POSLANECKÁ SNĚMOVNA
I. VOLEBNÍ OBDOBÍ
1/0
Návrh ústavního zákona
ze dne 19.5.2020
o plném nahrazení Ústavního pořádku
Předkladatel: Rose Stengel (ČND)
Preambule
My, občané České republiky, při příležitosti obnovy poslanecké sněmovny, odhodláni budovat demokratický stát jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců hrdě přijímáme tuto Ústavu.
Hlava I., Základní ustanovení
Článek 1.
(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
(2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.
Článek 2.
(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Článek 3.
(1) Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.
(2) Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.
Článek 4.
(1) Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.
(2) Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.
Článek 5.
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
Článek 6.
(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.
Hlava II., Moc zákonodárná
Článek 7.
(1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.
(2) Parlament je jednokomorový v podobě Poslanecké sněmovny.
Článek 8.
Poslanecká sněmovna má 14 poslanců, kteří jsou voleni na dobu jednoho měsíce.
Článek 9.
(1) Volby do poslanecké sněmovny se konají ve lhůtě počínající 12. dnem měsíce a končící 14. dnem.
(2) Byla-li poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do tří dnů po jejím rozpuštění.
(3) Volební období poslanecké sněmovny trvá od 15. dne měsíce do 15. dne měsíce následujícího.
Článek 10.
(1) Volby do poslanecké sněmovny se konají hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.
(2) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
Článek 11.
(1) Do poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
(2) Mandát poslance vzniká zvolením.
Článek 12.
(1) Poslanec složí slib na první schůzi poslanecké sněmovny, které se zúčastní.
(2) Slib poslance zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Článek 13.
Mandát poslance zaniká:
a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období,
c) vzdáním se mandátu,
d) ztrátou volitelnosti,
e) úmrtím nebo nemožností dále vykonávat mandát,
f) nedodržením povinné účasti alespoň na jedné schůzi v intervalu 14 dní,
g) nebo rozpuštěním poslanecké sněmovny.
Článek 14.
(1) Poslance nelze postihnout pro hlasování v Parlamentu.
(2) Za projevy učiněné v Parlamentu nelze poslance trestně stíhat. Poslanec podléhá jen disciplinární pravomoci Parlamentu.
(3) Při zadržení poslance ve věci spáchání trestného činu je příslušný orgán povinen zadržení ihned oznámit předsedovi poslanecké sněmovny.
Článek 15.
(1) Poslanecká sněmovna volí a odvolává předsedu poslanecké sněmovny.
(2) Předseda poslanecké sněmovny je volen na první schůzi.
(3) Jestliže mají dva kandidáti při volbě předsedy poslanecké sněmovny stejný počet hlasů, pokračuje se dalším kolem.
(4) Jestliže poslanecká sněmovna nezvolí předsedu do tří dnů, musí být rozpuštěna.
Článek 16.
(1) Zasedání poslanecké sněmovny probíhá pravidelně alespoň dvakrát týdně ve dnech a časech určených zákonem.
(2) Předseda poslanecké sněmovny má možnost zasedání prodloužit, či zkrátit dle potřeby.
(3) Zasedání může být v potřebných situacích svoláno předsedou poslanecké sněmovny i v jakýkoliv jiný čas.
(4) Zasedání nemůže být zahájeno, pokud nejsou přítomni alespoň 4 poslanci.
(5) Pravidelné zasedání může být zahájeno pouze za přítomnosti předsedy poslanecké sněmovny.
(6) Předseda poslanecké sněmovny může být v těchto pravomocích zastoupen předsedou vlády, který však vyjímečně na takové schůzi nemůže využívat práv poslance.
Článek 17.
Nadpoloviční většina všech poslanců může v hlasování s okamžitou platností rozpustit současnou poslaneckou sněmovnu.
Článek 18.
(1) Schůze poslanecké sněmovny jsou veřejnosti přístupné.
(2) Občan je povinen opustit zasedací místnost Parlamentu, je-li o to požádán předsedou poslanecké sněmovny, či předsedou vlády.
Článek 19.
(1) K přijetí jakéhokoli usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
(2) K přijetí ústavního zákona je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
Článek 20.
(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh na užití státního rozpočtu podává poslanec nebo skupina poslanců.
(2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi poslanecká sněmovna.
Článek 21.
