VRCHNÍ SOUD SAN ANDREAS
USNESENÍ
o odvolání proti rozsudku S-1196
Odvolatel:
Jack Dreilor, zastoupen advokátem JUDr. Dušanem Badinským
Předmět:
Odvolání proti rozsudku S-1196
Soudce JUDr. Radovan Schneider, soudce Vrchního soudu San Andreas, rozhodl formou usnesení dne 20.2.2026 o odvolání odvolatele proti rozsudku pod sp. zn. S-1196, takto:
I. Odvolání je neopodstatněné, a proto se odmítá.
ODŮVODNĚNÍ:
Soud pro uspokojení stěžovatele znovu přezkoumal napadené rozhodnutí pod sp. zn. S-1196, zejména posoudil správnost posouzení skutkového stavu. V meritorních bodech však nedospěl s výroky stěžovatele společnému konsenzu.
K tvrzení odvolatele, který se ohrazuje uzavřeným smluvním vztahem a vymezením práv a povinností smluvních stran soud deklaruje, že smluvními vztahy jako takovými, nota bene takto pofiderními obecnými formulacemi, nelze nájemce zavázat k právní odpovědnosti za trestní delikty, které jsou spáchány na nemovitosti, která mu byla svěřena k běžnému užívání. V trestní sféře soud posuzuje výlučně subjektivní odpovědnost a platí pro něj obdobné zásady jako kupříkladu ve správním sektoru. Srov. analogii; několik dní po uzavření smluvního vztahu dojde k vyloupení nemovitosti neznámým pachatelem. Byť smlouva zavazuje nájemce k odpovědnosti za dění v nemovitosti a jeho celkový stav, nelze jej perzekuovat za důsledky trestního jednání, které vzniklo nahodile (v případě odvolatele nedošlo k prokázaní viny obviněného, aniž by soud o předmětném řízení neměl pochybnosti – in dubio pro reo).
Jelikož se věc majetkové újmy týkala trestného činu poškození cizí věci dle ust. § 35 zákona č. 14/2020, nabyl odvolatel procesního postavení poškozeného (stal se tak osobou přímo poškozenou výše citovaným ustanovením). Soud tak navzájem od sebe separoval dva nezávislé skutky a sám se musel angažovat, kdy apeloval na orgány činné v trestním řízení řádné objasnění věci, které jim náleží v souladu s ust. § 6 zákona č. 113/202, zákon o přípravném řízení. V rámci trestního řízení je v jurisdikci soudu přiznání způsobené újmy osobám poškozeným. Vzhledem k faktu, že v této záležitosti nesly důkazní břemeno orgány činné v trestním řízení a obviněný nebyl shledán vinným, nelze mu přisuzovat ani náhradu vzniklé škody.
§ 6 Policie je povinna na základě vlastních zjištění, trestních oznámení i jiných podnětů dalších osob a orgánů, ze kterých lze vyvodit důvodná podezření ze spáchání trestného činu, učinit taková šetření a opatření, která povedou ke správnému určení skutečnosti, zda byl spáchán trestný čin a k určení jeho pachatele.
K výhradám vůči procesnímu postupu soud deklaruje, že v kontradiktorních řízeních civilních není běžnou praxí, aby soud zajišťoval důkazní prostředky za procesní strany, pokud jejich sjednání nevyžaduje nevyhnutelnou intervenci z moci úřední. Soud necítí potřebu býti iniciativním tam, kde si odvolatel může sjednat důkazní prostředky vlastními silami. Naopak, soud považuje takový postup za krajně kontraproduktivní, kdy takové podněty představují pro Vrchní soud zbytečnou administrativní a časovou zátěž, která vede k neefektivnímu vynakládání již omezených zdrojů. Taková podání jsou pro Vrchní soud pouhým zdržením v efektivním a smysluplném výkonu skutečné náplně soudu a obvykle jsou, bez věnování pozornosti, uloženy ad acta. A pokud je intervence soudu skutečně nutná, tak je bazální povinností žalobce jasně vymezit, jaké důkazy považuje za směrodatné a jaké požaduje provést, aby byl řádně objasněn skutkový stav věci. V případě absence takové pretenze plní soud výhradně úlohu arbitra sporu. Je to tedy sám pán sporu, který neunesl důkazní břemeno, kdy nevyvinul snahu zajistit důkazní prostředky svědčící v jeho prospěch a nenaplnil tak vlastní satisfakci.
