Úvod
Zdravím všechny. Jsem Reichard a v realitě studuji na univerzitě historii a ruskou filologii (tj. ruský jazyk, ruskou historii, ruskou kulturu), o což se pochopitelně zajímám i ve svém volném čase (potažmo o východoslovanskou kulturu celkově). Na Skimu se už pár měsíců pohybuju a všiml jsem si, že je i zde hodně lidí roleplayujících za Rusy, případně Ukrajince (Bělorusa jsem tu zatím žádného neviděl), proto bych se chtěl podělit o své znalosti, které jsem nabyl svými studii, ve volném čase či prostě tím, že OOCly mám mj. i ruské a ukrajinské kamarády. Bohužel neznám v reálném životě žádného Bělorusa, proto tento příspěvek, ač má přiblížit komunitě východní Slovany celkově, bude dost ochuzen o Bělorusko, kde nemám možnost tyto kulturní záležitosti konzultovat přímo s příslušníky daného národa. V tématu budu se vší viditelností psát ty nejpodstatnější věci, nicméně ve spoilerech bude občas podrobnější výklad, kde určité věci budou zdůvodněny.
Tvorba postavy
Jméno
Než začneme RPit, pochopitelně si musíme založit nějakou postavu a vymyslet k ní vhodné jméno. K tomu nám může pomoci mimo jiné i stránka fantasynamegenerators.com, kde si můžete vygenerovat jméno většiny národů na světě, včetně těch diasporních (tj. národů nemajících vlastní stát - Čečenci, Tataři apod.).
Ke zmíněné stránce však upozorňuji na jednu věc - Rusové se často oficiálně představují ve formátu: „Příjmení, Jméno Otčestvo” - a takto jsou ta jména napsána i na této stránce - např. Volkov, Vladimir Ivanovič. Vy si ve hře z praktických důvodů dejte Jméno Příjmení, ale do životopisu byste si mohli eventuálně napsat i celé jméno.
Otčestvo (nebo také patronymum) je ve východoslovanských (ale i jiných) národech jméno, které je odvozeno od jména otce, obvykle je ke jménu otce přidána přípona, která se v jednotlivých jazycích liší a podrobně to rozeberu u každého z nich.
Spoiler
V minulosti vzniklo údajně proto, že v jedné vesnici bylo mnoho lidí stejného křestního jména (např. Vladimir) a pro rozlišování těchto např. Vladimirů mezi sebou se začali oslovovat i jménem otce. Otčestva vznikla už za časů Kyjevské Rusi (10. století) a příjmení až o mnoho stovek let později.
Celkem důležitou roli otčestvo i v dnešní době hraje při vykání - možná jste si někdy všimli, že ve východoslovanských jazycích neexistuje žádné slovo, které by bylo ekvivalentem k našemu „pane/paní, slečno” apod. Známé lidi, kterým však vykáme, oslovujeme jménem a otčestvem - převedeně do češtiny např. „Dobrý den, Antone Pavloviči.”
V ruštině existuje sice dvojice slov господин/госпожа (gospodin/gospoža) a v ukrajinštině пан/пані (pan/pani), ale používají se jen ve vysoce formálním kontextu - například (rus.) „Gospodin preziděnt” / (ukr.) „Pane prezydente”. Pokud chceme oslovit někoho neznámého, Rusové obvykle použijí „mužčina” (doslova „muži”) nebo „ženšina/děvuška” (doslova „ženo” nebo „děvče”), případně se v Rusku lze občas setkat i s poměrně zastaralým oslovením „tovariš” (soudruh) - podotýkám, že v ruštině neexistuje pátý pád, oslovujeme prvním pádem. V ukrajinštině a běloruštině se s oslovovacím pádem setkat lze.
Ruské jména - jak jsem říkal předtím, ruská jména se skládají ze vzorce „Jméno - Otčestvo - Příjmení” - tj. například Anton Pavlovič Volkov / Alina Pavlovna Volkova
Ruské příjmení obvykle končí na koncovku -ov, -jev/-jov, -in, případně -skij (Volkov, Mendělejev, Korovkin, Kovalevskij…). Ženy svá příjmení v ruštině přechylují přidáním “a” na konec - Volkova, Mendělejeva, Korovkina, u -skij se změní na -skaja, tedy např. Kovalevskaja.
Spoiler
Křestní jména - existuje plno stránek s ruskými křestními jmény.
Populární mužská jména jsou např. Vladimir, Ivan, Sergej, Pavel, Roman, Dmitrij, Michail, Nikita, Aleksandr…
Populární ženská jména - např. Sofija, Jekatěrina, Marija, Natalija, Aleksandra, Alina, Irina…
Otčestva se v ruštině tvoří obvykle tak, že vezmete jméno otce a přidáte příponu -ovič nebo -ovna Toto platí zejména u jmén, které končí na souhlásku - tj. Vladimirovič, Antonovič, Vladimirovna, Antonovna
V případě, že jméno otce končí na písmeno “j” (Sergej, Nikolaj), používá se -jevič/-jevna - Sergejevič, Nikolajevič, Sergejevna, Nikolajevna.
Pokud jméno otce končí na samohlásku (Nikita, Ilja), přidá se přípona -ič (Nikitič, Iljič) a k ženě -jevna - Iljevna, Nikitijevna.
Ukrajinská jména - se tvoří velmi podobně, ale otčestvo se tvoří příponou -vyč a -ivna (Volodymyrovyč, Volodymyrivna…) - př. Dmytro Volodymyrovyč Jarovenko / Olena Volodymyrivna Jarovenko
Ukrajinská příjmení obvykle končí na koncovku -nko, případně -čuk, -(j)uk (Tereščenko, Bojarčuk, Serďuk), případně -skyj (Dobrovolskyj), případně, stejně jako u ruských, -in (Osokin). U žen se -nko, -čuk, -juk nepřechyluje ani neskloňuje, u -skyj se mění na -ska (Dobrovolska), u -in se stejně jako u RU přidá -a.
Spoiler
Křestní jména jsou některá podobná ruštině, ale jsou psána jinak. Obecně se dá říct, že tam, kde Rusové píší měkké i, Ukrajinci často dávají tvrdé y, často se mění “a” v “o”, ruské “je/e” se často mění na “i”. Velmi důležité je, že Ukrajinci místo G používají vždy H.
Populární mužská jména: např. Volodymyr, Ivan, Serhij (viz rus. Sergej), Taras, Dmytro (Dmitrij), Oleksandr (Aleksandr), Ihor (Igor), Pavlo (Pavel), Petro (Pjotr), Mychajlo (Michail), Mykola (Nikolaj), Mykyta (Nikita)
Populární ženská jména: např. Kateryna (Jekatěrina), Oleksandra (Aleksandra), Olena (Aljona/Jelena), Iryna (Irina), Marharyta (Margarita), Anhelina (Angelina)
Běloruská jména - Bělorusové často používají ruská jména, protože hlavním používaným jazykem je v Bělorusku ruština - běloruská kultura i jazyk jsou běloruskou vládou potlačovány ve prospěch ruské kultury a ruského jazyka, nicméně pokud už chcete mít bělorusko jméno, tak otčestvo se tvoří příponou -ič a -jeŭna (ŭ se čte přibližně jako “v” v např. slovenském slově “dávka” [daŭka] nebo když je ve slovenštině “v” na konci slova)
Běloruská příjmení jsou podobná těm ukrajinským, ale obvykle místo -nko mají -nka (Lukašenka) a často se vyskytuje přípona -vič (Praškovič).
Příjmení nejsou dogmatická! Rus se klidně může jmenovat Tarasenko, Ukrajinec se klidně může jmenovat Ilkov. Obvykle však tito lidi mají po otcově linii alespoň vzdálené předky ze zemí, odkud to původně je. Pokud se tedy Rus jmenuje třeba ten Tarasenko, na 90 % se v jeho rodokmenu objeví Ukrajina a pokud se jmenuje Ukrajinec “Ilkov”, s největší pravděpodobností byli jeho předci Rusové.
PROSÍM, HLAVNĚ SE VYVARUJTE TĚMTO VĚCEM:
- Použití dvou křestních jmén pro sestavení jména - Sergei_Ivan, Vladimir_Nikolay apod.
- Mužské postavy s přechýleným jménem. Tady jsem to osobně neviděl, ale na jiných RP serverech ano. Muž se prostě nemůže jmenovat Anton_Smirnova, stejně jako se nikdo nemůže jmenovat Ludvík Svobodová. Platí to i naopak - žena by se neměla jmenovat Irina_Smirnov, ale s určitým dodáním backgroundu se dá u tohoto pochopit, že si nějaká holka třeba poangličtila jméno.
Možný background vaší postavy - krátký historický exkurz do novodobé historie Ruska
Podle toho, kolik je vaší postavě let, se i odvíjí logicky i její zkušenosti, názory a pohledy. Opět, neberte tohle jako dogma, ale spíše jako nápady, jak a proč by se vaše postava mohla ocitnout mimo rodnou zemi.
