VRCHNÍ SOUD SAN ANDREAS

ROZSUDEK
v trestní věci
organizované zločinecké skupiny "Raptor"
Žalobce:
Státní zastupitelství, zastoupené státní zástupkyní Cassie Ramsey, J.D.
Obžalovaní:
Miroslav Salazar
obžaloba pro:
1) Účast na organizované zločinecké skupině (§ 49 zákona č. 14/2020)
2) Nebezpečné pronásledování (§ 24 zákona č. 14/2020)
3) Maření úkolu úřední osoby (§ 67 zákona č. 14/2020)
4) Násilí proti úřední osobě (§ 63 zákona č. 14/2020)
5) Nedovolené ozbrojování zbraní kat. T1/T2 (§ 1 zákona č. 6/2020)
6) Nedovolené vlastnictví munice a střeliva (§ 2 zákona č. 6/2020)
7) Nepřekažení trestného činu (§ 76 zákona č. 14/2020)
a
Sofia Ferrer Martinez
obžaloba pro:
1) Účast na organizované zločinecké skupině (§ 49 zákona č. 14/2020)
2) Nebezpečné pronásledování (§ 24 zákona č. 14/2020)
3) Maření úkolu úřední osoby (§ 67 zákona č. 14/2020)
4) Schvalování trestného činu (§ 84 zákona č. 14/2020)
5) Nepřekažení trestného činu (§ 76 zákona č. 14/2020)
Dne 11.9.2025 bylo v hlavním líčení soudcem JUDr. Radovanem Schneiderem, soudcem Vrchního soudu San Andreas, rozhodnuto následovně:
I. Vrchní soud San Andreas na základě důkazů provedených během hlavního líčení zhodnotil právní kvalifikaci skutkového stavu, morální aspekt činů obžalovaných, stejně tak jejich trestní minulost, míru recidivy a přihlédl ke spolupráci spolupracujících obviněných během přípravného řízení.
II. Vrchní soud San Andreas shledává obžalovaného Miroslava Salazara vinným v bodech obžaloby 1), 4), 5), 6) a odsuzuje jej k trestu odnětí svobody v délce trvání 365 dnů, který vykoná v nápravném zařízení v Las Payasadas.
III. Vrchní soud San Andreas shledává obžalovanou Sofii Ferrer Martinez vinnou v bodě obžaloby 1) a odsuzuje ji k trestu odnětí svobody v délce trvání 100 dnů, který vykoná v nápravném zařízení v Las Payasadas.
IV. Z výměry trestů tohoto rozsudku se obžalovaným odečte toliko dnů, kolik obžalovaní doposud odpykali.
Ratio decidendi
Vrchní soud San Andreas v trestní věci obžalovaných Miroslava Salazara a Sofie Ferrer Martinez v hlavním líčení potvrzuje svůj dosavadní rozsudek ve zrychleném soudním procesu pod sp. zn. S-1123.
Vrchní soud San Andreas, stejně jako ve zrychleném soudním procesu, zhodnotil validitu důkazního materiálu a shledal jej dostačujícím pro uznání viny ve skutcích, pro něž jsou výroky tohoto rozsudku obžalovaní shledáni vinnými.
Pro účel tohoto rozsudku a další rozhodovací praxi soudu je nutné jasně deklarovat výklad ust. § 49 zákona č. 14/2020. Organizovanou zločineckou skupinou se rozumí uskupení nejméně tří trestně odpovědných osob, které tvoří organizovanou strukturu, má rozdělené funkce a dělbu činností, které jsou zaměřeny na soustavné páchání trestné činnosti. Samotného trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině ve smyslu ust. § 49 zákona č. 14/2020 se dopustí ten, kdo takovou skupinu založí, kdo se na činnosti takové skupiny podílí, nebo také ten, kdo organizovanou zločineckou skupinu podporuje. K tomu se soud odkazuje také na výkladové stanovisko Nejvyššího soudu San Andreas pod sp. zn. N-005.
Podozrivý musí mať aspoň rámcovú vedomosť, že pôsobil v org. zločineckej skupine. Zámerná nevedomosť podozrivého neznamená, že nemôže byť obvineným z účasti na org. zločineckej skupine, najmä, ak na podopretie jeho obvinenia existujú priamé dôkazy, ktoré ho so skupinou spájajú.
Není povinností soudu odůvodňovat ve zrychleném soudním procesu svá rozhodnutí. Vůči takové formě rozhodnutí lze uplatnit opravný prostředek, kdy soud zpravidla nařídí hlavní líčení, v jehož rámci provede veškeré relevantní důkazy a v rozsudku své meritorní rozhodnutí řádně odůvodní.
