🥃 "Francis může být jen jeden." 🥃
Francisovo dětství
Malý Francis přišel na svět dne dvanáctého dubna roku 1970 v mexickém pobřežním městečku La Pesca. Jeho rodiče, otec Frank a matka Dolores, se oba živili jakožto farmáři. Na svém poli pěstovali hlavně agáve, ale též běžné zemědělské plodiny. Jejich přístup k Francisovi byl především neutrální. Oba rodiče na Francise neměli čas, protože museli uživit rodinu a malý Francis se zvykům života učil převážně samostatně. Běžná náplň jeho dne byl hlavně fotbal a koupačka v "Golfo de México" (Mexický záliv). Francis rád pozoroval mexické občany a již se poddával některým mexickým zvykům, které od nich okoukal. Péči o ostatní si osvojil již v předškolním věku, kdy se musel starat o svou mladší sestru Lourdes ElMuertos, která hraje roli později v jeho životě, kdy se provdala za Enriqueho La Emilia. Jeho koníčkem byla vozidla, a to převážně ta americká. Již jako pětiletý měl na poličce několik plastových modelů těchto aut.
Francisovo mládí a školní věk
Hned po nástupu do školy Francis věděl jediné, že školu nenávidí a také že nenávidí všechny ostatní děti. Francis začal být vznětlivý. Pokaždé, když ho někdo jakkoliv naštval, rychle ztratil nervy a také se nebál tyto konflikty řešit pěstně. Nespočetněkrát za to byl odeslán do ředitelny. Dokonce před odchodem na střední školu zmlátil spolužáka takovým způsobem, že pro něj byl zařízen psycholog, který se po diagnóze nestačil divit. Všechny jeho obavy se potvrdily. Francis trpěl záchvaty agrese, které nedokázal ovládat měl sklony k bezcitnosti a nesvědomitosti a též velký nedostatek empatie. I přes tento obrovský problém dokázal základní školou projít. Kvůli své zálibě ve vozidlech si vybral učební obor automechanik. Střední škola však Francise trochu změnila, děti na ní již byly častokrát silnější než on, proto jeho záchvaty agrese nebyly tak časté a Francis se celkově lehce uklidnil, co se jeho špatného chování týče. Tomu též dost pomohla mexická tequilla, kterou si velice oblíbil a rád jí v tomto věku popíjel. Díky tomu dokonce začal pomáhat jeho otci na poli, což v budoucnu pro něj hraje velkou roli. Co se týče školního prospěchu na střední škole, Francisovi se velice dařilo, jelikož se v autech vyznal. Úspěšně složil závěrečnou zkoušku a vysloužil si výuční list.
Vstup do života dospělých
Francis věděl, že po dokončení školy se bude muset zapojit do finanční pomoci svých rodičů. Zmapoval okolí a přišel na to, že se nejbližší opravna aut je až deset kilometrů daleko od La Pesca. Neváhal ani den a už společně s matkou vyklízel garáž u jejich domu, zatímco otec jako vyučený truhlář vyřezával do velké dřevěné desky nápis "Opravna Muerto". Netrvalo ani týden a opravna byla v plném provozu. V tento čas se Francis poprvé setkal s ilegálním světem. Jednoho dne do opravny přijeli tři kumpáni. Jejich auto v sobě mělo několik děr po střelách a sami tři kumpáni u sebe měli střelné zbraně. Francis se radši na nic neptal a vozidlo opravil, avšak tento kontakt s ilegálním světem mu dodával lehký vzrušující pocit, který Francis nikdy nezapomněl. V tomto věku už se mu nikdy nic podobného nestalo a v této opravně pracoval dlouhých jedenáct let, až do smrti jeho otce. Frank zemřel na rakovinu krve, bylo mu šedesát-osm let. Francis sám opravnu nedokázal uživit a tak jí musel zavřít a vydat se jiným směrem. Vzpomněl si na ten pocit nelegálního světa. Rozhodl se vstoupit do mexického pouličního gangu. Jeho práce byla hlavně distribuce drog. Peníze mu to zajistilo a tak dokázal živit svojí práce neschopnou matku, která zemřela rok po jeho otci. Francis sice zdědil dům a pole, ale v La Pesce ho kromě členství v gangu nic nedrželo. Rozhodl se, že uteče.
