Vážení čtenáři, opět se k Vám vracím po dlouhé době a konečně se mi podařilo vetřít do přízně ZZS natolik, aby mne s sebou vzali do služby a my se mohli podívat na práci záchranáře. Pro dnešní díl jsem se domluvila s ředitelem Zdravotnické záchranné služby, kterým je pan MUDr. James Mason. Sejít jsme se měli dne 22.8.2022 na 19:30 a když jsem za minutu domluvený čas dorazila na výjezdovou stanici v Montgomery do garáže, nestihli jsme se s panem ředitelem téměř ani pozdravit a hned se ozval dispečink s mimořádnou situací. Ve střední části Tierra Robada , kousek od Quebrados spadl na dřevorubce strom, ten pod ním uvízl a zranil se. Vítejte u dalšího dílu seriálu s názvem Na Hlídce s doktorem Masonem.
Naskočili jsme tedy do sanitního vozu Ford F350 Ambulance z roku 2009, který i přes své stáří disponuje moderním vnitřním vybavením, ředitel zapnul výstražné zvukové a rozhlasové zařízení (zkr. VRZ) a vyrazili jsme na místo určení. Zeptala jsem se ředitele, zda nebudou potřeba hasiči, ale on mi ukázal na obrazovce navigace dvě tečky, které znamenaly, že vozidla Hasičského záchranného sboru jsou již na místě a už nejspíš započali s odstraňováním padlého stromu.
Místo nebylo úplně nejlépe přístupné sanitním vozem, tak jej pan Mason zanechal na nejbližší polní cestě a dále jsme museli pěšky. Dřevorubec, který ležel na zemi se jevil, že je stále při vědomí, ale byl viditelně poraněný. Za profesionální pomoci zúčastněných hasičů bylo zjištěno, že dřevorubec má zlomenou jednu dolní končetinu a podezření na rozdrcenou pánev, vnitřní krvácení v oblasti břicha a otřes mozku. Ve světle těchto poznatků se nesmělo moc otálet a tak pan doktor společně s přítomnými hasiči rychle zraněnou osobu zafixovali a připravili k transportu do nejbližší nemocnice, což byla v ten moment Fakultní nemocnice Las Venturas.
Ještě než byl zraněný připraven k transportu, stihla jsem se zeptat kolegy onoho dřevorubce, pana Mlynáře, jak se celá situace semlela. Ten pověděl, že se strom opřel korunou o jiný strom a poté co se vytočil po své ose, sjel kmen z pařezu a padl jiným směrem, než kde předpokládali. Jeho kolega se prý snažil sebrat drahou motorovou pilu a utéct s ní do bezpečí, když viděl že strom padá “šejdrem”, ale zakopl a strom tak padl na spodní polovinu jeho těla. Pan Mlynář ihned přivolal pomoc a díky rychlé reakci jak členů HZS, tak ZZS byl zraněný dřevorubec převezen a jeho život zachráněn. V době psaní tohoto článku, o den později, mi bylo sděleno sestrou ve FNLV po telefonu, že se má pán dobře a je mimo ohrožení života.
z Las Venturas jsme se vrátili na výjezdovou stanici v Montgomery. Cestou jsme ještě natankovali vozidlo, aby všechna výjezdová technika byla vždy připravena s plnou nádrží - to je prý velmi důležité a osobně si dokážu představit, proč tomu tak je.
Po návratu a zaparkování vozu na své určené místo mi pan doktor představil všechna ostatní vozidla, kterými ZZS disponuje. Samozřejmě jsou to především stejné ambulance, kterou jsme již jeli a pak vozy Ford Explorer z roku 2012 - ty jsou určeny pro lékaře, kteří se musí urychleně dostat na místo určení. Jsou samozřejmě rychlejší než sanitky, ale nedisponují prostorem pro transport fixovaného pacienta na nosítkách. Proto tak či onak většinou záchranáři vyráží právě ve větších ambulantních strojích, jelikož většinou dopředu neví jaká je situace a jestli bude potřeba zraněné osoby transportovat do lékařských zařízení vleže.
Dále se ve flotile ZZS nachází několik specializovaných vozidel, kterými většina zaměstnanců nejspíš nikdy jezdit nebude, ale pro pořádek se zde nachází bílá sanitka pro případ biologického ohrožení, dvě vozidla horské služby, dvě vozidla koronera a několik vozidel inspektora provozu - tato pozice je specializovaný záchranář vyšší šarže, který kontroluje své kolegy při práci, aby dodržovali veškeré postupy dané zákonem i vnitřními směrnicemi ZZS. Samozřejmě nesmíme opomenout i nedávno modernizovaný vrtulník parkující na střeše výjezdové stanice, který je vybaven slaňovací a vyhledávací technikou.