Obiter dictum
Obžalovaní jsou přinejmenším vinni, že se za užití komunikačního zařízení připojili k frekvencím, které měly být využívány ke komunikaci a koordinaci delikventů, a to za účelem páchání soustavné trestné činnosti. Na těchto frekvencích prokazatelně komunikovali. Takovéto tvrzení je v rozporu s argumentací obžalovaného Miroslava Salazara, který fonetickou analýzu zpochybňuje. Nutno podotknout, že shodně s obhajobou k důkaznímu prostředku fonetické analýzy přistupoval soud v přípravném řízení jako k důkazu podpůrnému, nelze však opomenout fakt, že komunikační zařízení byla u obžalovaných fyzicky nalezena, posléze zajištěna jako důkazní materiál a již v této době byla připojena k zájmovým frekvencím. V době zákroku byli obžalovaní zadrženi spolu s dalšími spoluobviněnými. Na základě této skutečnosti soud nemá pochybnosti o tom, že mezi spoluobviněnými, potažmo ve vztahu k hlavnímu líčení i spoluobžalovanými, existují přímé vazby a nepřipouští, že by se snad mělo jednat o zcela nahodilou událost.
Soud v případě obžalovaného Miroslava Salazara svým rozhodnutím nevycházel pouze z fonetické analýzy vysílaček, mimo jiné provedl důkaz videozáznamu z vozidla Ford Raptor s registrační značkou 2LV 8321, fonetickou analýzu videozáznamu z tohoto vozidla, výpovědi spoluobviněných, ale především záznam z bodycamu policisty s osobním evidenčním číslem 471, ze kterého je patrné, že obžalovaný fyzicky držel krátkou střelnou zbraň a minimálně jednou z ní po zasahujícím policistovi vystřelil, čímž naplnil skutkovou podstatu trestných činů násilí proti úřední osobě, nedovoleného ozbrojování a nedovoleného vlastnictví munice a střeliva ve smyslu ust. § 63 zákona č. 14/2020 a §§ 1-2 zákona č. 6/2020. Tuto skutečnost považuje soud v důkazním břemenu za důkaz zcela nezpochybnitelný.
Obžalovaný Miroslav Salazar na dotčených frekvencích aktivně komunikoval a podílel se na organizované činnosti. Z videozáznamu z vozidla Ford Raptor vyplývá, že inicioval koordinovaný únos poškozeného, a to svými výroky: „Snadno udělám nějakou blbost, kde dojedou PSA a vy zatím uděláte akci.“ Krátce poté, ve společnosti ostatních spoluobviněných, konkretizuje modus operandi, zejména participaci ostatních, slovy: „Ty jo, mohl bych říct kámošům. Řeknu Moravce.“
Na základě nejen těchto provedených důkazů je soud toho názoru, že se obžalovaní srotili do uskupení nejméně tří trestně odpovědných osob a v rámci činnosti organizované zločinecké skupiny se podíleli na jednání směřujícímu k únosu ve stádiu přípravy ve smyslu ust. § 13 zákona 14/2020. Toto jednání však nelze posuzovat jako samostatný trestný čin, nýbrž jako projev činnosti a dílčí okolnost, která jen dosvědčuje naplnění skutkové podstaty § 49 zákona č. 14/2020, neboť pro § 13 zákona 14/2020 obžalovaní obžalováni nebyli. Soud totiž není vázán právní kvalifikací, ale zavazuje jej skutek, který je vymezen obžalobou.
Obdobným způsobem přistupuje soud k obhajobě obžalované Sofie Ferrer Martinez. V jejím případě dochází k podstatnému rozkolu mezi obhajobou a výpovědí, kterou podala v přípravném řízení, kdy se ke skutku, pro nějž je obžalována, doznala a poskytla součinnost orgánu činnému v trestním řízení. Její prvotní výpověď koresponduje s ostatními důkazními prostředky vedenými v trestním spisu. Pro tuto skutečnost byla obžalovaná v rámci trestního řízení vedena jako spolupracující obviněná a soud ve zrychleném soudním procesu její spolupráci zohlednil, proto jakékoliv další snahy o obhajobu vnímá jako bezpředmětné.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí může každá z procesních stran podat odvolání do 7 kalendářních dnů ode dne jeho vydání. Nebude‑li odvolání podáno ve stanovené lhůtě nebo nebude‑li obsahovat náležitosti podle článku 5 zákona č. 4/2020, může jej soud odmítnout.
