musel barvit své vztahy s okolím na šedou. Rozhodl jsem se, že změním svou identitu na Leroy Witson a pokusím se o přežití.
V den, kdy jsem se dostal do sektoru B, jsem se dozvěděl o situaci, kterou jsem nesměl podcenit. Před lety, než jsem se stal prezidentem Mayans, jsem přišel do povědomí díky příležitosti poskytovat ochranu. Když jsem byl zavolán jednou večer k baru, kde se točily temné obchody, byl jsem svědkem brutality, která mě chtěla vtáhnout do klece. Bailey, můj nadřízený, použil motorovou pilu proti člověku, žijícímu na pokraji života – špehujícímu Cassano.
Následovala krvavá odplata. Situace se brzy vymkla kontrole a Cassano nepřežil. Policie se začala zajímat o naše záležitosti, a já jsem teď cítil touhu po pomstě. Když mi Dontrell Kelvin Young řekl, abych se nevměšoval do hry, zavládl ve mně vnitřní konflikt – nechtěl jsem riskovat svůj život, a přesto jsem chtěl opět cítit moc, kterou jsem ztratil.
Založil jsem klub a brzy se objevili známí z minulosti, kteří mě požádali o pomoc proti Zaiře Valentine. Zatímco Nomads stáli při mně, já jsem se snažil zbavit starých vazeb. V temném světě bylo jasné, že zrada a pomsta byly na denním pořádku. 
Fotografie Více-prezidenta pobočky Mayans Los Santos Dallas Hudson
Jak jsem se snažil orientovat v chaotické situaci, zdálo se, že neexistuje žádné pravé spojení. Když jsem byl svědkem palby mezi lidmi z Cassano a vlivem, který tam stále byl, pocítil jsem, že se blíží konec. Následné setkání, které proběhlo v Las Venturas, přineslo zvrat; můj dávný přítel se nečekaně objevil, aby přinesl zprávu od Cassana. Ale ta zpráva nebyla žádnou útěchou.
Čas běžel a my plánovali únik. Ale v té záplavě myšlenek jsem nevěděl, kdo je přítel a kdo nepřítel. Ve vězení bublaly intrigy, a já se snažil najít cestu ven z tohoto příběhu, který jsem sám napsal.
Chtěl jsem nabídnout kriminálce deal: pokud poskytnu informace, mohu doufat v podmíněné propuštění. S tímto novým plánem jsem se vypravil do temné cesty: prodej drog místo zbraní. Věděl jsem, že tímto způsobem si odříznu své vztahy v podsvětí, ale riskoval jsem vše.
Když jsem zároveň očekával odpověď od Nomads Los Santos ohledně mé žádosti o převzetí klubu tak mi žádná zpráva od Prezidenta pobočky Nomads nedostala.Změna identity, uvědomoval jsem si, že v tomto světě nikdo není skutečně vzatý na vědomí. Bylo načase, abych se postavil svému osudu a vzal si své místo zpět. Ve světě plném zrad a intrik jsem se snažil najít cestu, jak ovládnout San Andreas a zanechat za sebou chaos, který jsem stvořil.
**Za Mřížemi**
15. ledna – Věznice je klidná, atmosféra naplněná obavami a očekáváním. Ochoa se má sejít s policií, což by mohlo přinést víc otázek než odpovědí. Každý z nás čeká, až vyjde najevo, co z něj vypadne. Já už s ním nějaký čas spolupracuji, a tak doufám, že se neprovalí ty skutečnosti, které by mohly ohrozit naše plány.
15. února – Další měsíc v naší bažině a zdá se, že situace se už opravdu nikam neposouvá. Já, Pablo, Moody a Brajen jen pasivně čekáme na Moodyho soud. Je známo, že pokud mu to vyjde, mohl by nás dostat ven. Celou tu situaci však sleduji s nedůvěrou. Plán má totiž i svou odvrácenou stránku: pokud selže, podle pověstí prý pošle nějaké komando, aby nás osvobodilo násilím. Zatím přemýšlím o alternativní cestě ven – plánuji si vzít Pabla s sebou. Máme dohodu; chtěli bychom ovládnout celé San Andreas.