Spoiler
Pokud je vaše postava narozena před rokem 1991, stala se na vlastní oči svědkem pádu sovětského komunismu a následné privatizace, transformace bývalých svazových republik na kapitalistickou tržní ekonomiku a krátkodobého úsvitu demokracie. Zároveň jste však byli svědky extrémní ekonomické krize, kdy téměř 90 % Rusů (pravděpodobně včetně vás) zažilo chudobu, prudce narostla kriminalita, vzestoupila ruská mafie a k moci se dostávali oligarchové. Vaši rodiče čekali na výplatu klidně i 4 měsíce a stejně dostali jen část. Vaše země se vám ztrácela před očima - prezident Jelcin nechal rozstřílet ruský parlament, který se ho snažil sesadit, začaly čečenské války. Vaše postava měla těžké mládí a byla zvyklá žít skromně, protože to byla jediná možnost, jak přežít devadesátá léta. Pokud jste utekli už v devadesátých letech, bylo to z ekonomických důvodů. Jestli jste zůstali a utekli až nedávno, můžete RPit, že váš charakter utekl třeba i z politických důvodů. Samozřejmě ekonomická migrace je stále věc - Rusko na tom moc dobře není.
Pokud RPíte postavu, která je mladší (třeba 20-30 let), už jste nezažili ty opravdové, kruté devadesátky. Narodili jste se do Putinovy éry, která znamenala jistou stabilizaci poměrů a zmenšení moci oligarchů, ale za cenu postupné ztráty demokracie. Rusko na tom sice za vašeho mládí nebylo úplně nejlépe, ale lepší než nic. Pokud jste z Moskvy nebo Petrohradu, je šance, že váš život byl i docela dobrý. S postupně utuhujícím se režimem jste si však pravděpodobně uvědomili, že Rusko se řítí do obrovských problémů, které nedokážete odvrátit kvůli ohromné síle místní propagandy, která většinu populace zmanipulovala. Vzhledem k tomu, že vaše postava odešla do San Andreas, předpokládejme, že vaše postava byla natolik uvědomělá, že Rusko z politických důvodů opustila. Pokud RPíte LGBT charakter (a jako, že jsem tu pár ruských lesbiček viděl), tak politická perzekuce LGBT komunity v Rusku bude stoprocentně důvod číslo jedna, proč se vaše postava rozhodla zemi opustit.
(Všechny tři východoslovanské státy na tom byly, co se ekonomické situace týče, podobně. Ve všech třech zemích byla vysoká korupce, v Bělorusku se dostal k moci Lukašenka a úplně zabil běloruskou demokracii, na Ukrajině zase obrovskou moc získali oligarchové. Pokud vaše postava náhodou nebude z Ruska, ale z jedné z těchto dvou, prostě si to můžete přizpůsobit.)
Nyní se podíváme na jednotlivé národy a rozebereme si unikátně každý z nich.
Ruské charaktery
Kolektivní mentalita Rusů
V ruské společnosti můžeme vidět určitý paradox - Rusové jsou hrdý národ, který před nikým nebude sklánět hlavu. Na druhou stranu jsou však posedlí svými vlastními autoritami - ať už to byl car, Lenin, Stalin nebo v současnosti Putin, ruský lid vždy potřeboval, aby ho vedla nějaká silná osobnost. I proto je nepravděpodobné, že by v blízkých desetiletích v Rusku mohla být demokracie.
Ptali jste se někdy, proč Rusy ještě nenapadlo svrhnout Putina? No, kromě toho, že Putin dokázal propagandou přesvědčit své občany, že je dobrý, to má ještě jeden důvod - Rusové jsou dost konzervativní národ a nemají rádi změny. Také mají z devadesátých let dost špatné zkušenosti s demokracií. Jsou v podstatě pasivní ke své vnitropolitické situaci, protože jejich mentalita se dá shrnout slovy „Dokud to funguje, neopravuj to.” nebo také „Vždycky může být hůř.” Má to jednoduchou logiku - vždycky, když se ruský národ pokusil o nějakou větší změnu, vytvořili něco mnohem horšího. Pro příklad si můžeme uvést obě revoluce roku 1917 - únorovou a říjnovou. Při první bylo svrženo carství, s jehož tehdejším stavem nebyli Rusové spokojeni, při druhé - říjnové - revoluci byla nastolena diktatura proletariátu a komunistický režim, který pak v tehdejším Sovětském svazu zabil miliony a miliony lidí. Něco podobného se stalo de facto i v době vlády Gorbačova, kdy se lidé chtěli zbavit komunismu a dopadlo to tak, že 90 % Rusů žilo v 90. letech v chudobě nebo na jejím pokraji. Tohle příčinilo, že se mnoho Rusů bojí změn a působí proto konzervativně. Co se týče vás, jakožto těch, co utekli - prostě jste raději utekli než abyste se s ostatními pokusili o změnu. Je to jednodušší.
Další rysy ruské mentality a kultury, kterými můžete obohatit své RP:
Rusové jsou velice spirituální a pověrčivý národ
Komunismus svou protináboženskou politikou sice způsobil, že přibližně 26 % Rusů jsou ateisté - přesto však téměř každý Rus věří v určitou formu zlých duchů nebo “démonů”, kteří jim chtějí překazit plány, a jsou jednoduše řečeno pověrčiví.
Minimálně by se hodilo RPit základní věci typu: klepání do dřeva nebo to, že když rozbije vaše postava zrcadlo, bude mít neštěstí
Další zajímavé ruské pověry či rituály jsou například:
- Když jedou Rusové na výlet, těsně před odjezdem si sednou ke stolu a drží minutu ticha.
- Svobodné dívky nesmějí sedět u rohu stolu, jinak se následujících 7 let nevdají.
- Rusové nesmějí mluvit o svých budoucích plánech se šťastným, optimistickým tónem, jinak je postihne neštěstí a nevyjde to - nejlepší je o nich nemluvit vůbec. Pokud to nejde, tak alespoň s pesimistickým tónem.
- Když vám někdo šlápne na nohu, musíte mu to oplatit, jinak mezi vámi bude vážný konflikt.
- Ostré předměty (např. nůž) se nikdy nesmějí dávat osobě přímo. Také se nesmí dávat jako dar.
- Pokud při skupinové procházce narazíte na překážku (strom, sloup apod.), všichni ho musí obejít ze stejné strany.
- Čeká-li vás důležitá zkouška (ve škole nebo třeba odborné přezkoušení v práci), nemyjte si den předtím vlasy. Mohli byste spolu s nimi vymýt i vaše vědomosti.
Rusové neslaví Vánoce - nebo spíš je berou trochu jinak
Opět zmíníme naše „oblíbené” komunisty, kteří v rámci protináboženské politiky zakázali Vánoce (druhý nejdůležitější křesťanský svátek), které se tradičně slavily 7. ledna (25. prosince podle juliánského kalendáře). Místo toho byl zaveden svátek „Nový rok”, kdy si lidé začali dávat dárky 31. prosince. Jako ústřední postavu, která nosí dětem v tento den dárky, bolševici vzali z předkřesťanské slovanské mytologie postavu Dědy Mráze, krutého vládce zimy, kterému však byl režimem změněn charakter na kladného, štědrého zimního pána, který spolu se svou vnučkou Sněhurkou nosí dárky pod novoroční stromek, tedy přejmenovaný vánoční stromek.
Tradice sovětského Nového roku zůstala v Rusku, Bělorusku a částech Ukrajiny dodnes. Vánoce byly v době perestrojky sice obnoveny jako oficiální svátek, ale stal se z nich čistě církevní svátek. Dárky si stále drtivá většina rozdává 31. prosince a 7. ledna si akorát zajdou do kostela. Nevěřící Rusové pak Vánoce neslaví vůbec.
Ruské Velikonoce
V Rusku se na Bílou sobotu (den před Velikonoční nedělí) peče sladký pokrm zvaný “pascha” (Pascha je i název pro Velikonoce v ruštině), který je ve tvaru jakoby pyramidy bez špičky, a je na něm vyzobrazen ruský pravoslavný kříž a písmena “XB”, což v převedení do latinky je “ChV” - Christos Voskres (Kristus zmrtvýchvstal). Tento pokrm přinesou v neděli do kostela, kde jim ho kněz požehná.
Ti, kteří tu víru, v převedení na Skimo jazyk, hodně “potí”, drží 40 dní před Velikonoční nedělí takzvaný “Velký půst”, při kterém v určité dny jedí jen určité potraviny, mezi které v žádném případě nepatří maso.
Taky se celých 40 dní, co trvají Velikonoce, věřící mezi sebou zdraví „Хristosъ voskrese” (Kristus vstal z mrtvých!) a odpovědí na tento pozdrav je „Voistinu voskrese!” (Opravdu vstal z mrtvých!).
Pohanské svátky
Rusové jsou pravoslavní. Pravoslaví se od katolicismu liší mj. decentralizací - většina pravoslavných zemí má svou vlastní církev, tudíž jim žádný Vatikán z úplně jiné kultury neurčuje dogmata, a do určité míry si pravoslavné země zachovávají svou původní kulturu. Jedním z pozůstatků tzv. „jazyčestva” (pohanství) jsou ony pověry a zlí duchové, o kterých jsem již psal. Mimo to se také dodnes zachovalo pár zajímavých původně pohanských svátků (které si pak pravoslavná církev přizpůsobila potřebám křesťanství). Nejznámější z nich jsou Den Ivana Kupala a Maslenica.