(( Rozsudek byl zaslán všem dotčeným ))
(( @Kolpanek @ScruffyXd @Zchovankyo ))

JUDr. Radovan Schneider
soudce Vrchního soudu San Andreas
[ic-only]
VRCHNÍ SOUD SAN ANDREAS

ROZSUDEK
v trestní věci
organizované zločinecké skupiny "Raptor"
Žalobce:
Státní zastupitelství, zastoupené státní zástupkyní Cassie Ramsey, J.D.
Obžalovaní:
Miroslav Salazar
obžaloba pro:
1) Účast na organizované zločinecké skupině (§ 49 zákona č. 14/2020)
2) Nebezpečné pronásledování (§ 24 zákona č. 14/2020)
3) Maření úkolu úřední osoby (§ 67 zákona č. 14/2020)
4) Násilí proti úřední osobě (§ 63 zákona č. 14/2020)
5) Nedovolené ozbrojování zbraní kat. T1/T2 (§ 1 zákona č. 6/2020)
6) Nedovolené vlastnictví munice a střeliva (§ 2 zákona č. 6/2020)
7) Nepřekažení trestného činu (§ 76 zákona č. 14/2020)
a
Sofia Ferrer Martinez
obžaloba pro:
1) Účast na organizované zločinecké skupině (§ 49 zákona č. 14/2020)
2) Nebezpečné pronásledování (§ 24 zákona č. 14/2020)
3) Maření úkolu úřední osoby (§ 67 zákona č. 14/2020)
4) Schvalování trestného činu (§ 84 zákona č. 14/2020)
5) Nepřekažení trestného činu (§ 76 zákona č. 14/2020)
Dne 11.9.2025 bylo v hlavním líčení soudcem JUDr. Radovanem Schneiderem, soudcem Vrchního soudu San Andreas, rozhodnuto následovně:
I. Vrchní soud San Andreas na základě důkazů provedených během hlavního líčení zhodnotil právní kvalifikaci skutkového stavu, morální aspekt činů obžalovaných, stejně tak jejich trestní minulost, míru recidivy a přihlédl ke spolupráci spolupracujících obviněných během přípravného řízení.
II. Vrchní soud San Andreas shledává obžalovaného Miroslava Salazara vinným v bodech obžaloby 1), 4), 5), 6) a odsuzuje jej k trestu odnětí svobody v délce trvání 365 dnů, který vykoná v nápravném zařízení v Las Payasadas.
III. Vrchní soud San Andreas shledává obžalovanou Sofii Ferrer Martinez vinnou v bodě obžaloby 1) a odsuzuje ji k trestu odnětí svobody v délce trvání 100 dnů, který vykoná v nápravném zařízení v Las Payasadas.
IV. Z výměry trestů tohoto rozsudku se obžalovaným odečte toliko dnů, kolik obžalovaní doposud odpykali.
Ratio decidendi
Vrchní soud San Andreas v trestní věci obžalovaných Miroslava Salazara a Sofie Ferrer Martinez v hlavním líčení potvrzuje svůj dosavadní rozsudek ve zrychleném soudním procesu pod sp. zn. S-1123.
Vrchní soud San Andreas, stejně jako ve zrychleném soudním procesu, zhodnotil validitu důkazního materiálu a shledal jej dostačujícím pro uznání viny ve skutcích, pro něž jsou výroky tohoto rozsudku obžalovaní shledáni vinnými.
Pro účel tohoto rozsudku a další rozhodovací praxi soudu je nutné jasně deklarovat výklad ust. § 49 zákona č. 14/2020. Organizovanou zločineckou skupinou se rozumí uskupení nejméně tří trestně odpovědných osob, které tvoří organizovanou strukturu, má rozdělené funkce a dělbu činností, které jsou zaměřeny na soustavné páchání trestné činnosti. Samotného trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině ve smyslu ust. § 49 zákona č. 14/2020 se dopustí ten, kdo takovou skupinu založí, kdo se na činnosti takové skupiny podílí, nebo také ten, kdo organizovanou zločineckou skupinu podporuje. K tomu se soud odkazuje také na výkladové stanovisko Nejvyššího soudu San Andreas pod sp. zn. N-005.
Podozrivý musí mať aspoň rámcovú vedomosť, že pôsobil v org. zločineckej skupine. Zámerná nevedomosť podozrivého neznamená, že nemôže byť obvineným z účasti na org. zločineckej skupine, najmä, ak na podopretie jeho obvinenia existujú priamé dôkazy, ktoré ho so skupinou spájajú.
Není povinností soudu odůvodňovat ve zrychleném soudním procesu svá rozhodnutí. Vůči takové formě rozhodnutí lze uplatnit opravný prostředek, kdy soud zpravidla nařídí hlavní líčení, v jehož rámci provede veškeré relevantní důkazy a v rozsudku své meritorní rozhodnutí řádně odůvodní.