Dále jsem se ptala pana doktora Masona na to, kolik má vlastně ZZS aktuálně zaměstnanců a to číslo je rovných 30, včetně psychologů, akademiků a několika civilních nezdravotnických pracovníků. Pan ředitel si povzdechl, že by byl rád, kdyby to číslo bylo o něco vyšší, kdyby se hlásilo na pozice záchranářů více nadějných jedinců - bohužel prý sítem akademie projde zlomek těch, co jsou přijati na tuto zkušební dobu, ve které se mají řádně proškolit, aby mohli sami odpovídat na situace hlášené dispečinkem.
Kromě výjezdů, které jsou hlášené na tísňovou linku, se čas od času objeví i takzvaný sekundární převoz. Jedná se o různě urgentní převozy pacientů, lékařského materiálu, vybavení a nebo krevních transfuzních přípravků většinou mezi nemocnicemi. Když mi o tomhle pan ředitel vyprávěl, zrovna přišla z dispečinku výzva na převoz krve z nemocnice v Las Venturas do té v Montgomery. Jednalo se o střední prioritu, takže bez VRZ a protože jsme se o tom právě bavili, tak se doktor Mason nahlásil, že převoz vezmeme. Vyrazili jsme, v klidu a bez komplikací jsme nabrali transfuzní přípravky a bezpečně dovezli zpět do nemocnice v Montgomery, tak aby byla nemocnice připravena v případě potřeby.
Dále jsme se s panem doktorem bavili právě o nemocnici v Montgomery. Ta nedávno prošla rekonstrukcí, kdy se efektivněji využil vnitřní prostor celé budovy a celé zařízení se výrazně zmodernizovalo. Byl to samozřejmě nákladný projekt, ale z obyčejného zdravotního střediska, které se sotva mohlo nazývat nemocnicí se stal opravdový špitál, který je nyní připravený a schopný pojmout i více komplikované případy. Díky tomu není nutné každého druhého pacienta vozit do nemocnic ve větších městech San Andreas.
Nemocnice nyní disponuje plnohodnotnými operačními sály. Vlastním zařízením pro vyšetření počítačovou tomografií, nachází se zde pohodlné a moderní dospávací a standardní pokoje. Myslelo se samozřejmě i na návštěvy pacientů, pro které je nachystána útulná kantýna v přízemí nemocnice s občerstvením a nealkoholickými nápoji k dispozici. V suterénu se dále nachází pitevna s chladícími boxy pro uchování těl, u které všichni zaměstnanci ZZS doufají, že bude potřeba co nejméně.
Jelikož dlouho nepřišlo žádné hlášení z dispečinku, rozhodli jsme se na konec hlídky s panem ředitelem provést kondiční jízdu vozidlem horské služby a to nádherným modrým vozidlem Ford F-150 Raptor z roku 2015. Vozidlo je přirozeně vybaveno VRZ, dále speciálním vybavením pro zásahy v terénu, stejně jako základním lékařským vybavením, včetně dýchacího přístroje s kyslíkem a defibrilátorem.
Vyrazili jsme do okrsku Whetstone po silnici a pod horou Mt. Chilliad mi pan ředitel stroj předal a nechal mne vyjet až na vrchol skaliska. Bylo nádherné počasí, naprosto jasná obloha a z vrcholu hory byla vidět světla měst a obcí po celém ostrově, stejně tak se naskytl přímo skvostný pohled na noční oblohu. Ideální zakončení relativně klidného večera ve službě společně s člověkem ze Zdravotní záchranné služby, jenž má vznešené poslání. Tím je zajistit, aby dopady neštěstí a nehod, které občas potkají každého z nás, byly pokud možno co nejmenší a nikdo v našem státě San Andreas zbytečně nepřicházel o život.
Tímto bych ráda poděkovala řediteli ZZS, MUDr. Jamesi Masonovi, že si udělal čas, vzal mě s sebou do služby a trpělivě odpovídal na mé, mnohdy až hloupé dotazy ohledně práce jeho a celého sboru. Pochopila jsem, že jejich práce je velice těžká a zodpovědná a i ta nejmenší chyba může znamenat nedozírné následky - ano možná jen na životě jednotlivce, ale život je to nejcennější co každý z nás má. Všichni by si jej měli vážit a dělat vše pro to, aby členové ZZS měli pokud možno co nejméně práce.
Zdravotní záchranná služba společně s Hasičským záchranným sborem a důstojníky Policie San Andreas tvoří Integrovaný Záchranný Systém, který dnem i nocí bdí nad všemi obyvateli ostrova. Jsem hrdá na to, že mohu být občankou státu, ve kterém nade mnou tito tři strážní andělé drží ochrannou ruku. Děláte dobrou práci. Jen tak dál!