Den Ivana Kupala - tento svátek se slaví na letní slunovrat. V Rusku podle juliánského kalendáře se slaví od 6. do 7. července, na Ukrajině, kde nově přijala církev gregoriánský kalendář, se slaví 23. až 24. června. Jedna se o oslavu letního slunovratu. Ze zeměpisu jistě víte - na letní slunovrat je Slunce nejblíže k zemi a od tohoto dne už se od sebe tato tělesa pouze vzdalují a noc se prodlužuje, což v pohanské tradici symbolizuje špatné časy (zimní slunovrat zase naopak symbolizuje pozitivitu a nový začátek, protože se Země ke Slunci zase začíná přibližovat). Při oslavě se prostě někde v lese udělají ohnivé kruhy, kolem kterých se lidi točí a zpívají, aby se údajně „přiblížili” ke vzdalujícímu se Slunci.
Tady se můžete podívat na záběr z jednoho rusko-ukrajinského seriálu, jak přibližně vypadá Den Ivana Kupala. Kdyby se setkalo hodně Rusů/Ukrajinců, mohla by z toho být zajímavá RP scéna. Pokud by se to podělalo, tak možná i RP scéna pro HZS.
Maslenica - je pohyblivý svátek, jehož datum závisí na datu Velikonoc v daném roce. V roce 2024 připadá na 11. března až 17. března. Slaví se celý týden a jedná se o svátek vítání jara. Slaví se celý týden a každý den má svůj význam, důležité ale je, že se v tuto dobu nejí maso. V průběhu týdne děti staví figurínu, která se jmenuje „Maslenica”, stejně jako ten svátek. Ta se v neděli (poslední den Maslenice) slavnostně zapálí, u toho se pije, tancuje apod. Lidi, kteří jsou v páru, se sobě vzájemně omlouvají a odpouštějí si za to, co si poslední rok udělali.
Rusové se v cizích zemích většinou sdružují
Ruští imigranti první generace, kteří přijedou například do USA (dá se aplikovat i na San Andreas), většinou nejsou schopni se plně asimilovat do místní společnosti. Jejich specifická kultura navíc nemá na Západě tolik pochopení - proto Rusové většinou hledají v těchto zemích jiné Rusy a zdržují se především mezi nimi.
Rusové nejsou moc otevření
Rusové často mohou na své okolí působit dost vážně, možná až suše - málo se usmívají, nenamluví toho tolik. V žádném případě to není tak, že by Rusové byli bezemoční, prostě v Rusku není zvykem se náhodně usmívat nebo se jen tak začít s někým bavit na ulici.
Nekorektní humor
Neplatí to tak, samozřejmě u všech, i mezi Rusy se najdou přecitlivělí lidé, ale většinou nebývají zrovna moc korektní, co se humoru týče - je plný rasismu, násilí apod. Běžně nazvou černocha ne***m a nepřijde jim to nijak divné.
Ženy musí do kostela nosit šátek přes vlasy
V pravoslaví je taková tradice, že hlavou muže je Bůh, a hlavou ženy je její muž. Proto by muž neměl mít v kostele pokrývku hlavy, zatímco žena ano. Konkrétně nosí šátky, které jim pokrývají zejména zadní část hlavy, včetně vlasů. Tento zvyk vychází z původního křesťanství (donedávna to tak bylo i u katolíků) a má to vcelku praktický základ - vlasy jsou korunou krásy ženy, a v kostele by jimi mohla rozptylovat muže při modlitbách. Taky by žena neměla do kostela chodit v kalhotech, ale v sukni nebo šatech.
Spoiler
Takto přibližně může vypadat žena, která se správně obléká do kostela.
Oslavy a jiné aktivity
Rusové rádi slaví a vyhledávají příležitosti ke slavení - kamarád se zasnoubil? Jdem to zapít! Bratr dostal novou práci? Jdem to zapít! Velice rádi chodí na ryby nebo si grilují a popíjejí na zahradě. Obzvláště populární jídlo, které Rusové připravují na zahradní sešlosti s kamarády, je šašlyk - marinované maso napíchnuté na tyčích ve formě špízu. Jinak jsou to lidi jako každý jiný a mají obyčejné zájmy - chodí s kamarády na pivo, ženy třeba chodí nakupovat apod.
Ruská pohostinnost
Rusové, a především Rusky - ženy - jsou velmi pohostinný národ. Když víte, že jdete na návštěvu k Rusce, nejezte. Poté, co k ní dorazíte, uvede vás v omyl tím, že řekne, že vám připravila/připraví lehké pohoštění. V její kuchyni však spatříte hotový švédský stůl. Ne vždy to funguje až takto do extrémů, ale doufám, že si dokážete nyní představit ruské pohostinství.
Rusky jsou submisivní v partnerském životě, ale dominantní v tom manželském
Nevím, co k tomu dodat. Ruské, potažmo i ukrajinské, ženy jsou často oblíbené (možná až sexualizované) u západních, hlavně konzervativních, mužů kvůli tomu, že panuje všeobecné přesvědčení, že nejsou tolik emancipované a zkrátka splňují znaky tradiční ženy. To je do jisté míry pravda, ale po svatbě pak zjistíte, že nejste svým pánem. Ve vaší domácnosti se začíná postupně nastolovat matriarchát. Když přijdete domů namazaní, spíte na gauči, případně dostanete po hlavě papučí.
Zásnuby a svatby
Stejně jako ostatní, Rusové se mohou vzít prostě na matrice nebo na nějakém pěkném místě, na observatoři ve Verdant Bluffs nebo prostě někde.
Zajímavější jsou ovšem ty církevní (platí pro pravoslavné celkově) - zásnuby probíhají v kostele a na první pohled to vypadá už jako svatba naostro, jenom bez svatebních šatů. Pak se ty zásnuby jdou zapíjet s oběma rodinami a přáteli (snoubenky i snoubence) v podstatě jako kdyby šlo o svatbu.
Opravdová svatba se pak v pravoslavném kostele dělá tak, že si u vstupu do kostela vymění prstýnky a pak před oltářem probíhá korunovace - svědci jim nasazují na hlavu korunu. Nedochází zde k žádné výměně slibů, protože se počítá s tím, že novomanželé jdou do svazku dobrovolně a jsou připraveni přijmout přítomnost Boha. Zajímavá je taky spirituálnost pravoslavných svateb - pravoslavní berou manželství ne jako svazek muže a ženy, ale jako svazek muže, ženy a Boha. Proto zde nepadá ani věta „dokud vás smrt nerozdělí”, protože smrt na tento svazek nemá žádnou moc a je věčný.
Čemu se určitě vyvarujte!!!
RPení Rusa jako alkoholika a neustálé pití vodky
Všude se najdou alkoholici, ale v západní kultuře, i v Česku a na Slovensku, můžeme najít stereotypní klišé, že skoro každý Rus je alkoholik a pije každý den především vodku. Toto, prosím vás, opravdu ne. Často mají všelijaké oslavy a tam se alkohol pije běžně a pijou ho tam dost, ale mimo ně ne zase tolik, jak si lidé myslí. Co se vodky týče, tak ta se v Rusku sice pije dost, ale proto, že je levná, tudíž cenově dostupná pro chudé Rusy (což je většina). Jinak normálně s kamarády pijou v hospodách pivo, bohatší v zahraničí si dají i třeba whiskey, rum nebo brandy.
RPení horkokrevného Rusa
Ne každý Rus všechny problémy řeší násilím.
Komunismus
V Rusku sice panuje nostalgie po Sovětském svazu, ale vy jako imigrant na Západě, s informačními prostředky, které v Rusku dostupné nejsou, a znalostí cizího jazyka, byste se tomu měli vyvarovat. Konec konců vaši předkové pravděpodobně seděli v gulagu. Je třeba si uvědomit, že komunismus úplně zničil vaši zemi a rozbil mentalitu jejích obyvatel. Dalo by se říci, že kvůli následkům komunismu (zaostalost oproti západním zemím) vaše postava Rusko i opustila, proto jste uvědomělý a rozhodně nebudete nosit tetování srpu a kladiva. (Na Skimo jsem to sice zatím neviděl, ale na zahraničním RP jsem se s tím setkal.)
RP nenávisti k Západu
Huh, tak co tam potom děláš? Sice ho Rusové nemusí úplně milovat, ale vyloženě ho nenávidět by bylo pokrytectví.
Podporovatelé Putina, „Ukrajinci jsou banderovci!”
Jasně, můžou se i lidi s takovým smýšlením najít, ale možná vás zaskočím, když vám řeknu, že to je nepravděpodobné. Pokud vaše postava utekla v posledních 10 letech, je dost pravděpodobné, že Putin byl důvod číslo jedna jejího exodu z rodné země.
Z mojí zkušenosti jinak Rusové a Ukrajinci spolu často v zahraničí vycházejí, jakkoliv nepravděpodobným se to zdá.
Ukrajinské charaktery
Tady to nebudu rozebírat tolik dopodrobna, stejně je tu tolik lidí neRPí a v mentalitě i kultuře si jsou z velké části podobní, vypíchnu akorát největší rozdíly:
Vánoce a Velikonoce
Vánoce se slaví podle gregoriánského kalendáře, tj. 25. prosince, a dárky jim nosí sv. Mikuláš. Více na východě se stále můžete setkat s oslavami sovětského Nového roku. Na Vánoce připravují pokrm zvaný “kuťa”. Také je tradicí navštívit svého kmotra a kmotru.
