VRCHNÍ SOUD SAN ANDREAS
Obrázek byl smazán
ROZSUDEK
k řízení o zásahové žalobě:
Žalobce:
Dontrell Kelvin Young, zastoupen Lic. Gabriellou Nuevez
Žalovaný:
Policie San Andreas, zastoupená státní zástupkyní Cassie Ramsey, J.D.
Předmět řízení:
Přezkum zákonnosti zásahu a uděleného trestu Policie San Andreas (pro porušení § 20 zákona č. 2/2020, zákona o policii, a čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod – ústavní zákon č. 2/2018)
Dne 28.7.2025 bylo rozhodnuto následovně:
I. Žaloba se zamítá v plném rozsahu
Ratio decidendi
Soud posoudil návrh na vyloučení důkazu v souladu s ustanovením § 7.1 zákona č. 183/2024, zákon o přestupcích, jejich řízení a pořádku v trestních věcech, a shledal, že i přes porušení § 20 zákona č. 2/2020, zákon o policii, a čl. 7 odst. 1 Listiny nebyl zásah do práv žalobce natolik intenzivní, aby odůvodnil vyloučení důkazu. V tomto případě bylo držení střelné zbraně žalobcem objektivně prokázáno. Soud je toho názoru, že veřejný zájem na ochraně veřejné bezpečnosti a eliminace obdobných deliktů, ve kterých figurují střelné zbraně, převažuje nad ochranou formální zákonnosti zásahu.
Soud deklaruje, že důkazní materiály opatřené nezákonným zásahem musí posuzovat na základě principu proporcionality s nejvyšší opatrností, zejména pokud se jedná o důkaz opatřený zásahem do ústavních práv, který byl vykonán v rozporu se zákonem a zároveň se jedná o jediný významný důkazní prostředek v rámci trestního řízení.
Omezen na osobní svobodě byl žalobce v souladu s ustanovením § 11 zákona č. 2/2020 neboť policista nabyl důvodného podezření pro spáchání trestného činu nedovoleného ozbrojování ve smyslu ustanovení § 1 zákona č. 6/2020 a souvisejících precedentů (srov. [S-002]; [S-1089]), byť na základě důkazu, který nabyl nezákonným způsobem. Tato povinnost pro orgány činné v trestním řízení vyplývá ze zásady legality, jež je zakotvena v ustanovení § 6 zákona č. 113/2023, zákon o přípravném řízení, a §§ 6 – 6.2 zákona č. 183/2024, ze kterého vyplývají povinnosti státního zastupitelství.
[S-002]
Držení střelné zbraně bez vlastnictví zbrojního průkazu je nepřípustné.
Zákon č. 113/2023
§ 6 Policie je povinna na základě vlastních zjištění, trestních oznámení i jiných podnětů dalších osob a orgánů, ze kterých lze vyvodit důvodná podezření ze spáchání trestného činu, učinit taková šetření a opatření, která povedou ke správnému určení skutečnosti, zda byl spáchán trestný čin a k určení jeho pachatele.
Obiter dictum
Soud konstatuje, že příslušník Policie San Andreas, B.H. s osobním evidenčním číslem #499 svým postupem jednal v rozporu s § 20 zákona č. 2/2020 a čl. 7 odst. 1 Listiny. Policista musí nabýt konkrétního podezření, které je zároveň odůvodnitelné na základě faktického skutkového stavu. V žádném případě se nepřipouští diskriminační jednání, proto by Policie San Andreas měla přinejmenším přijmout vnitřní opatření a dotyčného policistu podrobit kárnému řízení.
Zároveň bylo dotčeno právo žalobce chránící zájmy soukromí žalobce, které zahrnují i ochranu tělesné integrity a to dle čl. 7 odst. 1 Listiny.
Soud zhodnotil objektivní stránku žaloby i návrh na vyloučení důkazního prostředku v souladu s ustanovením § 7.1 zákona č. 183/2024. Toto ustanovení jasně deklaruje, že policie musí shromažďovat důkazní materiály v souladu se zákonem, čímž poskytuje materiální obsah pro určení nezákonnosti nebo skutkovou podstatu pro jiné trestní či správní delikty. Explicitně však důkaz opatřený nezákonnou formou nevylučuje, ale dává osobám kráceným na svých právech prostor se vůči takovému důkazu dovolávat k soudu, aby sám přezkoumal zákonnost. V případě žalobce však došlo především k procedurální právní vadě, samotný důkaz byl zjištěn objektivně a žalobce jej sám prostřednictvím své právní zástupkyně nepopřel.
Soud se s další argumentací žalobce vypořádal následovně:
Právo presumpce neviny žalobce rovněž nebylo dotčeno, neboť v době úkonu osobní prohlídky proti žalobci nebylo vedeno trestní řízení. Presumpci neviny uvažujeme ve vztahu k podezřelému, obviněnému nebo obžalovanému, tedy k tomu, proti němuž je vedeno trestní řízení. Z pohledu zákona tedy lze konstatovat, že se tato zásada týká výhradně případů, o kterých rozhoduje soud, avšak ve vztahu k místní legislativě může v mezích stanovených ustanovením § 3 zákona č. 16/2020 v některých případech na základě objektivního zhodnocení důkazních prostředků rozhodovat o uděleném trestu i Policie San Andreas.
LZPS čl. 40
(2) Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.
Zákon č. 16/2020
§ 3 Policie San Andreas má právo udělit trest odnětí svobody do maximální výše 4 hodin bez soudního rozhodnutí.
Soud na základě žaloby, mající charakter zásahové žaloby, deklaruje zákonnost zásahu zasahujícího policisty a s ním spojeného uděleného trestu. Nerozhoduje ani nepřiznává nemajetkovou újmu. Takovou formu zadostiučinění a morální satisfakce lze přiznat v civilním řízení.
Stejně tak se soud vypořádal s návrhem žalobce na veřejnou omluvu, která má dle požadavku být vykonána formou tiskové zprávy, a to spolu s podpisem policisty B.H., OEČ: #499. Soud konstatuje, že takovýto úkon je procesně nemožný, neboť výše zmíněný policista B.H. není účastníkem řízení, přičemž takovýmto úkonem by mohl být krácen na právu svobody projevu dle čl. 17 Listiny. Žalovaným subjektem je totiž Policie San Andreas.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí může každá z procesních stran podat odvolání do 7 kalendářních dnů ode dne jeho vydání. Nebude‑li odvolání podáno ve stanovené lhůtě nebo nebude‑li obsahovat náležitosti podle článku 5 zákona č. 4/2020, může jej soud odmítnout.
(( Rozsudek byl zaslán na korespondenční adresy procesních stran a Policii San Andreas ))
((@Zchovankyo@Kolpanek@Schokolade))
Obrázek byl smazán
JUDr. Radovan Schneider
soudce Vrchního soudu San Andreas