~ Nika
Vážení čtenáři, opět se k Vám vracím po dlouhé době a konečně se mi podařilo vetřít do přízně ZZS natolik, aby mne s sebou vzali do služby a my se mohli podívat na práci záchranáře. Pro dnešní díl jsem se domluvila s ředitelem Zdravotnické záchranné služby, kterým je pan MUDr. James Mason. Sejít jsme se měli dne 22.8.2022 na 19:30 a když jsem za minutu domluvený čas dorazila na výjezdovou stanici v Montgomery do garáže, nestihli jsme se s panem ředitelem téměř ani pozdravit a hned se ozval dispečink s mimořádnou situací. Ve střední části Tierra Robada , kousek od Quebrados spadl na dřevorubce strom, ten pod ním uvízl a zranil se. Vítejte u dalšího dílu seriálu s názvem Na Hlídce s doktorem Masonem.
Naskočili jsme tedy do sanitního vozu Ford F350 Ambulance z roku 2009, který i přes své stáří disponuje moderním vnitřním vybavením, ředitel zapnul výstražné zvukové a rozhlasové zařízení (zkr. VRZ) a vyrazili jsme na místo určení. Zeptala jsem se ředitele, zda nebudou potřeba hasiči, ale on mi ukázal na obrazovce navigace dvě tečky, které znamenaly, že vozidla Hasičského záchranného sboru jsou již na místě a už nejspíš započali s odstraňováním padlého stromu.
Místo nebylo úplně nejlépe přístupné sanitním vozem, tak jej pan Mason zanechal na nejbližší polní cestě a dále jsme museli pěšky. Dřevorubec, který ležel na zemi se jevil, že je stále při vědomí, ale byl viditelně poraněný. Za profesionální pomoci zúčastněných hasičů bylo zjištěno, že dřevorubec má zlomenou jednu dolní končetinu a podezření na rozdrcenou pánev, vnitřní krvácení v oblasti břicha a otřes mozku. Ve světle těchto poznatků se nesmělo moc otálet a tak pan doktor společně s přítomnými hasiči rychle zraněnou osobu zafixovali a připravili k transportu do nejbližší nemocnice, což byla v ten moment Fakultní nemocnice Las Venturas.
Ještě než byl zraněný připraven k transportu, stihla jsem se zeptat kolegy onoho dřevorubce, pana Mlynáře, jak se celá situace semlela. Ten pověděl, že se strom opřel korunou o jiný strom a poté co se vytočil po své ose, sjel kmen z pařezu a padl jiným směrem, než kde předpokládali. Jeho kolega se prý snažil sebrat drahou motorovou pilu a utéct s ní do bezpečí, když viděl že strom padá “šejdrem”, ale zakopl a strom tak padl na spodní polovinu jeho těla. Pan Mlynář ihned přivolal pomoc a díky rychlé reakci jak členů HZS, tak ZZS byl zraněný dřevorubec převezen a jeho život zachráněn. V době psaní tohoto článku, o den později, mi bylo sděleno sestrou ve FNLV po telefonu, že se má pán dobře a je mimo ohrožení života.
z Las Venturas jsme se vrátili na výjezdovou stanici v Montgomery. Cestou jsme ještě natankovali vozidlo, aby všechna výjezdová technika byla vždy připravena s plnou nádrží - to je prý velmi důležité a osobně si dokážu představit, proč tomu tak je.
Po návratu a zaparkování vozu na své určené místo mi pan doktor představil všechna ostatní vozidla, kterými ZZS disponuje. Samozřejmě jsou to především stejné ambulance, kterou jsme již jeli a pak vozy Ford Explorer z roku 2012 - ty jsou určeny pro lékaře, kteří se musí urychleně dostat na místo určení. Jsou samozřejmě rychlejší než sanitky, ale nedisponují prostorem pro transport fixovaného pacienta na nosítkách. Proto tak či onak většinou záchranáři vyráží právě ve větších ambulantních strojích, jelikož většinou dopředu neví jaká je situace a jestli bude potřeba zraněné osoby transportovat do lékařských zařízení vleže.
Dále se ve flotile ZZS nachází několik specializovaných vozidel, kterými většina zaměstnanců nejspíš nikdy jezdit nebude, ale pro pořádek se zde nachází bílá sanitka pro případ biologického ohrožení, dvě vozidla horské služby, dvě vozidla koronera a několik vozidel inspektora provozu - tato pozice je specializovaný záchranář vyšší šarže, který kontroluje své kolegy při práci, aby dodržovali veškeré postupy dané zákonem i vnitřními směrnicemi ZZS. Samozřejmě nesmíme opomenout i nedávno modernizovaný vrtulník parkující na střeše výjezdové stanice, který je vybaven slaňovací a vyhledávací technikou.