Pokrm, který připravují na Velikonoce, vypadá trochu jinak a jmenuje se “paska”.
Nacionalismus
Ukrajinci, dokonce i ti, co žijí v zahraničí, jsou dost vlastenečtí - hlavně ti, co pocházejí ze západních oblastí země. Ukrajina má velmi krvavou historii a jejich jazyk byl po dobu jejich historie několikrát zakazován. Během říjnové revoluce se neúspěšně pokusili o vyhlášení nezávislosti a byli poraženi bolševiky. Následně na Ukrajině vypukl ve 20. a znovu ve 30. letech obrovský hladomor, při kterém zemřela čtvrtina Ukrajinců. Také druhá světová válka je moc nešetřila - Němci povraždili přibližně 7 miliónů Ukrajinců, opět něco okolo pětiny až čtvrtiny populace tehdejší USSR.
Hodně velkou roli v jejich národním cítění hrají záporožští kozáci - ti jsou dodnes považováni za symbol boje za svobodnou Ukrajinu (nejznámější hejtman - Bohdan Chmelnický - dokázal Ukrajinu vymanit z područe Polska-Litvy).
Komunismus
Pokud jsem u Rusů zmiňoval, že u těch, kteří žijí v zahraničí, není vhodné RPit komunismus, tak u Ukrajinců to platí ještě třikrát, ne-li čtyřikrát, pětkrát tolik. Vaši předci nejen, že byli v gulagu, ale ještě je Stalin i nechal cíleně vyhladovět.
Jazyková otázka
Ukrajina není jednotná země. Z kulturního hlediska je rozdělena na 4 velké regiony - Západní Ukrajina, Střední Ukrajina, Východní Ukrajina a Jižní Ukrajina. Tyto regiony se liší především jazykovým složením, částečně mentalitou, historií, a do invaze roku 2022 i vztahem k Rusku. Níže popisuji jednotlivé regiony a podle toho, odkud bude vaše postava pocházet, si můžete zvolit i její rodný jazyk a to, jaký bude mít defaultně vztah s postavami ruské národnosti.
Spoiler
Na vrchním obrázku je vidět procentuální zastoupení těch, kteří považují ruštinu za svůj rodný jazyk. Čím tmavší, tím více ruštiny.
Na spodním obrázku je procentuální zastoupení lidí, kteří ruštinu nemusí mít za svůj rodný jazyk, ale používají jej v běžném životě. Žlutá - absolutně převládá ukrajinština, zelená - 50/50, tmavě zelená - absolutně převládá ruština.
Západní Ukrajina - centrem je Lvov. V minulosti byl tento region součástí Polska, případně Rakouska a malinká část i Československa, proto k těmto zemím má i blízko a mají více prozápadní smýšlení. Lidi zde mluví v drtivé většině ukrajinsky. V určitých oblastech západní Ukrajiny v počtu věřících dokonce ani nevede pravoslavná církev, nýbrž řeckokatolická církev.
Střední Ukrajina - v ní se nachází mj. i hlavní město Kyjev. Většina mluví ukrajinsky, nicméně v určitých oblastech je možné se setkat i s ruštinou. Zvláštní úkaz je pak takzvaný suržyk - smíšený jazyk mezi ukrajinštinou a ruštinou, používající ruskou slovní zásobu, ale ukrajinskou výslovnost.
Jižní Ukrajina - takovým, v podstatě, centrem, se dá považovat město Oděsa. Jih Ukrajiny je charakteristický velkými stepními oblastmi, které začaly být ve velkém osídlovány až okolo 17. až 18. století. Velká část jižní Ukrajiny byla v minulosti součástí Osmanské říše či nějakého z jejich vazalských států. Poté, co carevna Kateřina II. porazila Krymský chanát a vyhnala Turky z Ukrajiny, založil zde její milenec Grigorij Potěmkin spoustu nových měst, včetně Oděsy, Chersonu nebo Sevastopolu. Oděsa je mj. známá i tím, že tam žilo spoustu židů. Lidé na Jižní Ukrajině mluví spíše rusky.
Východní Ukrajina - každý o ní slyšel - Donbas, Charkov. Hlavním centrem je zmíněný Charkov. Drtivá většina lidí používá ruštinu a žije tady dost etnických Rusů, což Rusko použilo i jako záminku pro vpád. Ti se sem dostali zejména v době ukrajinského hladomoru v letech 1932-1933, kdy etničtí Ukrajinci v této oblasti vymřeli a vesnice/města duchů byla následně dosídlována etnickými Rusy.
Rozdíl mezi ukrajinštinou a ruštinou
V ruštině a ukrajinštině je pohyblivý a dynamický přízvuk - jednoduše řečeno, přízvuk v obou jazycích funguje velmi podobně. Pro člověka, který ani jeden z těchto jazyků nezná, to vytváří iluzi o podobnosti těchto jazyků. Skutečnost je však taková, že si tyto jazyky nejsou vzájemně ani srozumitelné. Ukrajinci umí rusky, protože je nutili se tento jazyk učit. Rusové však ukrajinštině v drtivé většině vůbec nerozumí. Jazyky, které jsou z hlediska slovní zásoby nejpodobnější ukrajinštině, jsou: běloruština (84% podobnost), polština (70%), slovenština (66%) a až na čtvrtém místě je ruština (62%). Jednoduše - ukrajinština to má blíže k západoslovanským jazykům. Jednou jsem se IRL setkal s Ukrajincem z Ivano-Frankovské oblasti (západ Ukrajiny) a když jsem se ho ptal, jestli s ním můžu mluvit rusky (on neuměl anglicky), tak mi řekl, že mám raději mluvit slovensky, že tomu rozumí více. Takže asi tolik k (ne)podobnosti s ruštinou.
Slovník základních slov v obou jazycích, co byste mohli někdy využít:
Spoiler
|
ČESKY
|
RUSKY (foneticky)
|
UKRAJINSKY
|
|
Zdravím / Ahoj / Čau
|
Privjet / Zdravstvuj / Zdarova/Zdrastě
|
Pryvit
|
|
Dobrý den
|
Dobryj děň / Zdravstvujtě
|
Dobroho dňa
|
|
Jak se máš?
|
Kak děla?
|
Jak spravy?
|
|
Dobře / Špatně
|
Charašo / Plocho
|
Dobre / Pohano
|
|
Kamarád / Kamarádka
|
Drug / Padruga
|
Druh / Podruha
|
|
Teď
|
Sičas (hovorově i Šas)
|
Zaraz
|
|
Ano
|
Da
|
Tak
|
|
Ne
|
Nět
|
Ni
|
|
Co?
|
Što?
|
Ščo?
|
|
Kde?
|
Gdě?
|
De?
|
|
Kdo?
|
Kto?
|
Chto?
|
|
Kdy?
|
Kagda?
|
Koly?
|
|
On, ona, ono, oni
|
On, ona, ono, oni (ana, ano)
|
Vin, vona, vono, vony
|
|
Promiňte
|
Izvinitě
|
Vybačte
|
|
Děkuji
|
Spasiba
|
Ďakuju
|
|
Není zač
|
(Da) ně za što
|
Nema za ščo
|
|
Prosím
|
Pažalujsta
|
Buď(te) laska
|
|
Na shledanou
|
Da svidanija
|
Do pobačenňa
|
|
Ahoj (při loučení)
|
Paka
|
Buvaj
|
|
Nerozumím.
|
Ně panimaju.
|
Ne rozumiju.
|
|
Jazyk
|
Jazyk
|
Mova
|
|
Mluvit
|
Gavariť
|
Hovoryty
|
|
Nepřítel
|
Vrag
|
Voroh
|
|
1, 2, 3, 4, 5
|
Adin, dva, tri, četyrje, pjať
|
Odyn, dva, try, čotyry, p'jať
|
|
6,7,8,9
|
Šesť, sěm, vosěm, devjať
|
Šisť, sim, visim, dev’jať
|
|
Dnes
|
Sivodňa
|
Sjohodni
|
|
Milovat
|
Ljubiť
|
Kochaty
|
| Zrada* |
Izměna/Predatělstvo |
Zrada |
| Zrádce |
Izměnnik/Predatěl |
Zradnyk |
| |
|
|
*Izměna (RU) i zrada (UA) se používá i ve významu nevěry. Podvést partnera se řekne rusky izměniť (komu/čemu), ukrajinsky zradyty (koho co)
Povšimněte si, jak má ukrajinský jazyk spíše západoslovanskou lexiku.
Závěr
Na závěr akorát doufám, že jste tento příspěvek dočetli do konce, a že to někoho třeba i inspiruje a uvidím, že se ruské postavy budou více držet svých kořenů. Při nejlepším bych si přál, aby lidi, co RPí Rusy, měli alespoň ruská jména.
K sepsání návodu jsem se částečně inspiroval (některé body převzal a rozvedl) od hráče s přezdívkou CapoN, který byl adminem na bývalém SA-MP serveru LA-RP. Ten se zase inspiroval hráči TheRuquzushka a Algebra z LS-RP.