Fotografie z věznice
Březen – Dny uplynuly, a já začínám zvažovat možnost, že se dohodnu s kriminálkou na podmíněném propuštění. Samozřejmě, výměnou za to, že jim budu poskytovat informace o gangu, kteří by mohli ohrozit naši existenci. Ale nejsem blázen – mám v patách kriminálku, a proto přestáváme s prodejem zbraní a zaměřujeme se na tajný prodej drog. Očekávám odpověď od prezidenta klubu Nomads Los Santos; chci se domluvit o převzetí klubu směrem k mexickému bohu na Smrťáka. Uvidíme, jestli někdo další nevstoupí do hry.
Březen – Musím zjistit, jak to s mou situací vypadá. Johanson, dozorce, mi šepotem prozradil, jakou mám nabídku pro Connora. Řekl jsem mu to a věřím, že to vyřídí. Teď mi nezbývá nic jiného, než čekat na odpověď.
Poslal jsem zprávu přes dozorce k Nomads Los Santos a doufám, že vše půjde podle plánu. Naše ambice v této špinavé hře se pomalu začínají formovat, a já cítím, že brzy začne válka o moc, která změní dějiny San Andreas.
**Ztraceni v chaosu**
Jmenuji se Elias Meyer Wagner, bývalý žoldák, který se rozhodl, že se smíří se svým osudem. Před čtyřmi měsíci jsem v sobě probudil touhu po penězích. Touha, která mě zavedla do temného světa zločinu. Vytvořil jsem klub s názvem Mayans Los Santos a spojil jsem síly s Nomads Los Santos, abych se mohl posunout na vrchol motorkářské hierarchie.

Fotografie Prezidenta pobočky Mayans Los Santos Elias Meyer Wagner
Jednoho dne mi ale osud ukázal svou krutou tvář. Když jsem se dozvěděl, že se mezi námi objevili Albánci, noví hráči na zločineckém poli, dohodl jsem se s nimi na spolupráci. Brzy jsem zjistil, že někdo z mé blízkosti neudržel jazyk za zuby. Když mi Albánci prozradili jméno práskače, byl jsem šokován; byl to Stano Makulov, můj obchodní klient.
Rozhodl jsem se jednat. Svolal jsem schůzku s Makulovem a pod záminkou obchodu jsem ho s nějakým druhem jedu povolil moři, kde jeho tělo navždy zmizelo pod hladinou. Po jeho smrti jsem nenaplnil klid, místo toho přišli dva neznámí s dlouhými zbraněmi a okradli mě. Naštěstí jsem neměl u sebe žádné zbraně.
Následoval příjezd ZZS a policie. Vyšetřování na mě čekalo ve CPZ, kde jsem strávil měsíc, přičemž jsem se ocitl v síti staré mafie Cassano. K mému štěstí jsem dostal pomoc od organizace Pack, která mi dluží laskavost. Jeden jejich člověk pracoval jako dozorce ve vězení, což mi poskytlo určité výhody.
Dny v nápravném zařízení byly plné napětí. Objevil se tam Ralph Aparacio, muž z rodiny Cassano, a já musel barvit své vztahy s okolím na šedou. Rozhodl jsem se, že změním svou identitu na Leroy Witson a pokusím se o přežití.
V den, kdy jsem se dostal do sektoru B, jsem se dozvěděl o situaci, kterou jsem nesměl podcenit. Před lety, než jsem se stal prezidentem Mayans, jsem přišel do povědomí díky příležitosti poskytovat ochranu. Když jsem byl zavolán jednou večer k baru, kde se točily temné obchody, byl jsem svědkem brutality, která mě chtěla vtáhnout do klece. Bailey, můj nadřízený, použil motorovou pilu proti člověku, žijícímu na pokraji života – špehujícímu Cassano.
Následovala krvavá odplata. Situace se brzy vymkla kontrole a Cassano nepřežil. Policie se začala zajímat o naše záležitosti, a já jsem teď cítil touhu po pomstě. Když mi Dontrell Kelvin Young řekl, abych se nevměšoval do hry, zavládl ve mně vnitřní konflikt – nechtěl jsem riskovat svůj život, a přesto jsem chtěl opět cítit moc, kterou jsem ztratil.
