NEJVYŠŠÍ SOUD SAN ANDREAS
VÝKLADOVÉ STANOVISKO
zákona č. 6/2020
Nejvyšší soud San Andreas na základě žádosti Vrchního soudu vydává toto:
VÝKLADOVÉ STANOVISKO:
§ 20 zákona č. 6/2020 o zbraních, na který navazuje konkretizující precedent z rozsudku Vrchního soudu pod spisovou značkou [S-006], se vztahuje výhradně pouze na civilní držitele zbrojních průkazů.
§ 20 – Použití zbraně je povoleno:
a) v případě nutné sebeobrany před zbraní vyšší, stejné nebo o jednu nižší kategorie,
b) na střelnici při střelbě na terč,
c) při lovu zvěře s platným loveckým povolením.
— § 20 zákona č. 6/2020, o zbraních
„Jako použití zbraně podle § 20 zákona č. 6/2020 rozumíme i její vytažení, zejména pak míření či střelbu. Toto vše je nepřípustné mimo případy nutné sebeobrany, které zákon blíže specifikuje.“
— [S-006] Petr Polikowsky proti Filip Soltes
ODŮVODNĚNÍ
[1] Vrchní soud oprávněně poukázal na skutečnost, že v trestních věcech byla proti obviněným vznesena dvě samostatná obvinění, která však vycházejí z prakticky totožného skutkového stavu – neoprávněného držení a současného použití téže nebo jiné (nelegálně nabyté) střelné zbraně.
[2] Předmětem posouzení byla otázka, zda jednání obviněného či obžalovaného, který neoprávněně drží střelnou zbraň a následně ji použije, představuje dva samostatné trestné činy – nedovolené ozbrojování podle § 1 zákona č. 6/2020 o zbraních, a neoprávněné použití střelné zbraně podle § 20 téhož zákona a jeho konkretizujícího precedentu v případě pod spisovou značkou [S-006].
[3] Zákon nepřiznává osobě, která drží střelnou zbraň nelegálně, žádné oprávnění k jejímu autorizovanému použití, a tedy taková osoba z principu nemůže zbraň nikdy využít zákonným způsobem. Dokonce i hypotetické použití zbraně v situacích uvedených v § 20 (např. nutná obrana) by bylo z právního hlediska nepřípustné, neboť předpokladem zákonného použití zbraně je její legální držba. Nelze totiž předpokládat, že by bylo možné napravit protiprávní stav správným použitím prostředku, jehož držba je od počátku nezákonná.
[4] Trestný čin tak začíná již samotným neoprávněným nabytím či držením zbraně, přičemž její pozdější použití je pouze přirozeným pokračováním a důsledkem téhož protiprávního jednání – nejedná se proto o dva samostatné skutky, ale o jeden nedovolený stav, který zákon postihuje jako nedovolené ozbrojování podle § 1, a který zahrnuje i rizika spojená s použitím zbraně.
Brynjar Borsteinsson, J.D.
Předseda Nejvyššího soudu San Andreas
NEJVYŠŠÍ SOUD SAN ANDREAS
VÝKLADOVÉ STANOVISKO
zákona č. 6/2020
Nejvyšší soud San Andreas na základě žádosti Vrchního soudu vydává toto:
VÝKLADOVÉ STANOVISKO:
§ 20 zákona č. 6/2020 o zbraních, na který navazuje konkretizující precedent z rozsudku Vrchního soudu pod spisovou značkou [S-006], se vztahuje výhradně pouze na civilní držitele zbrojních průkazů.
§ 20 – Použití zbraně je povoleno:
a) v případě nutné sebeobrany před zbraní vyšší, stejné nebo o jednu nižší kategorie,
b) na střelnici při střelbě na terč,
c) při lovu zvěře s platným loveckým povolením.
— § 20 zákona č. 6/2020, o zbraních
„Jako použití zbraně podle § 20 zákona č. 6/2020 rozumíme i její vytažení, zejména pak míření či střelbu. Toto vše je nepřípustné mimo případy nutné sebeobrany, které zákon blíže specifikuje.“
— [S-006] Petr Polikowsky proti Filip Soltes
ODŮVODNĚNÍ
[1] Vrchní soud oprávněně poukázal na skutečnost, že v trestních věcech byla proti obviněným vznesena dvě samostatná obvinění, která však vycházejí z prakticky totožného skutkového stavu – neoprávněného držení a současného použití téže nebo jiné (nelegálně nabyté) střelné zbraně.
[2] Předmětem posouzení byla otázka, zda jednání obviněného či obžalovaného, který neoprávněně drží střelnou zbraň a následně ji použije, představuje dva samostatné trestné činy – nedovolené ozbrojování podle § 1 zákona č. 6/2020 o zbraních, a neoprávněné použití střelné zbraně podle § 20 téhož zákona a jeho konkretizujícího precedentu v případě pod spisovou značkou [S-006].
[3] Zákon nepřiznává osobě, která drží střelnou zbraň nelegálně, žádné oprávnění k jejímu autorizovanému použití, a tedy taková osoba z principu nemůže zbraň nikdy využít zákonným způsobem. Dokonce i hypotetické použití zbraně v situacích uvedených v § 20 (např. nutná obrana) by bylo z právního hlediska nepřípustné, neboť předpokladem zákonného použití zbraně je její legální držba. Nelze totiž předpokládat, že by bylo možné napravit protiprávní stav správným použitím prostředku, jehož držba je od počátku nezákonná.
[4] Trestný čin tak začíná již samotným neoprávněným nabytím či držením zbraně, přičemž její pozdější použití je pouze přirozeným pokračováním a důsledkem téhož protiprávního jednání – nejedná se proto o dva samostatné skutky, ale o jeden nedovolený stav, který zákon postihuje jako nedovolené ozbrojování podle § 1, a který zahrnuje i rizika spojená s použitím zbraně.
Brynjar Borsteinsson, J.D.
Předseda Nejvyššího soudu San Andreas
Zchovankyo