Úvod
Zdravím všechny. Jsem Reichard a v realitě studuji na univerzitě historii a ruskou filologii (tj. ruský jazyk, ruskou historii, ruskou kulturu), o což se pochopitelně zajímám i ve svém volném čase (potažmo o východoslovanskou kulturu celkově). Na Skimu se už pár měsíců pohybuju a všiml jsem si, že je i zde hodně lidí roleplayujících za Rusy, případně Ukrajince (Bělorusa jsem tu zatím žádného neviděl), proto bych se chtěl podělit o své znalosti, které jsem nabyl svými studii, ve volném čase či prostě tím, že OOCly mám mj. i ruské a ukrajinské kamarády. Bohužel neznám v reálném životě žádného Bělorusa, proto tento příspěvek, ač má přiblížit komunitě východní Slovany celkově, bude dost ochuzen o Bělorusko, kde nemám možnost tyto kulturní záležitosti konzultovat přímo s příslušníky daného národa. V tématu budu se vší viditelností psát ty nejpodstatnější věci, nicméně ve spoilerech bude občas podrobnější výklad, kde určité věci budou zdůvodněny.
Tvorba postavy
Jméno
Než začneme RPit, pochopitelně si musíme založit nějakou postavu a vymyslet k ní vhodné jméno. K tomu nám může pomoci mimo jiné i stránka fantasynamegenerators.com, kde si můžete vygenerovat jméno většiny národů na světě, včetně těch diasporních (tj. národů nemajících vlastní stát - Čečenci, Tataři apod.).
Ke zmíněné stránce však upozorňuji na jednu věc - Rusové se často oficiálně představují ve formátu: „Příjmení, Jméno Otčestvo” - a takto jsou ta jména napsána i na této stránce - např. Volkov, Vladimir Ivanovič. Vy si ve hře z praktických důvodů dejte Jméno Příjmení, ale do životopisu byste si mohli eventuálně napsat i celé jméno.
Otčestvo (nebo také patronymum) je ve východoslovanských (ale i jiných) národech jméno, které je odvozeno od jména otce, obvykle je ke jménu otce přidána přípona, která se v jednotlivých jazycích liší a podrobně to rozeberu u každého z nich.
Spoiler
V minulosti vzniklo údajně proto, že v jedné vesnici bylo mnoho lidí stejného křestního jména (např. Vladimir) a pro rozlišování těchto např. Vladimirů mezi sebou se začali oslovovat i jménem otce. Otčestva vznikla už za časů Kyjevské Rusi (10. století) a příjmení až o mnoho stovek let později.
Celkem důležitou roli otčestvo i v dnešní době hraje při vykání - možná jste si někdy všimli, že ve východoslovanských jazycích neexistuje žádné slovo, které by bylo ekvivalentem k našemu „pane/paní, slečno” apod. Známé lidi, kterým však vykáme, oslovujeme jménem a otčestvem - převedeně do češtiny např. „Dobrý den, Antone Pavloviči.”
V ruštině existuje sice dvojice slov господин/госпожа (gospodin/gospoža) a v ukrajinštině пан/пані (pan/pani), ale používají se jen ve vysoce formálním kontextu - například (rus.) „Gospodin preziděnt” / (ukr.) „Pane prezydente”. Pokud chceme oslovit někoho neznámého, Rusové obvykle použijí „mužčina” (doslova „muži”) nebo „ženšina/děvuška” (doslova „ženo” nebo „děvče”), případně se v Rusku lze občas setkat i s poměrně zastaralým oslovením „tovariš” (soudruh) - podotýkám, že v ruštině neexistuje pátý pád, oslovujeme prvním pádem. V ukrajinštině a běloruštině se s oslovovacím pádem setkat lze.
Ruské jména - jak jsem říkal předtím, ruská jména se skládají ze vzorce „Jméno - Otčestvo - Příjmení” - tj. například Anton Pavlovič Volkov / Alina Pavlovna Volkova
Ruské příjmení obvykle končí na koncovku -ov, -jev/-jov, -in, případně -skij (Volkov, Mendělejev, Korovkin, Kovalevskij…). Ženy svá příjmení v ruštině přechylují přidáním “a” na konec - Volkova, Mendělejeva, Korovkina, u -skij se změní na -skaja, tedy např. Kovalevskaja.
Spoiler
Křestní jména - existuje plno stránek s ruskými křestními jmény.
Populární mužská jména jsou např. Vladimir, Ivan, Sergej, Pavel, Roman, Dmitrij, Michail, Nikita, Aleksandr…
Populární ženská jména - např. Sofija, Jekatěrina, Marija, Natalija, Aleksandra, Alina, Irina…
Otčestva se v ruštině tvoří obvykle tak, že vezmete jméno otce a přidáte příponu -ovič nebo -ovna Toto platí zejména u jmén, které končí na souhlásku - tj. Vladimirovič, Antonovič, Vladimirovna, Antonovna
V případě, že jméno otce končí na písmeno “j” (Sergej, Nikolaj), používá se -jevič/-jevna - Sergejevič, Nikolajevič, Sergejevna, Nikolajevna.
Pokud jméno otce končí na samohlásku (Nikita, Ilja), přidá se přípona -ič (Nikitič, Iljič) a k ženě -jevna - Iljevna, Nikitijevna.
Ukrajinská jména - se tvoří velmi podobně, ale otčestvo se tvoří příponou -vyč a -ivna (Volodymyrovyč, Volodymyrivna…) - př. Dmytro Volodymyrovyč Jarovenko / Olena Volodymyrivna Jarovenko
Ukrajinská příjmení obvykle končí na koncovku -nko, případně -čuk, -(j)uk (Tereščenko, Bojarčuk, Serďuk), případně -skyj (Dobrovolskyj), případně, stejně jako u ruských, -in (Osokin). U žen se -nko, -čuk, -juk nepřechyluje ani neskloňuje, u -skyj se mění na -ska (Dobrovolska), u -in se stejně jako u RU přidá -a.
Spoiler
Křestní jména jsou některá podobná ruštině, ale jsou psána jinak. Obecně se dá říct, že tam, kde Rusové píší měkké i, Ukrajinci často dávají tvrdé y, často se mění “a” v “o”, ruské “je/e” se často mění na “i”. Velmi důležité je, že Ukrajinci místo G používají vždy H.
Populární mužská jména: např. Volodymyr, Ivan, Serhij (viz rus. Sergej), Taras, Dmytro (Dmitrij), Oleksandr (Aleksandr), Ihor (Igor), Pavlo (Pavel), Petro (Pjotr), Mychajlo (Michail), Mykola (Nikolaj), Mykyta (Nikita)
Populární ženská jména: např. Kateryna (Jekatěrina), Oleksandra (Aleksandra), Olena (Aljona/Jelena), Iryna (Irina), Marharyta (Margarita), Anhelina (Angelina)
Běloruská jména - Bělorusové často používají ruská jména, protože hlavním používaným jazykem je v Bělorusku ruština - běloruská kultura i jazyk jsou běloruskou vládou potlačovány ve prospěch ruské kultury a ruského jazyka, nicméně pokud už chcete mít bělorusko jméno, tak otčestvo se tvoří příponou -ič a -jeŭna (ŭ se čte přibližně jako “v” v např. slovenském slově “dávka” [daŭka] nebo když je ve slovenštině “v” na konci slova)
Běloruská příjmení jsou podobná těm ukrajinským, ale obvykle místo -nko mají -nka (Lukašenka) a často se vyskytuje přípona -vič (Praškovič).
Příjmení nejsou dogmatická! Rus se klidně může jmenovat Tarasenko, Ukrajinec se klidně může jmenovat Ilkov. Obvykle však tito lidi mají po otcově linii alespoň vzdálené předky ze zemí, odkud to původně je. Pokud se tedy Rus jmenuje třeba ten Tarasenko, na 90 % se v jeho rodokmenu objeví Ukrajina a pokud se jmenuje Ukrajinec “Ilkov”, s největší pravděpodobností byli jeho předci Rusové.
PROSÍM, HLAVNĚ SE VYVARUJTE TĚMTO VĚCEM:
- Použití dvou křestních jmén pro sestavení jména - Sergei_Ivan, Vladimir_Nikolay apod.
- Mužské postavy s přechýleným jménem. Tady jsem to osobně neviděl, ale na jiných RP serverech ano. Muž se prostě nemůže jmenovat Anton_Smirnova, stejně jako se nikdo nemůže jmenovat Ludvík Svobodová. Platí to i naopak - žena by se neměla jmenovat Irina_Smirnov, ale s určitým dodáním backgroundu se dá u tohoto pochopit, že si nějaká holka třeba poangličtila jméno.
Možný background vaší postavy - krátký historický exkurz do novodobé historie Ruska
Podle toho, kolik je vaší postavě let, se i odvíjí logicky i její zkušenosti, názory a pohledy. Opět, neberte tohle jako dogma, ale spíše jako nápady, jak a proč by se vaše postava mohla ocitnout mimo rodnou zemi.
