Mnozí z nás ji kupují, někdo si ji dokonce upeče. O čem je řeč? O pletenci, pletánku, žemli, štědrovici, štrunclu, ceplíku, neboli vánočce.

Víte že?

Předchůdcem vánočky je calta, což bylo staročeské moučné pečivo 14. století, podobající se nepletenému bochníku. Její vzhled se pak postupně změnil až na dnešní pletenou vánočku z několika pramenů. Písemné záznamy se datují do 16. století.

Pečení pletence bylo zpočátku výsadou pekařského cechu. Na Štědrý den dopoledne šest pekařských tovaryšů přinášelo na Pražský hrad velikou vánočku s rozinkami a mandlemi.

Historie

Doma začali lidé péci vánočku od 18. století, recepty se dědily z generace na generaci a lišily se podle krajů.
Nešlo ale o obyčejné pečení! Kuchařky v bílé zástěře a bílém šátku mlčky připravovaly těsto a při jeho kynutí vyskakovala do výšky, aby se nezdrclo. Do těst se také zamíchala mince, kdo ji pak při jídle našel, byl následující rok bohatý a zdravý. Špatným znamením byla vánočka připálená nebo prasklá.
Hospodyně upekla na Štědrý den pro každého jednu menší vánočku, velká pak byla na štědrovečerní tabuli a tu jako první rozkrajoval hospodář, který všechny podělil. Dostal i dobytek, aby byl zdravý a chráněný před zlem. Kousek se házel také do studny, aby nevyschla, nebo do krbu, proti zlým silám. Zbytky zůstaly na stole pro duše zemřelých, které se prý právě tento den vracejí na zem. Plátky pletánku dostávali také koledníci.

Vánočka je symbolem života a plodnosti, svým tvarem připomíná Ježíška v peřince.
Ta pravá má být z devíti pramenů. Spodní symbolizují oheň, vodu, vítr a vzduch, prostřední cit, vůli a rozum, dva nahoře vědění a lásku.

Můžeme ji podávat s medem, marmeládou, máslem, k mléku, meltě, kakau, či kávě.
Podle množství tuku dělíme vánočky na máslovou, její těsto je těžší, obsahuje více droždí, je nižší a méně nadýchaná než tuková. Chutná ale lépe.

Vánočky mají také své rekordy:

Tu úplně největší upekli v Kanadě roku 2000, vážila 2 502,4 kg, měřila 21,95 m, široká byla 45,72 cm a vysoká 33,02 cm. Pochutnalo si na ní 3 500 lidí.
Podle neověřených zdrojů byla v Krásné Lípě upečena roku 1987 vánočka vážící údajně 400 kg.
Loni upekli Pelhřimovští obří vánočku z 18 kg mouky, 2 kg rozinek, 4 kg másla, o délce 3 m a váze 30 kg. Kynula 6 hodin, pracovalo na ní 10 lidí a spletená byla ze šesti pramenů.
Českobudějovická pekárna upekla minulý rok vánočku o délce 818 cm a váze 61 kg. Byla z devíti pramenů a pekla se 35 minut při 205 °C.

Děkuji, že jste dočetli až do konce, doufám že vás tento krátký článek trochu pobavil a dozvěděli jste se i něco nového s historie tohoto tradičního vánočního pečiva. Děkuji za pozornost..

...Petriiik.