Útěk z La Pesca a mexické námořnictvo
Mexické námořnictvo, to byl Francisův první nápad na útěk. Věděl, že mu to pomůže ve všech ohledech. Fyzická zdatnost, manipulace se zbraní a tak dále. Když narukoval, byl nasazen na pobřežní hlídkovou loď, zde sloužil dva roky. Každý ho zbožňoval kvůli jeho mexickým zvykům a vtipným slovním hříčkám. Jeho příběhy z rodného města se zdaly být až nereálné. Po dvou letech byl převelen na mexickou fregantu, kde dále sloužil čtyři roky. Dokonce se propracoval, až na poddůstojníka. Jeho služba vlasti skončila jedenáctého května, kdy se plavili po moři za velké bouře. Loď sebou házela a Francis nešťastně uklouzl a poranil si páteř. Hned po zakotvení lodě byl převezen do nemocnice a další služba mu byla zakázána a Francis byl z námořnictva propuštěn. Dlouho po tom byl omezen na pohybu, ale nějak na živobytí si vydělat musel. Rozhodl se jezdit kamionem a náklad rozvážel všude možně po Mexiku. Jednoho dne, když tankoval kamion nedaleko svého rodného města spatřil dva staré známé. Byli to členové toho gangu, ze kterého před několika lety utekl. Nebyl si jist zda ho poznali či nikoliv. Znovu se rozhodl pro útěk, tentokrát však daleko, tak aby nikdy znovu nikoho z nich nepotkal.
Přílet do San Andreas
Francis přiletěl do San Andreas dne dvacátého září 2021. Přistál na Letišti v Las Venturas a autobusem přejel do městečka Montgomery. Zde si zařídil vše potřebné doklady a pokračoval v práci řidiče kamionu. Naštěstí byl v San Andreas zájem o řidiče kamionu vysoký. Jenže ještě nevěděl, že řidiči kamionů jsou častý cíl místních zlodějů a okradačů. Koupil si malý domeček v Prickle Pine a začal pracovat. Netrvalo ani týden, kdy ho poprvé okradli. Francis utrpěl několik střelných zranění a byl převezen do místní nemocnice. Tam ležel přesně měsíc, než ho v nemocnici přišel pozdravit jeho synovec, Gonzalo La Emilio, syn jeho sestry Lourdes. Oba se rozhodli, že si založí malý ochranářský spolek, který Francis pojmenoval "Klub Las Farmacias". Kdo ví co spolek dělá dnes, možná už dávno skončil nebo přerostl v něco úplně jiného.
Historky strýčka Francise
"El Tapascas"
Psal se leden 2022 a Francis se rozhodl provést svojí pravidelnou návštěvu své domoviny. Objednal si letadlo z letiště Las Venturas a následující den na něj nasedl. Několikahodinový let ho dostal přímo na letiště Victoria, Tamaulipas v Mexiku, odkud ho čekala ještě asi 136 kilometrová cesta do jeho rodného městečka La Pescy. Na letišti na něj již čekala jeho smečka kavalírů. Francis se s nimi pozdravil a společně se vydali do La Pescy. Let trval dlouho a v tento čas již byl hluboký večer. Francis se rozhodl dát malého šlofíka, což mu nedělalo problém ani na Mexické dálnici, byl na ní zvyklí a vlastně to pro něj bylo jako kolébka pro novorozeně.
Cesta proběhla bez problémů, občas řidič musel vytroubit náhodného mexického motorkáře, který byl pod vlivem alkoholu, avšak ani to Francise neprobralo. Když konečně dorazili do La Pescy, Francisovi cabroni pobrali jeho věci a uklidili je do jeho příbytku. Francis, který se již probudil ihned šel zkontrolovat pole Agáve, kterou dodává do San Andreas. Pole vypadalo v pořádku, dokonce v něm nenašel ani žádné mrtvoly, což byl celkem běžný úkaz. Francis se vydal na pláž, kde již pomalu začalo vycházet slunce. Místní rybáři již pomalu začali přicházet a nahazovat pruty, bylo jich docela dost, a to hlavně protože rybaření je největší přínos do lokální ekonomiky. Francis tento již skoro naturální úkaz pozoroval, zatímco vedle něj vycházelo slunce. Vskutku uklidňující pocit. Po chvilce se Francis začal vracet ke svému obydlí, aby postavil na ranní tequilu, když v tom uviděl v keři bezvládné tělo. Prvně si myslel, že to byl pouze občan La Pescy po náročné mexické noci. Přistoupil k němu, aby ho přátelsky pozdravil a probral. Začal vyndavat jeho ksicht z blátivé země a přetočil ho na záda. Když v tom spatřil kaluž krve, která pod ním byla, a několik střelných ran v jeho trupu.