Spoiler
Pokud je vaše postava narozena před rokem 1991, stala se na vlastní oči svědkem pádu sovětského komunismu a následné privatizace, transformace bývalých svazových republik na kapitalistickou tržní ekonomiku a krátkodobého úsvitu demokracie. Zároveň jste však byli svědky extrémní ekonomické krize, kdy téměř 90 % Rusů (pravděpodobně včetně vás) zažilo chudobu, prudce narostla kriminalita, vzestoupila ruská mafie a k moci se dostávali oligarchové. Vaši rodiče čekali na výplatu klidně i 4 měsíce a stejně dostali jen část. Vaše země se vám ztrácela před očima - prezident Jelcin nechal rozstřílet ruský parlament, který se ho snažil sesadit, začaly čečenské války. Vaše postava měla těžké mládí a byla zvyklá žít skromně, protože to byla jediná možnost, jak přežít devadesátá léta. Pokud jste utekli už v devadesátých letech, bylo to z ekonomických důvodů. Jestli jste zůstali a utekli až nedávno, můžete RPit, že váš charakter utekl třeba i z politických důvodů. Samozřejmě ekonomická migrace je stále věc - Rusko na tom moc dobře není.
Pokud RPíte postavu, která je mladší (třeba 20-30 let), už jste nezažili ty opravdové, kruté devadesátky. Narodili jste se do Putinovy éry, která znamenala jistou stabilizaci poměrů a zmenšení moci oligarchů, ale za cenu postupné ztráty demokracie. Rusko na tom sice za vašeho mládí nebylo úplně nejlépe, ale lepší než nic. Pokud jste z Moskvy nebo Petrohradu, je šance, že váš život byl i docela dobrý. S postupně utuhujícím se režimem jste si však pravděpodobně uvědomili, že Rusko se řítí do obrovských problémů, které nedokážete odvrátit kvůli ohromné síle místní propagandy, která většinu populace zmanipulovala. Vzhledem k tomu, že vaše postava odešla do San Andreas, předpokládejme, že vaše postava byla natolik uvědomělá, že Rusko z politických důvodů opustila. Pokud RPíte LGBT charakter (a jako, že jsem tu pár ruských lesbiček viděl), tak politická perzekuce LGBT komunity v Rusku bude stoprocentně důvod číslo jedna, proč se vaše postava rozhodla zemi opustit.
(Všechny tři východoslovanské státy na tom byly, co se ekonomické situace týče, podobně. Ve všech třech zemích byla vysoká korupce, v Bělorusku se dostal k moci Lukašenka a úplně zabil běloruskou demokracii, na Ukrajině zase obrovskou moc získali oligarchové. Pokud vaše postava náhodou nebude z Ruska, ale z jedné z těchto dvou, prostě si to můžete přizpůsobit.)
Nyní se podíváme na jednotlivé národy a rozebereme si unikátně každý z nich.
Ruské charaktery
Kolektivní mentalita Rusů
V ruské společnosti můžeme vidět určitý paradox - Rusové jsou hrdý národ, který před nikým nebude sklánět hlavu. Na druhou stranu jsou však posedlí svými vlastními autoritami - ať už to byl car, Lenin, Stalin nebo v současnosti Putin, ruský lid vždy potřeboval, aby ho vedla nějaká silná osobnost. I proto je nepravděpodobné, že by v blízkých desetiletích v Rusku mohla být demokracie.
Ptali jste se někdy, proč Rusy ještě nenapadlo svrhnout Putina? No, kromě toho, že Putin dokázal propagandou přesvědčit své občany, že je dobrý, to má ještě jeden důvod - Rusové jsou dost konzervativní národ a nemají rádi změny. Také mají z devadesátých let dost špatné zkušenosti s demokracií. Jsou v podstatě pasivní ke své vnitropolitické situaci, protože jejich mentalita se dá shrnout slovy „Dokud to funguje, neopravuj to.” nebo také „Vždycky může být hůř.” Má to jednoduchou logiku - vždycky, když se ruský národ pokusil o nějakou větší změnu, vytvořili něco mnohem horšího. Pro příklad si můžeme uvést obě revoluce roku 1917 - únorovou a říjnovou. Při první bylo svrženo carství, s jehož tehdejším stavem nebyli Rusové spokojeni, při druhé - říjnové - revoluci byla nastolena diktatura proletariátu a komunistický režim, který pak v tehdejším Sovětském svazu zabil miliony a miliony lidí. Něco podobného se stalo de facto i v době vlády Gorbačova, kdy se lidé chtěli zbavit komunismu a dopadlo to tak, že 90 % Rusů žilo v 90. letech v chudobě nebo na jejím pokraji. Tohle příčinilo, že se mnoho Rusů bojí změn a působí proto konzervativně. Co se týče vás, jakožto těch, co utekli - prostě jste raději utekli než abyste se s ostatními pokusili o změnu. Je to jednodušší.
Další rysy ruské mentality a kultury, kterými můžete obohatit své RP:
Rusové jsou velice spirituální a pověrčivý národ
Komunismus svou protináboženskou politikou sice způsobil, že přibližně 26 % Rusů jsou ateisté - přesto však téměř každý Rus věří v určitou formu zlých duchů nebo “démonů”, kteří jim chtějí překazit plány, a jsou jednoduše řečeno pověrčiví.
Minimálně by se hodilo RPit základní věci typu: klepání do dřeva nebo to, že když rozbije vaše postava zrcadlo, bude mít neštěstí
Další zajímavé ruské pověry či rituály jsou například:
- Když jedou Rusové na výlet, těsně před odjezdem si sednou ke stolu a drží minutu ticha.
- Svobodné dívky nesmějí sedět u rohu stolu, jinak se následujících 7 let nevdají.
- Rusové nesmějí mluvit o svých budoucích plánech se šťastným, optimistickým tónem, jinak je postihne neštěstí a nevyjde to - nejlepší je o nich nemluvit vůbec. Pokud to nejde, tak alespoň s pesimistickým tónem.
- Když vám někdo šlápne na nohu, musíte mu to oplatit, jinak mezi vámi bude vážný konflikt.
- Ostré předměty (např. nůž) se nikdy nesmějí dávat osobě přímo. Také se nesmí dávat jako dar.
- Pokud při skupinové procházce narazíte na překážku (strom, sloup apod.), všichni ho musí obejít ze stejné strany.
- Čeká-li vás důležitá zkouška (ve škole nebo třeba odborné přezkoušení v práci), nemyjte si den předtím vlasy. Mohli byste spolu s nimi vymýt i vaše vědomosti.
Rusové neslaví Vánoce - nebo spíš je berou trochu jinak
Opět zmíníme naše „oblíbené” komunisty, kteří v rámci protináboženské politiky zakázali Vánoce (druhý nejdůležitější křesťanský svátek), které se tradičně slavily 7. ledna (25. prosince podle juliánského kalendáře). Místo toho byl zaveden svátek „Nový rok”, kdy si lidé začali dávat dárky 31. prosince. Jako ústřední postavu, která nosí dětem v tento den dárky, bolševici vzali z předkřesťanské slovanské mytologie postavu Dědy Mráze, krutého vládce zimy, kterému však byl režimem změněn charakter na kladného, štědrého zimního pána, který spolu se svou vnučkou Sněhurkou nosí dárky pod novoroční stromek, tedy přejmenovaný vánoční stromek.
Tradice sovětského Nového roku zůstala v Rusku, Bělorusku a částech Ukrajiny dodnes. Vánoce byly v době perestrojky sice obnoveny jako oficiální svátek, ale stal se z nich čistě církevní svátek. Dárky si stále drtivá většina rozdává 31. prosince a 7. ledna si akorát zajdou do kostela. Nevěřící Rusové pak Vánoce neslaví vůbec.
Ruské Velikonoce
V Rusku se na Bílou sobotu (den před Velikonoční nedělí) peče sladký pokrm zvaný “pascha” (Pascha je i název pro Velikonoce v ruštině), který je ve tvaru jakoby pyramidy bez špičky, a je na něm vyzobrazen ruský pravoslavný kříž a písmena “XB”, což v převedení do latinky je “ChV” - Christos Voskres (Kristus zmrtvýchvstal). Tento pokrm přinesou v neděli do kostela, kde jim ho kněz požehná.
Ti, kteří tu víru, v převedení na Skimo jazyk, hodně “potí”, drží 40 dní před Velikonoční nedělí takzvaný “Velký půst”, při kterém v určité dny jedí jen určité potraviny, mezi které v žádném případě nepatří maso.
Taky se celých 40 dní, co trvají Velikonoce, věřící mezi sebou zdraví „Хristosъ voskrese” (Kristus vstal z mrtvých!) a odpovědí na tento pozdrav je „Voistinu voskrese!” (Opravdu vstal z mrtvých!).
Pohanské svátky
Rusové jsou pravoslavní. Pravoslaví se od katolicismu liší mj. decentralizací - většina pravoslavných zemí má svou vlastní církev, tudíž jim žádný Vatikán z úplně jiné kultury neurčuje dogmata, a do určité míry si pravoslavné země zachovávají svou původní kulturu. Jedním z pozůstatků tzv. „jazyčestva” (pohanství) jsou ony pověry a zlí duchové, o kterých jsem již psal. Mimo to se také dodnes zachovalo pár zajímavých původně pohanských svátků (které si pak pravoslavná církev přizpůsobila potřebám křesťanství). Nejznámější z nich jsou Den Ivana Kupala a Maslenica.