Co se týče hodnocení důkazů, soud se řídí zásadou volného hodnocení, nikoliv interpretačními teoriemi. Sám zhodnocuje, které důkazy provede a které považuje za bezpředmětné a nadbytečné. V rozhodnutí pak řádně odůvodní své závěry.
Soud má skutkový stav věci za zjištěný. Ke svému rozhodnutí by další důkazní prostředky hodnotil nad rámec a považuje je tak za bezpředmětné. Soud má za to, že se náležitě vypořádal se všemi skutečnostmi a zjištěními, sám jednal nad rámec svých povinností, když z vlastní iniciativy apeloval na orgány činné v trestním řízení, aby se zabývaly závadovým jednáním.
Vzhledem k tomu, že žalobce nepřednesl soudu žádnou novou skutečnost, která by měla kardinální vliv na výsledek řízení, rozhodl se odvolání odmítnout pro diskordanci pretenzí deklarovaných v ust. § 21 zákona č. 4/2020.
Poučení:
Proti tomuto usnesení je přípustný opravný prostředek, o němž bude rozhodovat předseda Vrchního soudu San Andreas. Opravný prostředek lze podat do 7 kalendářních dnů ode dne vydání tohoto usnesení. Nebude‑li podán ve stanovené lhůtě nebo nebude‑li obsahovat náležitosti podle čl. 5 zákona č. 4/2020, může jej soud odmítnout.
(( Rozsudek byl zaslán všem dotčeným ))
(( @Bukvicka45 @VajkoChlpko ))
JUDr. Radovan Schneider
soudce Vrchního soudu San Andreas
[ic-only]
VRCHNÍ SOUD SAN ANDREAS
USNESENÍ
o odvolání proti rozsudku S-1196
Odvolatel:
Jack Dreilor, zastoupen advokátem JUDr. Dušanem Badinským
Předmět:
Odvolání proti rozsudku S-1196
Soudce JUDr. Radovan Schneider, soudce Vrchního soudu San Andreas, rozhodl formou usnesení dne 20.2.2026 o odvolání odvolatele proti rozsudku pod sp. zn. S-1196, takto:
I. Odvolání je neopodstatněné, a proto se odmítá.
ODŮVODNĚNÍ:
Soud pro uspokojení stěžovatele znovu přezkoumal napadené rozhodnutí pod sp. zn. S-1196, zejména posoudil správnost posouzení skutkového stavu. V meritorních bodech však nedospěl s výroky stěžovatele společnému konsenzu.
K tvrzení odvolatele, který se ohrazuje uzavřeným smluvním vztahem a vymezením práv a povinností smluvních stran soud deklaruje, že smluvními vztahy jako takovými, nota bene takto pofiderními obecnými formulacemi, nelze nájemce zavázat k právní odpovědnosti za trestní delikty, které jsou spáchány na nemovitosti, která mu byla svěřena k běžnému užívání. V trestní sféře soud posuzuje výlučně subjektivní odpovědnost a platí pro něj obdobné zásady jako kupříkladu ve správním sektoru. Srov. analogii; několik dní po uzavření smluvního vztahu dojde k vyloupení nemovitosti neznámým pachatelem. Byť smlouva zavazuje nájemce k odpovědnosti za dění v nemovitosti a jeho celkový stav, nelze jej perzekuovat za důsledky trestního jednání, které vzniklo nahodile (v případě odvolatele nedošlo k prokázaní viny obviněného, aniž by soud o předmětném řízení neměl pochybnosti – in dubio pro reo).