Francis si prohlédl zranění blíže. “Ráže 9mm” podotkl Francis. Celkem běžné mezi Mexickými rebelanty, zbraň cenově dostupná a lehce ovladatelná. Francis hned věděl o koho jde. Jeho bandu, již delší dobu otravovala Mexická pouliční skupina, která se potuluje kolem Francisova sídla. Říkají si “El Tapascas”. Mezi jejich běžné škůdné aktivity patřilo vykrádání místních podniků, přepadání občanů a demolování Francisova pole. Většinou se jim to vymstilo, protože Francis měl pod sebou stovky kumpánů, kteří se starali a hlídalo rodinnou farmu ElMuertosů. Většinou používali mačety a Francisovo lidé byli vybaveni semi-automatickými zbraněmi, ale teď se museli dostat ke zbrani, pomyslel si Francis.
Okamžitě všechny povolal do hotelu Rivera Del Rio, což byl podnik pod Francisovou ochranou, který mu běžně nabízel prostory k setkání. Jakmile se všichni dostavili, Francis započal uvítáním svých stoupenců a poděkoval jim za jejich službu na jeho rodinné farmě. Poté však přepl. “El Tapascas se musí vypařit z matičky mexika, škodí místním podnikům, ničí naše pole a ohrožují dobré mexické duše!” pronesl Francis. Svých celkem 156 mužů rozdělil do pátracích týmů po 3 a vyslal je hledat jakoukoliv stopu po těchto škůdcích, poté se jen vrátil na farmu do palírny a začal podávat svou odpolední tequilu a přitom pobafával z doutníku. Čekal, až mu budou “El Tapascas” předhozeni před vlastní práh.
Když se vrátil první hledací tým, Francis zrovna okopával záhonek Agáve, který právě sklidil a hodlal zasadit novou sazenici. “Done, našli jsme je, máme je svázané na obvyklém místě v poušti.” řekl jeden z Francisových kumpánů, což Francise lehce pobořilo. Byl zklamán, že za tou hnilobou bude muset ještě cestovat. Neváhal a nasedl na svojí motokáru, kterou se dostavil do pouště. Po příjezdu na místo viděl pouze hromadu svých lidí obklopených kolem dřevěných sloupů zaražených v zemi. Dopočítal se celkem na 6 sloupů, což znamenalo, že dostali šest švábů. Jakmile Francis přistoupil blíže k hloučku lidí, tak se mu skoro automaticky utvořila cesta přímo k jádru hloučku. Francis viděl, že jeho kumpáni si nemohli odepřít pěstní zmasakrování všech členů “El Tamascas” ještě před jeho příchodem. Francisovi byla přinesena židle, na kterou se usadil a zažehl doutník. “Takže, vy jste ti zmrdečci, kteří si dovolili zneuctít mojí domovinu?” pronesl Francis. “Omlouvám se vám pane Muerto!” vyhrkl jeden z nich. Francis vyfoukl kouř, který nasál z doutníku a otočil se směrem k němu. “Tady v Mexiku, pouze jako Don Diadelos!” zařval na něj a kývl ke svým kumpánům, kteří okamžitě prohnali jeho tělo salvou kulek. “No a vy, vaše těla odstraníme z Mexické půdy, matička Mexiko si vás tu nepřeje. Ještě dnes vaše ostatky poplavou pryč z Mexického zálivu.” pronesl Francis ke zbytku. Dlouho nad nimi neztrácel čas. Naposledy potáhl ze svého doutníku. Otočil se a skrze dav odešel. Jediné co za sebou mohl slyšet bylo šplouchání benzínu a následné vzplanutí společně s křikem. Nasedl na motokáru a vrátil se domů na večerní podávání tequily.
Více historek zase příště.