Den Ivana Kupala - tento svátek se slaví na letní slunovrat. V Rusku podle juliánského kalendáře se slaví od 6. do 7. července, na Ukrajině, kde nově přijala církev gregoriánský kalendář, se slaví 23. až 24. června. Jedna se o oslavu letního slunovratu. Ze zeměpisu jistě víte - na letní slunovrat je Slunce nejblíže k zemi a od tohoto dne už se od sebe tato tělesa pouze vzdalují a noc se prodlužuje, což v pohanské tradici symbolizuje špatné časy (zimní slunovrat zase naopak symbolizuje pozitivitu a nový začátek, protože se Země ke Slunci zase začíná přibližovat). Při oslavě se prostě někde v lese udělají ohnivé kruhy, kolem kterých se lidi točí a zpívají, aby se údajně „přiblížili” ke vzdalujícímu se Slunci.
Tady se můžete podívat na záběr z jednoho rusko-ukrajinského seriálu, jak přibližně vypadá Den Ivana Kupala. Kdyby se setkalo hodně Rusů/Ukrajinců, mohla by z toho být zajímavá RP scéna. Pokud by se to podělalo, tak možná i RP scéna pro HZS.
Maslenica - je pohyblivý svátek, jehož datum závisí na datu Velikonoc v daném roce. V roce 2024 připadá na 11. března až 17. března. Slaví se celý týden a jedná se o svátek vítání jara. Slaví se celý týden a každý den má svůj význam, důležité ale je, že se v tuto dobu nejí maso. V průběhu týdne děti staví figurínu, která se jmenuje „Maslenica”, stejně jako ten svátek. Ta se v neděli (poslední den Maslenice) slavnostně zapálí, u toho se pije, tancuje apod. Lidi, kteří jsou v páru, se sobě vzájemně omlouvají a odpouštějí si za to, co si poslední rok udělali.
Rusové se v cizích zemích většinou sdružují
Ruští imigranti první generace, kteří přijedou například do USA (dá se aplikovat i na San Andreas), většinou nejsou schopni se plně asimilovat do místní společnosti. Jejich specifická kultura navíc nemá na Západě tolik pochopení - proto Rusové většinou hledají v těchto zemích jiné Rusy a zdržují se především mezi nimi.
Rusové nejsou moc otevření
Rusové často mohou na své okolí působit dost vážně, možná až suše - málo se usmívají, nenamluví toho tolik. V žádném případě to není tak, že by Rusové byli bezemoční, prostě v Rusku není zvykem se náhodně usmívat nebo se jen tak začít s někým bavit na ulici.
Nekorektní humor
Neplatí to tak, samozřejmě u všech, i mezi Rusy se najdou přecitlivělí lidé, ale většinou nebývají zrovna moc korektní, co se humoru týče - je plný rasismu, násilí apod. Běžně nazvou černocha ne***m a nepřijde jim to nijak divné.
Ženy musí do kostela nosit šátek přes vlasy
V pravoslaví je taková tradice, že hlavou muže je Bůh, a hlavou ženy je její muž. Proto by muž neměl mít v kostele pokrývku hlavy, zatímco žena ano. Konkrétně nosí šátky, které jim pokrývají zejména zadní část hlavy, včetně vlasů. Tento zvyk vychází z původního křesťanství (donedávna to tak bylo i u katolíků) a má to vcelku praktický základ - vlasy jsou korunou krásy ženy, a v kostele by jimi mohla rozptylovat muže při modlitbách. Taky by žena neměla do kostela chodit v kalhotech, ale v sukni nebo šatech.
Spoiler
Takto přibližně může vypadat žena, která se správně obléká do kostela.
Oslavy a jiné aktivity
Rusové rádi slaví a vyhledávají příležitosti ke slavení - kamarád se zasnoubil? Jdem to zapít! Bratr dostal novou práci? Jdem to zapít! Velice rádi chodí na ryby nebo si grilují a popíjejí na zahradě. Obzvláště populární jídlo, které Rusové připravují na zahradní sešlosti s kamarády, je šašlyk - marinované maso napíchnuté na tyčích ve formě špízu. Jinak jsou to lidi jako každý jiný a mají obyčejné zájmy - chodí s kamarády na pivo, ženy třeba chodí nakupovat apod.
Ruská pohostinnost
Rusové, a především Rusky - ženy - jsou velmi pohostinný národ. Když víte, že jdete na návštěvu k Rusce, nejezte. Poté, co k ní dorazíte, uvede vás v omyl tím, že řekne, že vám připravila/připraví lehké pohoštění. V její kuchyni však spatříte hotový švédský stůl. Ne vždy to funguje až takto do extrémů, ale doufám, že si dokážete nyní představit ruské pohostinství.
Rusky jsou submisivní v partnerském životě, ale dominantní v tom manželském
Nevím, co k tomu dodat. Ruské, potažmo i ukrajinské, ženy jsou často oblíbené (možná až sexualizované) u západních, hlavně konzervativních, mužů kvůli tomu, že panuje všeobecné přesvědčení, že nejsou tolik emancipované a zkrátka splňují znaky tradiční ženy. To je do jisté míry pravda, ale po svatbě pak zjistíte, že nejste svým pánem. Ve vaší domácnosti se začíná postupně nastolovat matriarchát. Když přijdete domů namazaní, spíte na gauči, případně dostanete po hlavě papučí.
Zásnuby a svatby
Stejně jako ostatní, Rusové se mohou vzít prostě na matrice nebo na nějakém pěkném místě, na observatoři ve Verdant Bluffs nebo prostě někde.
Zajímavější jsou ovšem ty církevní (platí pro pravoslavné celkově) - zásnuby probíhají v kostele a na první pohled to vypadá už jako svatba naostro, jenom bez svatebních šatů. Pak se ty zásnuby jdou zapíjet s oběma rodinami a přáteli (snoubenky i snoubence) v podstatě jako kdyby šlo o svatbu.
Opravdová svatba se pak v pravoslavném kostele dělá tak, že si u vstupu do kostela vymění prstýnky a pak před oltářem probíhá korunovace - svědci jim nasazují na hlavu korunu. Nedochází zde k žádné výměně slibů, protože se počítá s tím, že novomanželé jdou do svazku dobrovolně a jsou připraveni přijmout přítomnost Boha. Zajímavá je taky spirituálnost pravoslavných svateb - pravoslavní berou manželství ne jako svazek muže a ženy, ale jako svazek muže, ženy a Boha. Proto zde nepadá ani věta „dokud vás smrt nerozdělí”, protože smrt na tento svazek nemá žádnou moc a je věčný.
Čemu se určitě vyvarujte!!!
RPení Rusa jako alkoholika a neustálé pití vodky
Všude se najdou alkoholici, ale v západní kultuře, i v Česku a na Slovensku, můžeme najít stereotypní klišé, že skoro každý Rus je alkoholik a pije každý den především vodku. Toto, prosím vás, opravdu ne. Často mají všelijaké oslavy a tam se alkohol pije běžně a pijou ho tam dost, ale mimo ně ne zase tolik, jak si lidé myslí. Co se vodky týče, tak ta se v Rusku sice pije dost, ale proto, že je levná, tudíž cenově dostupná pro chudé Rusy (což je většina). Jinak normálně s kamarády pijou v hospodách pivo, bohatší v zahraničí si dají i třeba whiskey, rum nebo brandy.
RPení horkokrevného Rusa
Ne každý Rus všechny problémy řeší násilím.
Komunismus
V Rusku sice panuje nostalgie po Sovětském svazu, ale vy jako imigrant na Západě, s informačními prostředky, které v Rusku dostupné nejsou, a znalostí cizího jazyka, byste se tomu měli vyvarovat. Konec konců vaši předkové pravděpodobně seděli v gulagu. Je třeba si uvědomit, že komunismus úplně zničil vaši zemi a rozbil mentalitu jejích obyvatel. Dalo by se říci, že kvůli následkům komunismu (zaostalost oproti západním zemím) vaše postava Rusko i opustila, proto jste uvědomělý a rozhodně nebudete nosit tetování srpu a kladiva. (Na Skimo jsem to sice zatím neviděl, ale na zahraničním RP jsem se s tím setkal.)
RP nenávisti k Západu
Huh, tak co tam potom děláš? Sice ho Rusové nemusí úplně milovat, ale vyloženě ho nenávidět by bylo pokrytectví.
Podporovatelé Putina, „Ukrajinci jsou banderovci!”
Jasně, můžou se i lidi s takovým smýšlením najít, ale možná vás zaskočím, když vám řeknu, že to je nepravděpodobné. Pokud vaše postava utekla v posledních 10 letech, je dost pravděpodobné, že Putin byl důvod číslo jedna jejího exodu z rodné země.
Z mojí zkušenosti jinak Rusové a Ukrajinci spolu často v zahraničí vycházejí, jakkoliv nepravděpodobným se to zdá.
Ukrajinské charaktery
Tady to nebudu rozebírat tolik dopodrobna, stejně je tu tolik lidí neRPí a v mentalitě i kultuře si jsou z velké části podobní, vypíchnu akorát největší rozdíly:
Vánoce a Velikonoce
Vánoce se slaví podle gregoriánského kalendáře, tj. 25. prosince, a dárky jim nosí sv. Mikuláš. Více na východě se stále můžete setkat s oslavami sovětského Nového roku. Na Vánoce připravují pokrm zvaný “kuťa”. Také je tradicí navštívit svého kmotra a kmotru.