Obiter dictum
Obžalovaní jsou přinejmenším vinni, že se za užití komunikačního zařízení připojili k frekvencím, které měly být využívány ke komunikaci a koordinaci delikventů, a to za účelem páchání soustavné trestné činnosti. Na těchto frekvencích prokazatelně komunikovali. Takovéto tvrzení je v rozporu s argumentací obžalovaného Miroslava Salazara, který fonetickou analýzu zpochybňuje. Nutno podotknout, že shodně s obhajobou k důkaznímu prostředku fonetické analýzy přistupoval soud v přípravném řízení jako k důkazu podpůrnému, nelze však opomenout fakt, že komunikační zařízení byla u obžalovaných fyzicky nalezena, posléze zajištěna jako důkazní materiál a již v této době byla připojena k zájmovým frekvencím. V době zákroku byli obžalovaní zadrženi spolu s dalšími spoluobviněnými. Na základě této skutečnosti soud nemá pochybnosti o tom, že mezi spoluobviněnými, potažmo ve vztahu k hlavnímu líčení i spoluobžalovanými, existují přímé vazby a nepřipouští, že by se snad mělo jednat o zcela nahodilou událost.
Soud v případě obžalovaného Miroslava Salazara svým rozhodnutím nevycházel pouze z fonetické analýzy vysílaček, mimo jiné provedl důkaz videozáznamu z vozidla Ford Raptor s registrační značkou 2LV 8321, fonetickou analýzu videozáznamu z tohoto vozidla, výpovědi spoluobviněných, ale především záznam z bodycamu policisty s osobním evidenčním číslem 471, ze kterého je patrné, že obžalovaný fyzicky držel krátkou střelnou zbraň a minimálně jednou z ní po zasahujícím policistovi vystřelil, čímž naplnil skutkovou podstatu trestných činů násilí proti úřední osobě, nedovoleného ozbrojování a nedovoleného vlastnictví munice a střeliva ve smyslu ust. § 63 zákona č. 14/2020 a §§ 1-2 zákona č. 6/2020. Tuto skutečnost považuje soud v důkazním břemenu za důkaz zcela nezpochybnitelný.
Obžalovaný Miroslav Salazar na dotčených frekvencích aktivně komunikoval a podílel se na organizované činnosti. Z videozáznamu z vozidla Ford Raptor vyplývá, že inicioval koordinovaný únos poškozeného, a to svými výroky: „Snadno udělám nějakou blbost, kde dojedou PSA a vy zatím uděláte akci.“ Krátce poté, ve společnosti ostatních spoluobviněných, konkretizuje modus operandi, zejména participaci ostatních, slovy: „Ty jo, mohl bych říct kámošům. Řeknu Moravce.“
Na základě nejen těchto provedených důkazů je soud toho názoru, že se obžalovaní srotili do uskupení nejméně tří trestně odpovědných osob a v rámci činnosti organizované zločinecké skupiny se podíleli na jednání směřujícímu k únosu ve stádiu přípravy ve smyslu ust. § 13 zákona 14/2020. Toto jednání však nelze posuzovat jako samostatný trestný čin, nýbrž jako projev činnosti a dílčí okolnost, která jen dosvědčuje naplnění skutkové podstaty § 49 zákona č. 14/2020, neboť pro § 13 zákona 14/2020 obžalovaní obžalováni nebyli. Soud totiž není vázán právní kvalifikací, ale zavazuje jej skutek, který je vymezen obžalobou.
Obdobným způsobem přistupuje soud k obhajobě obžalované Sofie Ferrer Martinez. V jejím případě dochází k podstatnému rozkolu mezi obhajobou a výpovědí, kterou podala v přípravném řízení, kdy se ke skutku, pro nějž je obžalována, doznala a poskytla součinnost orgánu činnému v trestním řízení. Její prvotní výpověď koresponduje s ostatními důkazními prostředky vedenými v trestním spisu. Pro tuto skutečnost byla obžalovaná v rámci trestního řízení vedena jako spolupracující obviněná a soud ve zrychleném soudním procesu její spolupráci zohlednil, proto jakékoliv další snahy o obhajobu vnímá jako bezpředmětné.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí může každá z procesních stran podat odvolání do 7 kalendářních dnů ode dne jeho vydání. Nebude‑li odvolání podáno ve stanovené lhůtě nebo nebude‑li obsahovat náležitosti podle článku 5 zákona č. 4/2020, může jej soud odmítnout.
(( Rozsudek byl zaslán všem dotčeným ))
(( [user:3938] [user:8434] [user:744] ))

JUDr. Radovan Schneider
soudce Vrchního soudu San Andreas