Přijaté zákony podepisuje předseda poslanecké sněmovny a předseda vlády nebo prezident.
Článek 22.
(1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.
(2) Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do pěti dnů ode dne jejího podání.
Hlava III., Moc výkonná
Článek 23.
(1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.
(2) Vláda se skládá z předsedy vlády a ministrů.
Článek 24.
(1) Vláda je odpovědna poslanecké sněmovně.
(2) Předsedou vlády se po volbách stává zastupitel ze strany s nejvíce hlasy.
(3) Vláda předstoupí do tří dnů po svém jmenování před poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
(4) Pokud vládě není vyslovena důvěra, může takto opakovat ještě dvakrát, jestliže po třetím pokusu není vláda přijata, je poslanecká sněmovna rozpuštěna.
Článek 25.
(1) K přijetí usnesení vlády, nařízení, či vyhlášky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů vlády.
(2) Vyhlášky, nařízení a usnesení vlády podepisuje předseda vlády a příslušný ministr.
Článek 26.
Předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony.
Hlava IV., Moc soudní
Článek 27.
Soudní moc vykonávají jménem České republiky nezávislé soudy.
Článek 28.
(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
(2) Soudce jmenuje a odvolává předseda vlády se souhlasem poslanecké sněmovny.
(3) Soudcem může být jmenován pouze bezúhonný občan.
Článek 29.
(1) Složením slibu před poslaneckou sněmovnou se soudce ujímá své funkce.
(2) Slib soudce zní: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně."
Článek 30.
Soud rozhoduje
a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,
b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem,
c) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod,
d) o návrhu na zrušení usnesení Parlamentu,
e) o rozsudku trestněprávních sporů.
Článek 31.
(1) Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.
(2) Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.
Hlava V., Závěrečná ustanovení
Článek 32.
Vláda České republiky jmenovaná po volbách 2020/5 a vykonávající svou funkci ke dni účinnosti Ústavy se považuje za vládu jmenovanou podle této Ústavy.
Článek 33.
Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod a ústavní zákony přijaté v souladu s touto Ústavou.
Článek 34.
Tato Ústava nabývá účinnosti dnem jejího přijetí.
Stengel v. r.
[ic-only]
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
I. VOLEBNÍ OBDOBÍ
1/0
Návrh ústavního zákona
ze dne 19.5.2020
o plném nahrazení Ústavního pořádku
Předkladatel: Rose Stengel (ČND)
Preambule
My, občané České republiky, při příležitosti obnovy poslanecké sněmovny, odhodláni budovat demokratický stát jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců hrdě přijímáme tuto Ústavu.
Hlava I., Základní ustanovení
Článek 1.
(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
(2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.
Článek 2.
(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Článek 3.
(1) Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.
(2) Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.
Článek 4.
(1) Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.
(2) Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.
Článek 5.
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
Článek 6.
(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.
Hlava II., Moc zákonodárná
Článek 7.
(1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.
(2) Parlament je jednokomorový v podobě Poslanecké sněmovny.
Článek 8.
Poslanecká sněmovna má 14 poslanců, kteří jsou voleni na dobu jednoho měsíce.
Článek 9.
(1) Volby do poslanecké sněmovny se konají ve lhůtě počínající 12. dnem měsíce a končící 14. dnem.
(2) Byla-li poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do tří dnů po jejím rozpuštění.
(3) Volební období poslanecké sněmovny trvá od 15. dne měsíce do 15. dne měsíce následujícího.
Článek 10.
(1) Volby do poslanecké sněmovny se konají hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.
(2) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
Článek 11.
(1) Do poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
(2) Mandát poslance vzniká zvolením.
Článek 12.
(1) Poslanec složí slib na první schůzi poslanecké sněmovny, které se zúčastní.
(2) Slib poslance zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Článek 13.
Mandát poslance zaniká:
a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období,
c) vzdáním se mandátu,
d) ztrátou volitelnosti,
e) úmrtím nebo nemožností dále vykonávat mandát,
f) nedodržením povinné účasti alespoň na jedné schůzi v intervalu 14 dní,
g) nebo rozpuštěním poslanecké sněmovny.
Článek 14.
(1) Poslance nelze postihnout pro hlasování v Parlamentu.
(2) Za projevy učiněné v Parlamentu nelze poslance trestně stíhat. Poslanec podléhá jen disciplinární pravomoci Parlamentu.