🥃 "Francis může být jen jeden." 🥃
Francisovo dětství
Malý Francis přišel na svět dne dvanáctého dubna roku 1970 v mexickém pobřežním městečku La Pesca. Jeho rodiče, otec Frank a matka Dolores, se oba živili jakožto farmáři. Na svém poli pěstovali hlavně agáve, ale též běžné zemědělské plodiny. Jejich přístup k Francisovi byl především neutrální. Oba rodiče na Francise neměli čas, protože museli uživit rodinu a malý Francis se zvykům života učil převážně samostatně. Běžná náplň jeho dne byl hlavně fotbal a koupačka v "Golfo de México" (Mexický záliv). Francis rád pozoroval mexické občany a již se poddával některým mexickým zvykům, které od nich okoukal. Péči o ostatní si osvojil již v předškolním věku, kdy se musel starat o svou mladší sestru Lourdes ElMuertos, která hraje roli později v jeho životě, kdy se provdala za Enriqueho La Emilia. Jeho koníčkem byla vozidla, a to převážně ta americká. Již jako pětiletý měl na poličce několik plastových modelů těchto aut.
Francisovo mládí a školní věk
Hned po nástupu do školy Francis věděl jediné, že školu nenávidí a také že nenávidí všechny ostatní děti. Francis začal být vznětlivý. Pokaždé, když ho někdo jakkoliv naštval, rychle ztratil nervy a také se nebál tyto konflikty řešit pěstně. Nespočetněkrát za to byl odeslán do ředitelny. Dokonce před odchodem na střední školu zmlátil spolužáka takovým způsobem, že pro něj byl zařízen psycholog, který se po diagnóze nestačil divit. Všechny jeho obavy se potvrdily. Francis trpěl záchvaty agrese, které nedokázal ovládat měl sklony k bezcitnosti a nesvědomitosti a též velký nedostatek empatie. I přes tento obrovský problém dokázal základní školou projít. Kvůli své zálibě ve vozidlech si vybral učební obor automechanik. Střední škola však Francise trochu změnila, děti na ní již byly častokrát silnější než on, proto jeho záchvaty agrese nebyly tak časté a Francis se celkově lehce uklidnil, co se jeho špatného chování týče. Tomu též dost pomohla mexická tequilla, kterou si velice oblíbil a rád jí v tomto věku popíjel. Díky tomu dokonce začal pomáhat jeho otci na poli, což v budoucnu pro něj hraje velkou roli. Co se týče školního prospěchu na střední škole, Francisovi se velice dařilo, jelikož se v autech vyznal. Úspěšně složil závěrečnou zkoušku a vysloužil si výuční list.
Vstup do života dospělých
Francis věděl, že po dokončení školy se bude muset zapojit do finanční pomoci svých rodičů. Zmapoval okolí a přišel na to, že se nejbližší opravna aut je až deset kilometrů daleko od La Pesca. Neváhal ani den a už společně s matkou vyklízel garáž u jejich domu, zatímco otec jako vyučený truhlář vyřezával do velké dřevěné desky nápis "Opravna Muerto". Netrvalo ani týden a opravna byla v plném provozu. V tento čas se Francis poprvé setkal s ilegálním světem. Jednoho dne do opravny přijeli tři kumpáni. Jejich auto v sobě mělo několik děr po střelách a sami tři kumpáni u sebe měli střelné zbraně. Francis se radši na nic neptal a vozidlo opravil, avšak tento kontakt s ilegálním světem mu dodával lehký vzrušující pocit, který Francis nikdy nezapomněl. V tomto věku už se mu nikdy nic podobného nestalo a v této opravně pracoval dlouhých jedenáct let, až do smrti jeho otce. Frank zemřel na rakovinu krve, bylo mu šedesát-osm let. Francis sám opravnu nedokázal uživit a tak jí musel zavřít a vydat se jiným směrem. Vzpomněl si na ten pocit nelegálního světa. Rozhodl se vstoupit do mexického pouličního gangu. Jeho práce byla hlavně distribuce drog. Peníze mu to zajistilo a tak dokázal živit svojí práce neschopnou matku, která zemřela rok po jeho otci. Francis sice zdědil dům a pole, ale v La Pesce ho kromě členství v gangu nic nedrželo. Rozhodl se, že uteče.