Pokrm, který připravují na Velikonoce, vypadá trochu jinak a jmenuje se “paska”.
Nacionalismus
Ukrajinci, dokonce i ti, co žijí v zahraničí, jsou dost vlastenečtí - hlavně ti, co pocházejí ze západních oblastí země. Ukrajina má velmi krvavou historii a jejich jazyk byl po dobu jejich historie několikrát zakazován. Během říjnové revoluce se neúspěšně pokusili o vyhlášení nezávislosti a byli poraženi bolševiky. Následně na Ukrajině vypukl ve 20. a znovu ve 30. letech obrovský hladomor, při kterém zemřela čtvrtina Ukrajinců. Také druhá světová válka je moc nešetřila - Němci povraždili přibližně 7 miliónů Ukrajinců, opět něco okolo pětiny až čtvrtiny populace tehdejší USSR.
Hodně velkou roli v jejich národním cítění hrají záporožští kozáci - ti jsou dodnes považováni za symbol boje za svobodnou Ukrajinu (nejznámější hejtman - Bohdan Chmelnický - dokázal Ukrajinu vymanit z područe Polska-Litvy).
Komunismus
Pokud jsem u Rusů zmiňoval, že u těch, kteří žijí v zahraničí, není vhodné RPit komunismus, tak u Ukrajinců to platí ještě třikrát, ne-li čtyřikrát, pětkrát tolik. Vaši předci nejen, že byli v gulagu, ale ještě je Stalin i nechal cíleně vyhladovět.
Jazyková otázka
Ukrajina není jednotná země. Z kulturního hlediska je rozdělena na 4 velké regiony - Západní Ukrajina, Střední Ukrajina, Východní Ukrajina a Jižní Ukrajina. Tyto regiony se liší především jazykovým složením, částečně mentalitou, historií, a do invaze roku 2022 i vztahem k Rusku. Níže popisuji jednotlivé regiony a podle toho, odkud bude vaše postava pocházet, si můžete zvolit i její rodný jazyk a to, jaký bude mít defaultně vztah s postavami ruské národnosti.
Spoiler
Na vrchním obrázku je vidět procentuální zastoupení těch, kteří považují ruštinu za svůj rodný jazyk. Čím tmavší, tím více ruštiny.
Na spodním obrázku je procentuální zastoupení lidí, kteří ruštinu nemusí mít za svůj rodný jazyk, ale používají jej v běžném životě. Žlutá - absolutně převládá ukrajinština, zelená - 50/50, tmavě zelená - absolutně převládá ruština.
Západní Ukrajina - centrem je Lvov. V minulosti byl tento region součástí Polska, případně Rakouska a malinká část i Československa, proto k těmto zemím má i blízko a mají více prozápadní smýšlení. Lidi zde mluví v drtivé většině ukrajinsky. V určitých oblastech západní Ukrajiny v počtu věřících dokonce ani nevede pravoslavná církev, nýbrž řeckokatolická církev.
Střední Ukrajina - v ní se nachází mj. i hlavní město Kyjev. Většina mluví ukrajinsky, nicméně v určitých oblastech je možné se setkat i s ruštinou. Zvláštní úkaz je pak takzvaný suržyk - smíšený jazyk mezi ukrajinštinou a ruštinou, používající ruskou slovní zásobu, ale ukrajinskou výslovnost.
Jižní Ukrajina - takovým, v podstatě, centrem, se dá považovat město Oděsa. Jih Ukrajiny je charakteristický velkými stepními oblastmi, které začaly být ve velkém osídlovány až okolo 17. až 18. století. Velká část jižní Ukrajiny byla v minulosti součástí Osmanské říše či nějakého z jejich vazalských států. Poté, co carevna Kateřina II. porazila Krymský chanát a vyhnala Turky z Ukrajiny, založil zde její milenec Grigorij Potěmkin spoustu nových měst, včetně Oděsy, Chersonu nebo Sevastopolu. Oděsa je mj. známá i tím, že tam žilo spoustu židů. Lidé na Jižní Ukrajině mluví spíše rusky.
Východní Ukrajina - každý o ní slyšel - Donbas, Charkov. Hlavním centrem je zmíněný Charkov. Drtivá většina lidí používá ruštinu a žije tady dost etnických Rusů, což Rusko použilo i jako záminku pro vpád. Ti se sem dostali zejména v době ukrajinského hladomoru v letech 1932-1933, kdy etničtí Ukrajinci v této oblasti vymřeli a vesnice/města duchů byla následně dosídlována etnickými Rusy.
Rozdíl mezi ukrajinštinou a ruštinou
V ruštině a ukrajinštině je pohyblivý a dynamický přízvuk - jednoduše řečeno, přízvuk v obou jazycích funguje velmi podobně. Pro člověka, který ani jeden z těchto jazyků nezná, to vytváří iluzi o podobnosti těchto jazyků. Skutečnost je však taková, že si tyto jazyky nejsou vzájemně ani srozumitelné. Ukrajinci umí rusky, protože je nutili se tento jazyk učit. Rusové však ukrajinštině v drtivé většině vůbec nerozumí. Jazyky, které jsou z hlediska slovní zásoby nejpodobnější ukrajinštině, jsou: běloruština (84% podobnost), polština (70%), slovenština (66%) a až na čtvrtém místě je ruština (62%). Jednoduše - ukrajinština to má blíže k západoslovanským jazykům. Jednou jsem se IRL setkal s Ukrajincem z Ivano-Frankovské oblasti (západ Ukrajiny) a když jsem se ho ptal, jestli s ním můžu mluvit rusky (on neuměl anglicky), tak mi řekl, že mám raději mluvit slovensky, že tomu rozumí více. Takže asi tolik k (ne)podobnosti s ruštinou.
Slovník základních slov v obou jazycích, co byste mohli někdy využít:
Spoiler
|
ČESKY
|
RUSKY (foneticky)
|
UKRAJINSKY
|
|
Zdravím / Ahoj / Čau
|
Privjet / Zdravstvuj / Zdarova/Zdrastě
|
Pryvit
|
|
Dobrý den
|
Dobryj děň / Zdravstvujtě
|
Dobroho dňa
|
|
Jak se máš?
|
Kak děla?
|
Jak spravy?
|
|
Dobře / Špatně
|
Charašo / Plocho
|
Dobre / Pohano
|
|
Kamarád / Kamarádka
|
Drug / Padruga
|
Druh / Podruha
|
|
Teď
|
Sičas (hovorově i Šas)
|
Zaraz
|
|
Ano
|
Da
|
Tak
|
|
Ne
|
Nět
|
Ni
|
|
Co?
|
Što?
|
Ščo?
|
|
Kde?
|
Gdě?
|
De?
|
|
Kdo?
|
Kto?
|
Chto?
|
|
Kdy?
|
Kagda?
|
Koly?
|
|
On, ona, ono, oni
|
On, ona, ono, oni (ana, ano)
|
Vin, vona, vono, vony
|
|
Promiňte
|
Izvinitě
|
Vybačte
|
|
Děkuji
|
Spasiba
|
Ďakuju
|
|
Není zač
|
(Da) ně za što
|
Nema za ščo
|
|
Prosím
|
Pažalujsta
|
Buď(te) laska
|
|
Na shledanou
|
Da svidanija
|
Do pobačenňa
|
|
Ahoj (při loučení)
|
Paka
|
Buvaj
|
|
Nerozumím.
|
Ně panimaju.
|
Ne rozumiju.
|
|
Jazyk
|
Jazyk
|
Mova
|
|
Mluvit
|
Gavariť
|
Hovoryty
|
|
Nepřítel
|
Vrag
|
Voroh
|
|
1, 2, 3, 4, 5
|
Adin, dva, tri, četyrje, pjať
|
Odyn, dva, try, čotyry, p'jať
|
|
6,7,8,9
|
Šesť, sěm, vosěm, devjať
|
Šisť, sim, visim, dev’jať
|
|
Dnes
|
Sivodňa
|
Sjohodni
|
|
Milovat
|
Ljubiť
|
Kochaty
|
| Zrada* |
Izměna/Predatělstvo |
Zrada |
| Zrádce |
Izměnnik/Predatěl |
Zradnyk |
| |
|
|
*Izměna (RU) i zrada (UA) se používá i ve významu nevěry. Podvést partnera se řekne rusky izměniť (komu/čemu), ukrajinsky zradyty (koho co)
Povšimněte si, jak má ukrajinský jazyk spíše západoslovanskou lexiku.
Závěr
Na závěr akorát doufám, že jste tento příspěvek dočetli do konce, a že to někoho třeba i inspiruje a uvidím, že se ruské postavy budou více držet svých kořenů. Při nejlepším bych si přál, aby lidi, co RPí Rusy, měli alespoň ruská jména.
K sepsání návodu jsem se částečně inspiroval (některé body převzal a rozvedl) od hráče s přezdívkou CapoN, který byl adminem na bývalém SA-MP serveru LA-RP. Ten se zase inspiroval hráči TheRuquzushka a Algebra z LS-RP.
OpecenaSusenka 
Phobios