(3) Při zadržení poslance ve věci spáchání trestného činu je příslušný orgán povinen zadržení ihned oznámit předsedovi poslanecké sněmovny.
Článek 15.
(1) Poslanecká sněmovna volí a odvolává předsedu poslanecké sněmovny.
(2) Předseda poslanecké sněmovny je volen na první schůzi.
(3) Jestliže mají dva kandidáti při volbě předsedy poslanecké sněmovny stejný počet hlasů, pokračuje se dalším kolem.
(4) Jestliže poslanecká sněmovna nezvolí předsedu do tří dnů, musí být rozpuštěna.
Článek 16.
(1) Zasedání poslanecké sněmovny probíhá pravidelně alespoň dvakrát týdně ve dnech a časech určených zákonem.
(2) Předseda poslanecké sněmovny má možnost zasedání prodloužit, či zkrátit dle potřeby.
(3) Zasedání může být v potřebných situacích svoláno předsedou poslanecké sněmovny i v jakýkoliv jiný čas.
(4) Zasedání nemůže být zahájeno, pokud nejsou přítomni alespoň 4 poslanci.
(5) Pravidelné zasedání může být zahájeno pouze za přítomnosti předsedy poslanecké sněmovny.
(6) Předseda poslanecké sněmovny může být v těchto pravomocích zastoupen předsedou vlády, který však vyjímečně na takové schůzi nemůže využívat práv poslance.
Článek 17.
Nadpoloviční většina všech poslanců může v hlasování s okamžitou platností rozpustit současnou poslaneckou sněmovnu.
Článek 18.
(1) Schůze poslanecké sněmovny jsou veřejnosti přístupné.
(2) Občan je povinen opustit zasedací místnost Parlamentu, je-li o to požádán předsedou poslanecké sněmovny, či předsedou vlády.
Článek 19.
(1) K přijetí jakéhokoli usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
(2) K přijetí ústavního zákona je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
Článek 20.
(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh na užití státního rozpočtu podává poslanec nebo skupina poslanců.
(2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi poslanecká sněmovna.
Článek 21.
Přijaté zákony podepisuje předseda poslanecké sněmovny a předseda vlády nebo prezident.
Článek 22.
(1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.
(2) Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do pěti dnů ode dne jejího podání.
Hlava III., Moc výkonná
Článek 23.
(1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.
(2) Vláda se skládá z předsedy vlády a ministrů.
Článek 24.
(1) Vláda je odpovědna poslanecké sněmovně.
(2) Předsedou vlády se po volbách stává zastupitel ze strany s nejvíce hlasy.
(3) Vláda předstoupí do tří dnů po svém jmenování před poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
(4) Pokud vládě není vyslovena důvěra, může takto opakovat ještě dvakrát, jestliže po třetím pokusu není vláda přijata, je poslanecká sněmovna rozpuštěna.
Článek 25.
(1) K přijetí usnesení vlády, nařízení, či vyhlášky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů vlády.
(2) Vyhlášky, nařízení a usnesení vlády podepisuje předseda vlády a příslušný ministr.
Článek 26.
Předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony.
Hlava IV., Moc soudní
Článek 27.
Soudní moc vykonávají jménem České republiky nezávislé soudy.
Článek 28.
(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
(2) Soudce jmenuje a odvolává předseda vlády se souhlasem poslanecké sněmovny.
(3) Soudcem může být jmenován pouze bezúhonný občan.
Článek 29.
(1) Složením slibu před poslaneckou sněmovnou se soudce ujímá své funkce.
(2) Slib soudce zní: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně."
Článek 30.
Soud rozhoduje
a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,
b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem,
c) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod,
d) o návrhu na zrušení usnesení Parlamentu,
e) o rozsudku trestněprávních sporů.
Článek 31.
(1) Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.
(2) Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.
Hlava V., Závěrečná ustanovení
Článek 32.
Vláda České republiky jmenovaná po volbách 2020/5 a vykonávající svou funkci ke dni účinnosti Ústavy se považuje za vládu jmenovanou podle této Ústavy.
Článek 33.
Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod a ústavní zákony přijaté v souladu s touto Ústavou.
Článek 34.
Tato Ústava nabývá účinnosti dnem jejího přijetí.
Stengel v. r.
jan38 
Reichard