Útěk z La Pesca a mexické námořnictvo
Mexické námořnictvo, to byl Francisův první nápad na útěk. Věděl, že mu to pomůže ve všech ohledech. Fyzická zdatnost, manipulace se zbraní a tak dále. Když narukoval, byl nasazen na pobřežní hlídkovou loď, zde sloužil dva roky. Každý ho zbožňoval kvůli jeho mexickým zvykům a vtipným slovním hříčkám. Jeho příběhy z rodného města se zdaly být až nereálné. Po dvou letech byl převelen na mexickou fregantu, kde dále sloužil čtyři roky. Dokonce se propracoval, až na poddůstojníka. Jeho služba vlasti skončila jedenáctého května, kdy se plavili po moři za velké bouře. Loď sebou házela a Francis nešťastně uklouzl a poranil si páteř. Hned po zakotvení lodě byl převezen do nemocnice a další služba mu byla zakázána a Francis byl z námořnictva propuštěn. Dlouho po tom byl omezen na pohybu, ale nějak na živobytí si vydělat musel. Rozhodl se jezdit kamionem a náklad rozvážel všude možně po Mexiku. Jednoho dne, když tankoval kamion nedaleko svého rodného města spatřil dva staré známé. Byli to členové toho gangu, ze kterého před několika lety utekl. Nebyl si jist zda ho poznali či nikoliv. Znovu se rozhodl pro útěk, tentokrát však daleko, tak aby nikdy znovu nikoho z nich nepotkal.
Přílet do San Andreas
Francis přiletěl do San Andreas dne dvacátého září 2021. Přistál na Letišti v Las Venturas a autobusem přejel do městečka Montgomery. Zde si zařídil vše potřebné doklady a pokračoval v práci řidiče kamionu. Naštěstí byl v San Andreas zájem o řidiče kamionu vysoký. Jenže ještě nevěděl, že řidiči kamionů jsou častý cíl místních zlodějů a okradačů. Koupil si malý domeček v Prickle Pine a začal pracovat. Netrvalo ani týden, kdy ho poprvé okradli. Francis utrpěl několik střelných zranění a byl převezen do místní nemocnice. Tam ležel přesně měsíc, než ho v nemocnici přišel pozdravit jeho synovec, Gonzalo La Emilio, syn jeho sestry Lourdes. Oba se rozhodli, že si založí malý ochranářský spolek, který Francis pojmenoval "Klub Las Farmacias". Kdo ví co spolek dělá dnes, možná už dávno skončil nebo přerostl v něco úplně jiného.
Historky strýčka Francise
"El Tapascas"
Psal se leden 2022 a Francis se rozhodl provést svojí pravidelnou návštěvu své domoviny. Objednal si letadlo z letiště Las Venturas a následující den na něj nasedl. Několikahodinový let ho dostal přímo na letiště Victoria, Tamaulipas v Mexiku, odkud ho čekala ještě asi 136 kilometrová cesta do jeho rodného městečka La Pescy. Na letišti na něj již čekala jeho smečka kavalírů. Francis se s nimi pozdravil a společně se vydali do La Pescy. Let trval dlouho a v tento čas již byl hluboký večer. Francis se rozhodl dát malého šlofíka, což mu nedělalo problém ani na Mexické dálnici, byl na ní zvyklí a vlastně to pro něj bylo jako kolébka pro novorozeně.
Cesta proběhla bez problémů, občas řidič musel vytroubit náhodného mexického motorkáře, který byl pod vlivem alkoholu, avšak ani to Francise neprobralo. Když konečně dorazili do La Pescy, Francisovi cabroni pobrali jeho věci a uklidili je do jeho příbytku. Francis, který se již probudil ihned šel zkontrolovat pole Agáve, kterou dodává do San Andreas. Pole vypadalo v pořádku, dokonce v něm nenašel ani žádné mrtvoly, což byl celkem běžný úkaz. Francis se vydal na pláž, kde již pomalu začalo vycházet slunce. Místní rybáři již pomalu začali přicházet a nahazovat pruty, bylo jich docela dost, a to hlavně protože rybaření je největší přínos do lokální ekonomiky. Francis tento již skoro naturální úkaz pozoroval, zatímco vedle něj vycházelo slunce. Vskutku uklidňující pocit. Po chvilce se Francis začal vracet ke svému obydlí, aby postavil na ranní tequilu, když v tom uviděl v keři bezvládné tělo. Prvně si myslel, že to byl pouze občan La Pescy po náročné mexické noci. Přistoupil k němu, aby ho přátelsky pozdravil a probral. Začal vyndavat jeho ksicht z blátivé země a přetočil ho na záda. Když v tom spatřil kaluž krve, která pod ním byla, a několik střelných ran v jeho trupu.