Založil jsem klub a brzy se objevili známí z minulosti, kteří mě požádali o pomoc proti Zaiře Valentine. Zatímco Nomads stáli při mně, já jsem se snažil zbavit starých vazeb. V temném světě bylo jasné, že zrada a pomsta byly na denním pořádku. 
Fotografie Více-prezidenta pobočky Mayans Los Santos Dallas Hudson
Jak jsem se snažil orientovat v chaotické situaci, zdálo se, že neexistuje žádné pravé spojení. Když jsem byl svědkem palby mezi lidmi z Cassano a vlivem, který tam stále byl, pocítil jsem, že se blíží konec. Následné setkání, které proběhlo v Las Venturas, přineslo zvrat; můj dávný přítel se nečekaně objevil, aby přinesl zprávu od Cassana. Ale ta zpráva nebyla žádnou útěchou.
Čas běžel a my plánovali únik. Ale v té záplavě myšlenek jsem nevěděl, kdo je přítel a kdo nepřítel. Ve vězení bublaly intrigy, a já se snažil najít cestu ven z tohoto příběhu, který jsem sám napsal.
Chtěl jsem nabídnout kriminálce deal: pokud poskytnu informace, mohu doufat v podmíněné propuštění. S tímto novým plánem jsem se vypravil do temné cesty: prodej drog místo zbraní. Věděl jsem, že tímto způsobem si odříznu své vztahy v podsvětí, ale riskoval jsem vše.
Když jsem zároveň očekával odpověď od Nomads Los Santos ohledně mé žádosti o převzetí klubu tak mi žádná zpráva od Prezidenta pobočky Nomads nedostala.Změna identity, uvědomoval jsem si, že v tomto světě nikdo není skutečně vzatý na vědomí. Bylo načase, abych se postavil svému osudu a vzal si své místo zpět. Ve světě plném zrad a intrik jsem se snažil najít cestu, jak ovládnout San Andreas a zanechat za sebou chaos, který jsem stvořil.
**Za Mřížemi**
15. ledna – Věznice je klidná, atmosféra naplněná obavami a očekáváním. Ochoa se má sejít s policií, což by mohlo přinést víc otázek než odpovědí. Každý z nás čeká, až vyjde najevo, co z něj vypadne. Já už s ním nějaký čas spolupracuji, a tak doufám, že se neprovalí ty skutečnosti, které by mohly ohrozit naše plány.
15. února – Další měsíc v naší bažině a zdá se, že situace se už opravdu nikam neposouvá. Já, Pablo, Moody a Brajen jen pasivně čekáme na Moodyho soud. Je známo, že pokud mu to vyjde, mohl by nás dostat ven. Celou tu situaci však sleduji s nedůvěrou. Plán má totiž i svou odvrácenou stránku: pokud selže, podle pověstí prý pošle nějaké komando, aby nás osvobodilo násilím. Zatím přemýšlím o alternativní cestě ven – plánuji si vzít Pabla s sebou. Máme dohodu; chtěli bychom ovládnout celé San Andreas.

Fotografie z věznice
Březen – Dny uplynuly, a já začínám zvažovat možnost, že se dohodnu s kriminálkou na podmíněném propuštění. Samozřejmě, výměnou za to, že jim budu poskytovat informace o gangu, kteří by mohli ohrozit naši existenci. Ale nejsem blázen – mám v patách kriminálku, a proto přestáváme s prodejem zbraní a zaměřujeme se na tajný prodej drog. Očekávám odpověď od prezidenta klubu Nomads Los Santos; chci se domluvit o převzetí klubu směrem k mexickému bohu na Smrťáka. Uvidíme, jestli někdo další nevstoupí do hry.
Březen – Musím zjistit, jak to s mou situací vypadá. Johanson, dozorce, mi šepotem prozradil, jakou mám nabídku pro Connora. Řekl jsem mu to a věřím, že to vyřídí. Teď mi nezbývá nic jiného, než čekat na odpověď.
Poslal jsem zprávu přes dozorce k Nomads Los Santos a doufám, že vše půjde podle plánu. Naše ambice v této špinavé hře se pomalu začínají formovat, a já cítím, že brzy začne válka o moc, která změní dějiny San Andreas.