Jelikož se věc majetkové újmy týkala trestného činu poškození cizí věci dle ust. § 35 zákona č. 14/2020, nabyl odvolatel procesního postavení poškozeného (stal se tak osobou přímo poškozenou výše citovaným ustanovením). Soud tak navzájem od sebe separoval dva nezávislé skutky a sám se musel angažovat, kdy apeloval na orgány činné v trestním řízení řádné objasnění věci, které jim náleží v souladu s ust. § 6 zákona č. 113/202, zákon o přípravném řízení. V rámci trestního řízení je v jurisdikci soudu přiznání způsobené újmy osobám poškozeným. Vzhledem k faktu, že v této záležitosti nesly důkazní břemeno orgány činné v trestním řízení a obviněný nebyl shledán vinným, nelze mu přisuzovat ani náhradu vzniklé škody.
§ 6 Policie je povinna na základě vlastních zjištění, trestních oznámení i jiných podnětů dalších osob a orgánů, ze kterých lze vyvodit důvodná podezření ze spáchání trestného činu, učinit taková šetření a opatření, která povedou ke správnému určení skutečnosti, zda byl spáchán trestný čin a k určení jeho pachatele.
K výhradám vůči procesnímu postupu soud deklaruje, že v kontradiktorních řízeních civilních není běžnou praxí, aby soud zajišťoval důkazní prostředky za procesní strany, pokud jejich sjednání nevyžaduje nevyhnutelnou intervenci z moci úřední. Soud necítí potřebu býti iniciativním tam, kde si odvolatel může sjednat důkazní prostředky vlastními silami. Naopak, soud považuje takový postup za krajně kontraproduktivní, kdy takové podněty představují pro Vrchní soud zbytečnou administrativní a časovou zátěž, která vede k neefektivnímu vynakládání již omezených zdrojů. Taková podání jsou pro Vrchní soud pouhým zdržením v efektivním a smysluplném výkonu skutečné náplně soudu a obvykle jsou, bez věnování pozornosti, uloženy ad acta. A pokud je intervence soudu skutečně nutná, tak je bazální povinností žalobce jasně vymezit, jaké důkazy považuje za směrodatné a jaké požaduje provést, aby byl řádně objasněn skutkový stav věci. V případě absence takové pretenze plní soud výhradně úlohu arbitra sporu. Je to tedy sám pán sporu, který neunesl důkazní břemeno, kdy nevyvinul snahu zajistit důkazní prostředky svědčící v jeho prospěch a nenaplnil tak vlastní satisfakci.
Co se týče hodnocení důkazů, soud se řídí zásadou volného hodnocení, nikoliv interpretačními teoriemi. Sám zhodnocuje, které důkazy provede a které považuje za bezpředmětné a nadbytečné. V rozhodnutí pak řádně odůvodní své závěry.
Soud má skutkový stav věci za zjištěný. Ke svému rozhodnutí by další důkazní prostředky hodnotil nad rámec a považuje je tak za bezpředmětné. Soud má za to, že se náležitě vypořádal se všemi skutečnostmi a zjištěními, sám jednal nad rámec svých povinností, když z vlastní iniciativy apeloval na orgány činné v trestním řízení, aby se zabývaly závadovým jednáním.
Vzhledem k tomu, že žalobce nepřednesl soudu žádnou novou skutečnost, která by měla kardinální vliv na výsledek řízení, rozhodl se odvolání odmítnout pro diskordanci pretenzí deklarovaných v ust. § 21 zákona č. 4/2020.
Poučení:
Proti tomuto usnesení je přípustný opravný prostředek, o němž bude rozhodovat předseda Vrchního soudu San Andreas. Opravný prostředek lze podat do 7 kalendářních dnů ode dne vydání tohoto usnesení. Nebude‑li podán ve stanovené lhůtě nebo nebude‑li obsahovat náležitosti podle čl. 5 zákona č. 4/2020, může jej soud odmítnout.
(( Rozsudek byl zaslán všem dotčeným ))
(( [user:3152] [user:5360] ))
JUDr. Radovan Schneider
soudce Vrchního soudu San Andreas
Lionnel 
ColekSamik