Francis si prohlédl zranění blíže. “Ráže 9mm” podotkl Francis. Celkem běžné mezi Mexickými rebelanty, zbraň cenově dostupná a lehce ovladatelná. Francis hned věděl o koho jde. Jeho bandu, již delší dobu otravovala Mexická pouliční skupina, která se potuluje kolem Francisova sídla. Říkají si “El Tapascas”. Mezi jejich běžné škůdné aktivity patřilo vykrádání místních podniků, přepadání občanů a demolování Francisova pole. Většinou se jim to vymstilo, protože Francis měl pod sebou stovky kumpánů, kteří se starali a hlídalo rodinnou farmu ElMuertosů. Většinou používali mačety a Francisovo lidé byli vybaveni semi-automatickými zbraněmi, ale teď se museli dostat ke zbrani, pomyslel si Francis.
Okamžitě všechny povolal do hotelu Rivera Del Rio, což byl podnik pod Francisovou ochranou, který mu běžně nabízel prostory k setkání. Jakmile se všichni dostavili, Francis započal uvítáním svých stoupenců a poděkoval jim za jejich službu na jeho rodinné farmě. Poté však přepl. “El Tapascas se musí vypařit z matičky mexika, škodí místním podnikům, ničí naše pole a ohrožují dobré mexické duše!” pronesl Francis. Svých celkem 156 mužů rozdělil do pátracích týmů po 3 a vyslal je hledat jakoukoliv stopu po těchto škůdcích, poté se jen vrátil na farmu do palírny a začal podávat svou odpolední tequilu a přitom pobafával z doutníku. Čekal, až mu budou “El Tapascas” předhozeni před vlastní práh.
Když se vrátil první hledací tým, Francis zrovna okopával záhonek Agáve, který právě sklidil a hodlal zasadit novou sazenici. “Done, našli jsme je, máme je svázané na obvyklém místě v poušti.” řekl jeden z Francisových kumpánů, což Francise lehce pobořilo. Byl zklamán, že za tou hnilobou bude muset ještě cestovat. Neváhal a nasedl na svojí motokáru, kterou se dostavil do pouště. Po příjezdu na místo viděl pouze hromadu svých lidí obklopených kolem dřevěných sloupů zaražených v zemi. Dopočítal se celkem na 6 sloupů, což znamenalo, že dostali šest švábů. Jakmile Francis přistoupil blíže k hloučku lidí, tak se mu skoro automaticky utvořila cesta přímo k jádru hloučku. Francis viděl, že jeho kumpáni si nemohli odepřít pěstní zmasakrování všech členů “El Tamascas” ještě před jeho příchodem. Francisovi byla přinesena židle, na kterou se usadil a zažehl doutník. “Takže, vy jste ti zmrdečci, kteří si dovolili zneuctít mojí domovinu?” pronesl Francis. “Omlouvám se vám pane Muerto!” vyhrkl jeden z nich. Francis vyfoukl kouř, který nasál z doutníku a otočil se směrem k němu. “Tady v Mexiku, pouze jako Don Diadelos!” zařval na něj a kývl ke svým kumpánům, kteří okamžitě prohnali jeho tělo salvou kulek. “No a vy, vaše těla odstraníme z Mexické půdy, matička Mexiko si vás tu nepřeje. Ještě dnes vaše ostatky poplavou pryč z Mexického zálivu.” pronesl Francis ke zbytku. Dlouho nad nimi neztrácel čas. Naposledy potáhl ze svého doutníku. Otočil se a skrze dav odešel. Jediné co za sebou mohl slyšet bylo šplouchání benzínu a následné vzplanutí společně s křikem. Nasedl na motokáru a vrátil se domů na večerní podávání tequily.
Více historek zase příště.
F3nixar 
hondacivic