Dále jsem se ptala pana doktora Masona na to, kolik má vlastně ZZS aktuálně zaměstnanců a to číslo je rovných 30, včetně psychologů, akademiků a několika civilních nezdravotnických pracovníků. Pan ředitel si povzdechl, že by byl rád, kdyby to číslo bylo o něco vyšší, kdyby se hlásilo na pozice záchranářů více nadějných jedinců - bohužel prý sítem akademie projde zlomek těch, co jsou přijati na tuto zkušební dobu, ve které se mají řádně proškolit, aby mohli sami odpovídat na situace hlášené dispečinkem.
Kromě výjezdů, které jsou hlášené na tísňovou linku, se čas od času objeví i takzvaný sekundární převoz. Jedná se o různě urgentní převozy pacientů, lékařského materiálu, vybavení a nebo krevních transfuzních přípravků většinou mezi nemocnicemi. Když mi o tomhle pan ředitel vyprávěl, zrovna přišla z dispečinku výzva na převoz krve z nemocnice v Las Venturas do té v Montgomery. Jednalo se o střední prioritu, takže bez VRZ a protože jsme se o tom právě bavili, tak se doktor Mason nahlásil, že převoz vezmeme. Vyrazili jsme, v klidu a bez komplikací jsme nabrali transfuzní přípravky a bezpečně dovezli zpět do nemocnice v Montgomery, tak aby byla nemocnice připravena v případě potřeby.
Dále jsme se s panem doktorem bavili právě o nemocnici v Montgomery. Ta nedávno prošla rekonstrukcí, kdy se efektivněji využil vnitřní prostor celé budovy a celé zařízení se výrazně zmodernizovalo. Byl to samozřejmě nákladný projekt, ale z obyčejného zdravotního střediska, které se sotva mohlo nazývat nemocnicí se stal opravdový špitál, který je nyní připravený a schopný pojmout i více komplikované případy. Díky tomu není nutné každého druhého pacienta vozit do nemocnic ve větších městech San Andreas.
Nemocnice nyní disponuje plnohodnotnými operačními sály. Vlastním zařízením pro vyšetření počítačovou tomografií, nachází se zde pohodlné a moderní dospávací a standardní pokoje. Myslelo se samozřejmě i na návštěvy pacientů, pro které je nachystána útulná kantýna v přízemí nemocnice s občerstvením a nealkoholickými nápoji k dispozici. V suterénu se dále nachází pitevna s chladícími boxy pro uchování těl, u které všichni zaměstnanci ZZS doufají, že bude potřeba co nejméně.
Jelikož dlouho nepřišlo žádné hlášení z dispečinku, rozhodli jsme se na konec hlídky s panem ředitelem provést kondiční jízdu vozidlem horské služby a to nádherným modrým vozidlem Ford F-150 Raptor z roku 2015. Vozidlo je přirozeně vybaveno VRZ, dále speciálním vybavením pro zásahy v terénu, stejně jako základním lékařským vybavením, včetně dýchacího přístroje s kyslíkem a defibrilátorem.
Vyrazili jsme do okrsku Whetstone po silnici a pod horou Mt. Chilliad mi pan ředitel stroj předal a nechal mne vyjet až na vrchol skaliska. Bylo nádherné počasí, naprosto jasná obloha a z vrcholu hory byla vidět světla měst a obcí po celém ostrově, stejně tak se naskytl přímo skvostný pohled na noční oblohu. Ideální zakončení relativně klidného večera ve službě společně s člověkem ze Zdravotní záchranné služby, jenž má vznešené poslání. Tím je zajistit, aby dopady neštěstí a nehod, které občas potkají každého z nás, byly pokud možno co nejmenší a nikdo v našem státě San Andreas zbytečně nepřicházel o život.
Tímto bych ráda poděkovala řediteli ZZS, MUDr. Jamesi Masonovi, že si udělal čas, vzal mě s sebou do služby a trpělivě odpovídal na mé, mnohdy až hloupé dotazy ohledně práce jeho a celého sboru. Pochopila jsem, že jejich práce je velice těžká a zodpovědná a i ta nejmenší chyba může znamenat nedozírné následky - ano možná jen na životě jednotlivce, ale život je to nejcennější co každý z nás má. Všichni by si jej měli vážit a dělat vše pro to, aby členové ZZS měli pokud možno co nejméně práce.
Zdravotní záchranná služba společně s Hasičským záchranným sborem a důstojníky Policie San Andreas tvoří Integrovaný Záchranný Systém, který dnem i nocí bdí nad všemi obyvateli ostrova. Jsem hrdá na to, že mohu být občankou státu, ve kterém nade mnou tito tři strážní andělé drží ochrannou ruku. Děláte dobrou práci. Jen tak dál!
~ Nika